Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

vše novinky přidat novinku

Psí novinky Kočičí novinky Rostlinné novinky Cestovatelské novinky Ostatní novinky


  Rostlinné novinky
Novinka: Bylinky a jedy

Novinka: Bylinky a jedy

Novinka: Bylinky a jedy

Bylinky a jedy

Látky, které z rostlin využíváme, jsou téměř vždy určeny k její ochraně. Někdy je účinek této obranné látky jasně patrný; při poškození kůry smrku se objeví pryskyřice, která ránu zakryje, a ochrání ji tím před napadením viry a sporami plísní. Ve většině případů je tato ochrana složitější a hovoříme pak o pravé chemické válce mezi rostlinami a organismy, které rostliny ohrožují: zvířaty, plísněmi, viry a bakteriemi. Všechny tyto organismy se snaží co nejlépe přežít: zákeřníci používají rostlinu jako potravu; rostlina se naopak snaží ztratit dotykem nebo ožráním co nejméně tkáně. Jako příklad uveďme ožrání, například hmyzem. Ten může mladou rostlinu usmrtit a starou oslabit. Proto mnoho rostlin vytváří látky, které hmyz odpuzují. Někdy se jedná o jednoduchou látku, která je pro určité druhy hmyzu jedovatá. Nějakou dobu se tím tento rostlinný druh ubrání. Jenže hmyz se rychle rozmnožuje a má mnoho nových generací. U každé generace existuje možnost, že přijde na svět s vlastnostmi, které se budou lišit od vlastností jejich rodičů. Dříve nebo později se objeví hmyz, který bude vůči rostlinnému jedu lépe odolný. Tento nový hmyz se někdy naopak na danou rostlinu zcela zaměří. Stane se z něj specialista, protože se nebude muset obávat konkurence ostatních druhů hmyzu, pro něž rostlina zůstane jedovatá. V reakci na ožrání dochází ke změnám i u rostlinného druhu. U mladých sazeniček jsou vždy exempláře, které se od rodičovských rostlin trochu odlišují. Stává se, že obsahují zvláštní látku, která je jedovatá pro „nový druh hmyzu". Nový druh hmyzu nevěnuje novým semenáčkům pozornost a ostatní vychutnává, takže nové semenáčky vyrostou a vysemení se.

Bylinky a hmyz
Právě ožráním hmyzem tak vznikne prostor pro obnovenou rostlinu. Samozřejmě že i hmyz ožírající rostlinu se v průběhu duby opět přizpůsobí atd. Tak to probíhá už miliony let. Není divu, že se během dlouhé doby z rostlin vyvinuly komplikované chemické laboratoře. Obsahují bezpočet látek, které vznikly kdysi jako obrana. Někdy jsou stále ještě účinné, někdy už svůj účinek ztratily, protože hmyz se mezitím přizpůsobil. V jiných případech už jako takové pro tyto živočichy škodlivé nejsou, ale v kombinaci s jednou nebo více dalšími látkami v rostlině ano. Ta pak obsahuje kombinaci jedovatých látek. Rostliny s co největším počtem různých obranných látek jsou v nejvýhodnější situaci. Vždy jsou nejméně oblíbené u spásajícího dobytka a bujících plísní a virů. Jenže je to složitější. Rostlina potřebuje pro růst velkou část přijímaných výživných látek společně se slunečním světlem a vodou. Přitom musí většinou zároveň konkurovat ostatním rostlinám - starat se, aby jí nepřerostly a neubíraly jí světlo. Výroba obranných látek stojí rostlinu energii, kterou nemůže využít pro růst. Rostlina musí tedy s výrobou obranných látek zacházet šetrně. Je to vše otázka strategie. Některé rostlinné druhy rostou tak rychle, že se stejně dostanou nahoru, přestože jsou napadeny anebo ožrány. Nevytvářejí žádné obranné látky nebo jich vytvářejí málo. Jiné druhy se trochu brání proti úplnému ožrání a jiné zase na ochranné látky kladou velký důraz a platí za to cenu - rostou pomalu. Nakonec máme ještě oportunisty. Ti nechávají tvorbu obranných látek na okolnostech. Jako příklad nám může posloužit starček přímětník (Senech jacobaea). Pokud roste na plném slunci, kde může optimálně růst, vytváří obranných látek hodně. Rostliny stejného druhu, které rostou na zastíněném Stanovišti, vytvářejí obranných látek mnohem méně. Na tomto nepříznivém stanovišti spotřebují mnohem více energie na vlastní růst.

