Ázerbájdžán (Azerbaijan)

Hospodářský vývoj této země zbržděn válečnými konflikty...

Název CZ: Ázerbájdžánská republika
Název ENG: Azerbaijan
Originální název: Azarbaycan Respublikasi
Hlavní město: Baku (1 087 000 obyv.)
Počet obyvatel: 7 868 385
Rozloha (km2): 86 600 km2
Hustota osob/km2: 88
Umístění: Přední Asie
Sousedi: Arménie, Gruzie, Írán, Rusko
Úřední jazyk: ázerbájdžánština
Gramotnost: 97 %
Náboženství: šíitští muslimové (26%), sunnitští muslimové (26%), pravoslavní (12%)
Národnostní složení: Ázerbajdžánci (90%), Rusové (3%)
Politický stav: republika
Členství v mezinárodních organizacích: OSN, CE, OBSE, SNS
Měna: ázerbájdžánský manat (AZM) = 100 geziků
Kurz (Kč): 1000 manat = 5,086 (25. 8. 2005)
Časové pásmo: UTC +4hod
Mezinárodní zkratka: AZE
Doména (internet): .az
Předvolba (te

lefon): 00994
Ekonomika: Jediná v podstatě fungující oblast ekonomiky je těžba ropy a její vývoz. Hospodářský vývoj zbrzdily válečné konflikty. Ve službách pracuje více jak polovina práce schopného obyv., v zemědělství třetina a průmysl pouze z 1/7. Na tvorbě HDP se však průmysl podílí z 1/3. Poměrně vysoká nezaměstnanost (kolem 16%).
Hlavní odvětví ekonomiky: služby, průmysl
HDP (USD): 26,34 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 3 400
Vodní plocha (km2): 500
Velká města: Gjandža, Geychay, Guba, Sumgait
Hlavní řeky: Araks, Kura
Moře: Kaspické moře
Podnebí: subtropický pás
Úhrn srážek: jen kolem 200 mm za rok, ve výše položených oblastech (hl. na jihovýchodě) až 2000 mm
Roční teploty: Průměrná teplota je v této zemi poměrně nízká. V létě v nížinách kolem 25 stupňů Celsia, v zimě kolem nuly. V horách je průměrná teplota zhruba o 10 stupňů nižší.
Reliéf: v centrální části a na jihu nížiny, západ hornatý
Úhrn srážek: v oblasti hl. města jen 190 mm; výše položené oblasti, hl. na jihovýchod až 2000 mm
Roční teploty: v oblasti hl. města 3,3 stupňů (v zimě) až 25,8 stupňů Celsia (v létě)
Flora: pouště a polopouště
Fauna: v nížinách: hyeny, gazely a velké množství plazů; v horách: kamzíci, rysy a medvědi; na pobřeží: množství ptáků, hl. plameňáků a pelikánů
Využití plochy: pastviny (25%), orná půda (18%), lesy (11%), ostatní (45%)
Zajímavosti (příroda): památkově chráněné město Saki, palác šáhů v Šírvánu (z 15. stol.)
Historie: V první pol. 7. stol. bylo toto území dobyto Araby. V 11. stol. sem přicházely turecké kmeny. Ve 13.-15. stol. bylo toto území součástí mongolské říše. Od 16. stol. součástí Perské říše. Od konce 18. stol. na toto území pronikali Rusové a v roce 1828 připadlo smluvně Rusku. Roku 1920 vyhlášena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. Od roku 1989 probíhala válka s Arménií, kvůli autonomní oblasti Náhorní Karabach.
23.9.1990 vyhlášena suverenita země, 18.10.1991 její nezávislost. Téhož roku se rozpustila Komunistická strana Ázerbájdžánu. Poprvé byl prezident zvolen v červnu 1992. Počátkem devadesátých let odstraněny poslední zbytky sovětské správy. V posledních letech se tato země stala téměř výhradně muslimskou.
Popis státu:
Hospodářský vývoj země byl zbržděn válkou z Arménií. V průběhu války klesla jak průmyslová produkce, tak i těžba ropy. Zemědělství je poměrně zaostalé, dobře rozvinuté je téměř pouze a jenom např. pěstování bavlníku. Většina orné půdy je uměle zavlažována. Přes 70% produkce jde z rostlinné výroby. Rozsáhlý je chov ovcí, rybolov (trpí znečištěním při těžbě ropy). Průmyslově nejdůležitějším centrem je hl. město Baku, které je zároveň významným dopravním střediskem Zakavkazska. Privatizace státních podniků postupuje velmi pomalu.
Ázerbájdžán má velmi staré hudební tradice (lidoví zpěváci-asikové), kultura ovlivněna islámem, arabskou a perskou kulturou.
Špatně fungující ekonomika, nízké HDP, vysoká nezaměstnanost a vysoký státní dluh.