Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

vše novinky přidat novinku

Psí novinky Kočičí novinky Rostlinné novinky Cestovatelské novinky Ostatní novinky


  Rostlinné novinky
Novinka: Ani rostlina, ani živočich

Novinka: Ani rostlina, ani živočich

Novinka: Ani rostlina, ani živočich

Ani rostlina, ani živočich

Podivné měňavkovité útvary, plazící se po zdech domů i telegrafních sloupech, vyděsily před pár lety americké občany v Dallasu. Domnívali se, že jde o jakousi invazi z vesmíru. Ve skutečnosti je ale „přepadli“ zvláštní živočichové, o nichž někteří vědci prohlašují, že pocházejí z vesmíru. O jaké tvory vlastně jde?
I když je biologové stále řadí mezi houby do říše Protozoa, činí tak jen z pouhé tradice. Dodnes totiž nevědí, jsou-li to rostliny anebo živočichové.
Ač to není na první pohled patrné, jsou hlenky strašlivými dravci. Zkonzumují prakticky vše, na co narazí. K jejich potravě patří viry, bakterie, pylová zrna, výtrusy, plísně a houby. Pochutnají si ovšem i na starém dřevě, uschlém listí či spadaném ovoci. Nepohrdnou ani lidskými odpady, jako jsou látky, papír či vydělaná kůže.
Mnohotvárné organismy
Při honbě za potravou jsou rovněž mistry v maskování. Mohou na sebe brát desítky různých podob. Nejčastěji vypadají jako miniaturní míčky na tenkých nožkách. Některé ale připomínají beztvarou měňavku, mořský korál či sasanku, jiné zase vyhlížejí jako výtrusnice hub, kousky skvrnité kůže nebo vysušené úlomky horniny. Dosahují přitom tloušťky jen jeden až dva milimetry. Občas se ovšem z dosud neznámých příčin rozrůstají do šířky. Vznikají tak kolonie i několik metrů v průměru veliké.
Všežravost a mnohotvárnost jsou zřejmě příčinou toho, že hlenky najdeme téměř všude. V současnosti známe více než tisíc druhů a takřka každý den se objevují nové. Vyskytují se v tropech, subtropech, mírném pásmu i za polárním kruhem. Ačkoliv mají nejraději vlhko, odborníci popsali i odrůdy žijící v písku rozžhavených pouští. Některé si dokonce libují pod vodní hladinou. Jak vlastně myxomycety vůbec žijí?
V jednotě je síla
Hlenka začíná svůj podivuhodný život jako mikroskopicky nepatrný výtrus. Jakmile se dostane do prostředí bohatého na živiny, začne klíčit a současně se dělit. Organismus pak záhy nabude podoby jakési beztvaré kapičky slizu. Biologové tento útvar nazývají plasmodium. Ten pak dravě pohlcuje vše, co mu přijde do cesty, a roste.
Když se dostane do styku s jiným plasmodiem ve své blízkosti, stane se něco, co vědci dodnes nechápou. Obě slizovité formace splynou zrovna tak jako dvě kapky rtuti a začnou se chovat jako jediný organismus. Postupem času se přidávají další útvary, až vznikne obrovská améba, jež může dosahovat až metrové velikosti.
Po pečlivém prozkoumání odborníci ke svému úžasu zjistili, že jednotlivé organismy v obří kolonii neprorůstají, jak si to zprvu mysleli, nýbrž každý zůstává zcela samostatný. Může se vlastně kdykoliv od společenstva oddělit. Plasmodia ovšem jako by chápala, že v jednotě je síla. Jakým způsobem ale spolu hlenky v celém systému komunikují? To dodnes nikdo neví.
Obří améba se zcela v rozporu se zákony přírodního výběru chová jako jediný organismus, řízený společnou vůlí. Když například kolonie hlenek vyčerpá ve svém okolí potravu, přesune se rychlostí až deset centimetrů za hodinu na nové místo. Američtí vědci ze Severní Karolíny navíc před časem odhalili, že vykazuje dokonce neobyčejnou inteligenci a paměť.
Z jiného světa?
Výzkumníci se pokusili zjistit, zda sjednocená plasmodia naleznou cestu k potravě. Při svém experimentu zavřeli vyhladovělou kolonii hlenek do bludiště. K jejich překvapení ohromná améba reagovala, jako by měla inteligenci. Už napodruhé dokázala nalézt vytoužené jídlo a vyhýbala se přitom i různým nástrahám a slepým uličkám v labyrintu.
Při pokusech vyšla najevo také její další neuvěřitelná schopnost. Jestliže některé kolonii způsobili vědci bolest -například spálením -, zareagovaly na to i améby dokonce desítky metrů vzdálené. Okamžitě přerušily konzumaci chutné potravy a snažily se dostat do bezpečí. K záhadné komunikaci mezi koloniemi přitom došlo i v případě, že byly od sebe hermeticky odděleny.
Právě kvůli těmto podivuhodným vlastnostem se nabízí úvaha, jsou-li hlenky vůbec ze Země. Jelikož se značně liší od ostatních forem pozemského života, někteří vědci připouštějí, že mohou opravdu pocházet z vesmíru. Jednobuněčné organismy se mohly dostat na naši planetu při dopadu asteroidu a poté se zde jen přizpůsobily našim životním podmínkám.


Autor: Eliška

Datum vložení: 22.05.2007 / Sekce: Rostlinné novinky

Zhlédnutí: 5959

Diskuze  k novince...  Diskuze:

v diskuzi je 0 příspěvků | poslední příspěvek:
Podělte se s ostatními lidmi o Vaše poznatky a zkušenosti ! Zeptejte se na cokoli !
Přidej příspěvek / Zobraz příspěvky





Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE

Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · Hry online · Games online
Copyright (c) 2017 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz



IQ test online

Recepty online

Hry online

Test Jasnovidce

Výukový slovník English
Svátek má  Lukáš, zítra Michaela