Chorvatsko

moje oblíbená destinace

&&
&

&
&
&
&

&

&Chorvatsko (Croatia)&
&Obl&íben&á země letn&ích rekreantů, přev&ážně ze středoevropsk&ých zem&í.&
&
&N&ázev CZ: &&
Chorvatsk&á republika&
&
&N&ázev ENG: &&
Croatia&
&
&Origin&áln&í n&ázev: &&
Republika Hrvatska&
&
&Hlavn&í město: &&
Z&áhřeb (710 000 obyv.)&
&
&Počet obyvatel: &&
4 495 500&
&
&Rozloha (km2): &&
56 542&
&
&Hustota osob/km2: &&
79,5&
&
&Um&ístěn&í: &&
v&ýchodn&í Evropa&
&
&Sousedi: &&
Bosna a Hercegovina, Jugosl&ávie, Maďarsko, Slovinsko&
&
&&úředn&í jazyk: &&
chorvat&ština&
&
&Gramotnost: &&
97 %&
&
&N&áboženstv&í: &&
katol&íci (77%), pravoslavn&í (11%), muslimov&é&
&
&N&árodnostn&í složen&í: &&
Chorvati (78%), Srbov&é (12%)&
&
&Politick&ý stav: &&
republika&
&
&Členstv&í v mezin&árodn&ích organizac&ích: &&
OSN, CE, OBSE&
&
&Měna: &&
kuna (HRK) = 100 lipa&
&
&Kurz (Kč): &&
1 kuna = 4,021 (25. 8. 2005)&
&
&Časov&é p&ásmo: &&
128&
&
&Mezin&árodn&í zkratka: &&
HRV&
&
&Dom&éna (internet): &&
.hr&
&
&Předvolba (telefon): &&
00385&
&
mobil: 003859&
&
&Ekonomika: &&
Od 90. let přechod od centr&álně pl&ánovan&é ekonomiky na tržn&í. Inflace 2,1%, nezaměstnanost 15%, zahr. dluh 20 mld. USD.&
&
&Hlavn&í odvětv&í ekonomiky: &&
průmysl&
&
&HDP (USD): &&
47,14 mld.&
&
&HDP (na 1 obyv. v USD): &&
10 700&
&
&Vodn&í plocha (km2): &&
128&
&
&Velk&á města: &&
Split, Rijeka&
&
&Hlavn&í řeky: &&
S&áva&
&
&Moře: &&
Jadersk&é moře&
&
&Podneb&í: &&
m&írn&ý p&ás, subtropick&ý p&ás&
&
&&úhrn sr&ážek: &&
na severu 650 mm, v nejjižněj&š&ím c&ípu země 1400 mm&
&
&Ročn&í teploty: &&
na severu -0,5deg;C (v zimě) až 22,4deg;C (v l&étě), v nejjižněj&š&ím c&ípu země 9deg;C (v zimě) až 24,8deg;C (v l&étě)&
&
&Reli&éf: &&
z&ápadn&í č&ást země je hornat&á; pobřež&í je poměrně členit&é, je lemov&áno množstv&ím skalnat&ých ostrovů; na severoz&ápadě lež&í pobřežn&í p&ásma Velk&é Kapely a Velebitu, d&ále ve vnitrozem&í Mal&á Kapela a Plje&šivica, kter&é spolu uzav&íraj&í krasovou plo&šinu; centr&áln&í č&ást tvoř&í n&ížinn&á a pahorkatinn&á krajina; nejvy&š&š&í hora Troglav (1 913 m n. m.)&
&
&Flora: &&
lesy m&írn&ého p&ásu, subtropick&á biota&
&
&Fauna: &&
jelen, medvěd hněd&ý&
&
&Využit&í plochy: &&
lesy (37%), orn&á půda (21%), pastviny (19%), ostatn&í (23%)&
&
&Zaj&ímavosti (architektura): &&
Katedr&ála Sv. &štěp&ána (Z&áhřeb), ř&ímsk&ý amfite&átr (Pula)&
&
&Historie: &&
&
Dalm&ácie byla od 1. stol. př. n. l. souč&ást&í Ř&ímsk&é ř&í&še a od 6. stol. n. l. Byzantsk&é ř&í&še. V obdob&í 6.-7. stol. os&ídlili &územ&í Slovan&é. V 2. pol. 9. stol. zde vzniklo kn&ížectv&í. Roku 1091 země dobyta Maďary. Po roce 1527 země rozdělena mezi Osmanskou ř&í&ši a habsburskou monarchii. Koncem 17. stol. byli Turci vyhn&áni a cel&é Chorvatsko se dostalo pod nadvl&ádu Habsburků. Po p&ádu Rakouska-Uherska se země spojila se Srby a Slovinci a založili novou Jugosl&ávii. Toto spojenectv&í trvalo až do roku 1991, kdy začala moc komunistů ochabovat. Chorvati byli nespokojeni s fungov&án&í země a chtěli se osamostatnit. N&ásledkem toho Srbov&é vyhl&ásili samostatnou republiku a nastala občansk&á v&álka. Jugosl&ávsk&á arm&áda ovl&ád&ána Srby obsadili do koce roku 1991 čtvrtinu Chorvatska. V lednu 1992 do&šlo k př&íměř&í zprostředkovan&é OSN. Rozm&ístěn&é jednotky UNPROFOR měly za &úkol hl&ídat klid v zemi. I přes to pokračovaly boje i v n&ásleduj&íc&ích letech. Roku 1995 dobyly chorvatsk&é s&íly zpět okupovan&é &územ&í. &
&
&Popis st&átu: &&
&
Obl&íben&é centrum turistiky (mj. i d&íky př&ízniv&ým cen&ám), hlavně pro středoevropany.&
&
V zemi se těž&í uhl&í, ropa, zemn&í plyn a bauxit. Vodn&í energie tvoř&í t&éměř 60%.&
&
Hlavn&í zemědělsk&é plodiny jsou kukuřice, brambory, cukrov&á řepa, p&šenice, slunečnice, vinn&á r&éva, let a s&ója.&
&
V&ývoz: textiln&í zbož&í, potraviny, paliva.&
&
Dovoz: stroje a dopravn&í prostředky, potraviny.&
&
Hlavn&ími obchodn&ími partnery jsou It&álie, Německo, Bosna a Hercegovina, Slovinsko, Rusko a Rakousko.&
&
&
&
&
&
&&Čl&ánek Chorvatsko poskytl www.CELYSVET.cz. V&íce čl&ánků ZDE &>&&
&& &
&&&Foto k čl&ánku: Chorvatsko &>&&&
&& &