Asparágus (Asparagus Sprengeri.)

Asparágus je nenáročná rostlina s krátkými listy a bílými květy.

BOTANICKÝ NÁZEV:
Asparagus acutifolius, Asparagus densiflorus, Asparagus densiflorus 'Meyeri', Asparagus setaceus 'Pyramidalis', Asparagus falcatus, Asparagus 'Sprengeri'.
POPIS:
Jeho domovem jsou vlhké oblasti Východní a Jižní Afriky. Je to velmi nenáročná rostlina, nevyžaduje žádné speciální podmínky. Listy připomínají krátké, na omak měkké jehly, které přidávají rostlině na kráse. Má bílé květy, které příjemně voní. Plody jsou červené bobule s černými semínky. Rostlina má ráda světlo, ale vydrží i zastínění. Dobře roste v teplé místnosti, chráněné před přímým sluncem. Dobře zavlažujte, ale pozor, aby v misce pod květináčem voda nestála. Také ho často postřikujte, je náchylný na suchý vzduch. V zimě zavlažujeme méně a teplotu snížíme na 12-15°C. Na jaře a v létě ho každý týden hnojíme. Za příliš suchého vzduchu, za vysoké teploty nebo při nedostatku světla listy asparágusu žloutnou a usychají. Na listech se také mohou od přímých slunečných paprsků objevit hnědé skvr

ny. V menších květináčích asparágus roste 3 až 4 roky, je však nutné ho přesazovat nebo dělit, protože kořeny zabírají celý květináč. Jestliže zkrátíte výhonky asparágu, pak přestane růst. Rozmnožují se semeny a dělením trsu. Při přesazování a dělení je třeba dávat pozor, aby se nepoškodily kořeny. Také se nedoporučuje dělit oddenky na malé části. Při rozmnožování semeny se vysévají na jaře do lehké země a zakrývají neprůhledným materiálem, protože semena asparágu vyrůstají ve tmě. Pěstuje se v zemní směsi, složené z kypřené kompostové půdy,listové půdy, rašeliny a písku (v poměru 1:1:1:0,5).
ČELEĎ:
Liliaceae, liliovité.
PŮVOD:
Východní a Jižní Afrika, Asie.
TEPLOTA:
Mírná nebo nízká, u většiny asparágusů okolo 15-18°C. Zimní minimum je 10 °C, ideálně 10-14°C.
OSVĚTLENÍ:
Světlomilná, nejlepší je stanoviště na parapetu severo-východního nebo severo-západního okna. Jestliže se rostlina nachází v pokoji za tylovým závěsem, potom je její místo u východního nebo západního okna; jestliže je okno jižní, rostlina se umisťuje raději až v určité vzdálenosti od okna. V zimě potřebuje více rozptýleného světla, rostliny se přemisťují blíže k oknu.
ZALÉVÁNÍ:
V zimě (od listopadu do února) se zalévá mírně, od jara se zálivka zvyšuje. V létě můžeme vodu zanechávat také v miskách pod květináčem.
VLHKOST VZDUCHU:
Má ráda vlhký vzduch. Někdy asparágus nerozkvétá jenom proto, že je v prostředí příliš suchý vzduch. Jestliže se rostlina nachází v blízkosti ústředního topení nebo komínu, malé lístečky začínají žloutnout a opadávat a rosení nepomůže, bude nutné umístit rostlinu dál od zdroje teplého vzduchu.
PŘESAZOVÁNÍ:
Asparágus potřebuje prostornou nádobu a lehkou výživnou zeminu z listovky, pařeništní zeminy a drnovky s pískem. Při přesazování se nesmí poškodit kořenová soustava. Pokud se však kořeny rozrostly velmi bujně, je nutné pečlivě otrhat hlízky rukama tak, aby se kořenová soustava zmenšila přibližně na třetinu. V období aktivního růstu se přihnojuje.
ROZMNOŽOVÁNÍ:
Výsevem semen (v březnu až dubnu), která lehce dozrávají, a dělením keře. Při dělení se rostlina opatrně vytahuje z květináče. Dělí se na 3 až 4 části tak, aby každá měla alespoň jeden nadzemní výhonek. Každotýdenní hnojení v létě napomáhá dobrému růstu a hojnému kvetení. Staré rostliny s oschlými výhonky je nejlepší omladit dělením oddenku, předem se však provede ořezání.
ŠKŮDCI, CHOROBY:
Mšice, svilušky, štítenky při příliš suchém a teplém přezimování. Bývá napadán roztoči. Asparágusy těžko snáší ochranné prostředky.
VAROVÁNÍ:
Bobulovité plody jsou jedeovaté.