Evoluce vzájemného boje byliny a živočichů
Evoluce neprobíhá hladce. Etapy rychlého vývoje jsou prostřídány etapami klidu. V tomto období to vypadá, jako by vyhrával určitý rostlinný druh, nebo naopak živočich, který ho ožírá. Za příklad si vezměme opět starček přímětník, který se pokouší ochránit před ožráním živočichy koktejlem ze sedmi různých alkaloidů. Většina zvířat, která starček spásají, jím je zastrašena, ale výjimku tvoří housenky a motýli druhu Tyria jacobaeae, kteří tuto jedovatou rostlinu masově konzumují. Nejsou na tento jed citliví. Ba co víc, používají ho pro svůj vlastní prospěch. Během konzumace listu přijímají alkaloidy. Po určité době jsou housenky tak jedovaté, že jsou nepoživatelné pro ptáky a ostatní nepřátele. Aby svou jedovatost demonstrovaly, změní se housenkám po určité době nápadně i zevnějšek: vidíme je na rostlinách s černo-žlutými pruhy na těle. Smrček přímětník ožrání sice přežije, ale v letech, kdy je mnoho housenek, nekvete. Během opravdové neúrody je pro housenky příliš málo rostlin a většina z nich nemůže sežrat tolik, aby se z nich vylíhli motýli. O rok později je housenek naopak málo a starček přímětník rozkvete. V letech mezi tím rostlina přežívá jako kořenová hlíza. Uvedené příklady vypadají komplikovaně, ale v chemické válce vedené mezi rostlinami a jejich ohrožovateli jsou ještě relativně jednoduché. Mezi rostlinami a jejich škůdci je to každý den znovu na kordy a vznikají převratné novinky. Abychom jmenovali alespoň jeden; detekční a alarmující látky, které dokládají, že rostliny žijí (vegetují) daleko méně pasivně, než se často myslelo. Pokud list jabloně provrtá sviluška, chemie v takovém listu se změní. Vzniknou v něm náhle zvláštní vonné látky. List začne vonět jinak. Tato vůně přitahuje určité druhy lumků, které svilušky požírají. Fakticky si strom tyto lumky přivolá na pomoc. Někdy si jabloň pomůže sama. Existují druhy jabloní, které vypadají rezistentní proti plísňovým chorobám. Nejsou necitlivé na plísně, ale postarají se o to, aby se k nim plíseň nedostala. Při výzkumu se ukázalo, že listy těchto druhů jabloní povadly v okamžiku, kdy se v okolí objevilo ohnisko plísně. Plíseň pravděpodobně vyučuje látku, kterou listy rozpoznají.

I strom dokáže obětovat
Strom reaguje tak, že obětuje listy; zvadnou. Výsledkem je, že plísně nemají živnou půdu, a nemohou tudíž napadnout zbytek stromu. Na tomto poli, kde probíhá boj mezi rostlinami, plísněmi, viry, bakteriemi, hmyzem a jinými zvířaty vyrábějí rostliny složité směsi látek, kterých si ceníme pro jejich nádhernou vůní, jemnou chuť, oceňujeme je jako lék nebo jako rostlinu na barvení či pro jiné účely, k nimž lidé látky z rostlin mohou využívat. A čím více si uvědomujeme, jak složitě vše se vším souvisí, tím více začneme obdivovat bylinkářstvi z uplynulých staletí. Tenkrát ještě neměli k dispozici složitou aparaturu na zjišťování složení jednotlivých bylin. Navzdory tomu disponovali fenomenální praktickou znalostí, která nám své služby prokazuje dodnes. Někdy byly sice některé příběhy o účinnosti různých bylin moderní védou vyvráceny, ale mnohem častěji výzkumy naopak potvrdily, co staří bylinkáři už dávno věděli: že mnoho starodávných bylinných prostředků skutečně pomáhá.

Čerpáno z Encyklopedie bylin a koření.


Autor: Eliška

Datum vložení: 29.05.2007 / Sekce: Rostlinné novinky

Zhlédnutí: 5020

Diskuze  k novince...  Diskuze:

v diskuzi je 0 příspěvků | poslední příspěvek:
Podělte se s ostatními lidmi o Vaše poznatky a zkušenosti ! Zeptejte se na cokoli !
Přidej příspěvek / Zobraz příspěvky





Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE


Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · Hry online · Games online
Copyright (c) 2017 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz





IQ test online

Recepty online

Hry online

Test Jasnovidce

Výukový slovník English
Svátek má  Doubravka, zítra Ilona