&& &
&
&
&
&& &
&Chorvatsko (Croatia)&
&Obl&íben&á zemì letn&ích rekreantù, pøev&ážnì ze støedoevropsk&ých zem&í.&
& &N&ázev CZ: && Chorvatsk&á republika& & &N&ázev ENG: && Croatia& & &Origin&áln&í n&ázev: && Republika Hrvatska& & &Hlavn&í mìsto: && Z&áhøeb (710 000 obyv.)& & &Poèet obyvatel: && 4 495 500& & &Rozloha (km2): && 56 542& & &Hustota osob/km2: && 79,5& & &Um&ístìn&í: && v&ýchodn&í Evropa& & &Sousedi: && Bosna a Hercegovina, Jugosl&ávie, Maïarsko, Slovinsko& & &&úøedn&í jazyk: && chorvat&ština& & &Gramotnost: && 97 %& & &N&áboženstv&í: && katol&íci (77%), pravoslavn&í (11%), muslimov&é& & &N&árodnostn&í složen&í: && Chorvati (78%), Srbov&é (12%)& & &Politick&ý stav: && republika& & &Èlenstv&í v mezin&árodn&ích organizac&ích: && OSN, CE, OBSE& & &Mìna: && kuna (HRK) = 100 lipa& & &Kurz (Kè): && 1 kuna = 4,021 (25. 8. 2005)& & &Èasov&é p&ásmo: && 128& & &Mezin&árodn&í zkratka: && HRV& & &Dom&éna (internet): && .hr& & &Pøedvolba (telefon): && 00385& & mobil: 003859& & &Ekonomika: && Od 90. let pøechod od centr&álnì pl&ánovan&é ekonomiky na tržn&í. Inflace 2,1%, nezamìstnanost 15%, zahr. dluh 20 mld. USD.& & &Hlavn&í odvìtv&í ekonomiky: && prùmysl& & &HDP (USD): && 47,14 mld.& & &HDP (na 1 obyv. v USD): && 10 700& & &Vodn&í plocha (km2): && 128& & &Velk&á mìsta: && Split, Rijeka& & &Hlavn&í øeky: && S&áva& & &Moøe: && Jadersk&é moøe& & &Podneb&í: && m&írn&ý p&ás, subtropick&ý p&ás& & &&úhrn sr&ážek: && na severu 650 mm, v nejjižnìj&š&ím c&ípu zemì 1400 mm& & &Roèn&í teploty: && na severu -0,5deg;C (v zimì) až 22,4deg;C (v l&étì), v nejjižnìj&š&ím c&ípu zemì 9deg;C (v zimì) až 24,8deg;C (v l&étì)& & &Reli&éf: && z&ápadn&í è&ást zemì je hornat&á; pobøež&í je pomìrnì èlenit&é, je lemov&áno množstv&ím skalnat&ých ostrovù; na severoz&ápadì lež&í pobøežn&í p&ásma Velk&é Kapely a Velebitu, d&ále ve vnitrozem&í Mal&á Kapela a Plje&šivica, kter&é spolu uzav&íraj&í krasovou plo&šinu; centr&áln&í è&ást tvoø&í n&ížinn&á a pahorkatinn&á krajina; nejvy&š&š&í hora Troglav (1 913 m n. m.)& & &Flora: && lesy m&írn&ého p&ásu, subtropick&á biota& & &Fauna: && jelen, medvìd hnìd&ý& & &Využit&í plochy: && lesy (37%), orn&á pùda (21%), pastviny (19%), ostatn&í (23%)& & &Zaj&ímavosti (architektura): && Katedr&ála Sv. &štìp&ána (Z&áhøeb), ø&ímsk&ý amfite&átr (Pula)& & &Historie: && & Dalm&ácie byla od 1. stol. pø. n. l. souè&ást&í Ø&ímsk&é ø&í&še a od 6. stol. n. l. Byzantsk&é ø&í&še. V obdob&í 6.-7. stol. os&ídlili &územ&í Slovan&é. V 2. pol. 9. stol. zde vzniklo kn&ížectv&í. Roku 1091 zemì dobyta Maïary. Po roce 1527 zemì rozdìlena mezi Osmanskou ø&í&ši a habsburskou monarchii. Koncem 17. stol. byli Turci vyhn&áni a cel&é Chorvatsko se dostalo pod nadvl&ádu Habsburkù. Po p&ádu Rakouska-Uherska se zemì spojila se Srby a Slovinci a založili novou Jugosl&ávii. Toto spojenectv&í trvalo až do roku 1991, kdy zaèala moc komunistù ochabovat. Chorvati byli nespokojeni s fungov&án&í zemì a chtìli se osamostatnit. N&ásledkem toho Srbov&é vyhl&ásili samostatnou republiku a nastala obèansk&á v&álka. Jugosl&ávsk&á arm&áda ovl&ád&ána Srby obsadili do koce roku 1991 ètvrtinu Chorvatska. V lednu 1992 do&šlo k pø&ímìø&í zprostøedkovan&é OSN. Rozm&ístìn&é jednotky UNPROFOR mìly za &úkol hl&ídat klid v zemi. I pøes to pokraèovaly boje i v n&ásleduj&íc&ích letech. Roku 1995 dobyly chorvatsk&é s&íly zpìt okupovan&é &územ&í. & & &Popis st&átu: && & Obl&íben&é centrum turistiky (mj. i d&íky pø&ízniv&ým cen&ám), hlavnì pro støedoevropany.& & V zemi se tìž&í uhl&í, ropa, zemn&í plyn a bauxit. Vodn&í energie tvoø&í t&émìø 60%.& & Hlavn&í zemìdìlsk&é plodiny jsou kukuøice, brambory, cukrov&á øepa, p&šenice, sluneènice, vinn&á r&éva, let a s&ója.& & V&ývoz: textiln&í zbož&í, potraviny, paliva.& & Dovoz: stroje a dopravn&í prostøedky, potraviny.& & Hlavn&ími obchodn&ími partnery jsou It&álie, Nìmecko, Bosna a Hercegovina, Slovinsko, Rusko a Rakousko.& & |
&
&
&
&
&
&& &
&
&& & |
 Makarska
 Drvenik
 Drvenik-Donja Vala
|