Česká republika - Česko (cestopis) (The Czech republic)

Česká republika - je země piva, vína a génia Járy Cimrmana…


Název CZ: Česká republika (užívaný název Česko)
Název ENG: The Czech republic
Originální název: Česká republika
Hlavní město: Praha (1 220 000 obyv.)
Počet obyvatel: 10 245 770
Rozloha (km2): 78 865
Hustota osob/km2: 130
Umístění: Střední Evropa
Sousedi: Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko
Úřední jazyk: čeština
Gramotnost: 99,9 %
Náboženství: katolíci (30%), protestanti (4%), bez vyznání (55%), ostatní (10%)
Národnostní složení: Češi (68%), Moravané (26%), Slováci (3%), Romové, Slezané, Poláci, Němci
Politický stav: republika
Členství v mezinárodních organizacích: EU, NATO, OSN, CEFTA, CE, OBSE, OECD
Měna: (česká) koruna (Kč, CZK) = 100 haléřů
Kurz (Kč): euro = 29,700 (25. 8. 2005)
dolar = 24,198 (25. 8. 2005)
Časové pásmo: UTC +1hod, SEČ (Středoevropský čas), CET (Central European Time)
Mezinárodní zkratka: CZE
Doména (internet): .cz
Předvolba (telefon): 004202, 004203, 004204, 004205
mobil: 004206, 004207
Ekonomika: Vyspělý stát s rozvinutými tržním hospodářstvím. Ekonomická situace v zemi se v posledních letech stabilizovala. U většiny podniků došlo k privatizaci, některé velké podniky jsou ještě z velké části v rukou státu. I tyto podniky postupně přejdou do soukromých rukou. Ve službách pracuje kolem 55% a v průmyslu 42 % práce schopného obyv. Zhruba stejnou měrou se tyto odvětví podílejí na tvorbě hrubého domácí produktu.
Nezaměstnanost se drží kolem 9%, hospodářský růst je zhruba 3-4%, zdravá míra inflace, nevyrovnaný státní rozpočet (stát více utratí než vydělá, v současnosti dosahuje každoroční rozdíl až 100 mld. Kč). Státní dluh tvoří zhruba 16% HDP a téměř 70% ročních příjmů státu.
Hlavní odvětví ekonomiky: služby, průmysl
HDP (USD): 160,5 mld.
HDP (na 1 obyv. v USD): 16 500
Vodní plocha (km2): 1 590
Velká města: Brno, Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Plzeň, České Budějovice, Karviná, Liberec, Přerov, Zlín
Hlavní řeky: Labe, Vltava, Morava
Moře: nemá
Podnebí: mírný pás
Úhrn srážek: roční průměr 693 mm; srážky kolísají podle oblasti od 450 mm (Žatecko) až 1700 mm (Jizerské hory)
Roční teploty: roční průměr 7,4 stupňů; dle oblasti se pohybují od 0,2 stupňů (Sněžka) až 9,5 stupňů Celsia (Hodonín); průměrně v zimě 2,8 stupňů (v zimě) až 21,3 stupňů (v létě)
nejnižší naměřená teplota -42,2 stupňů (1929, Litvínovice) a nejvyšší 40,3 stupňů Celsia (1983, Praha)
Reliéf: Povrch je pestrý a členitý. Většinu tvoří Česká vysočina (pahorkatiny, vrchoviny), nejvyšší vrchol Sněžka (1602 m n. m.). Většina příhraničních oblastí v Čechách je hornatá. Jižní Morava nížinatá, plochá. Hranice se Slovenskem tvoří z velké části pohoří Bílých Karpat, dále Javorníky a Moravsko-slezské Beskydy.
pahorkatiny 200-600 m n. m. (39%); vrchoviny 600-900 m n. m. (30%); nížiny, pánve a kotliny (20%); hornatiny nad 900 m n. m. (11%)
střední nadmořská výška činí 430 m
Flora: lesy mírného pásu; mnoho pestrých druhů
Fauna: divoká zvěř, rozmanité množství hmyzu, ptáků, plazů
Využití plochy: orná půda (41%), lesy (34%), pastviny (11%), ostatní (14%)
Zajímavosti (architektura): historické centrum hl. města Prahy s jeho hl. dominantou Pražským hradem, historická část v Českém Krumlově a v Jindřichově Hradci, oblast Lednicko-Valtického areálu na Jižní Moravě, lázeňské centrum Mariánských lázní, památkově chráněné budovy a domy v Otrokovicích a Zlíně; velké množství hradů, zámků, církevních a technických památek (např. síť býv. vojenských pevností a bunkrů ze 30. let 20. stol.)
Zajímavosti (příroda): oblast Národního parku Šumava (Boubínský prales), oblast Národního parku Podyjí (meandry na Dyji), oblast Národního parku České Švýcarsko, oblast Jižních Čech, unikátní krajina Bílých Karpat, oblasti kolem Sázavy a Berounky a mnohé další

Státní svátky:

1. leden - Den obnovy samostatného českého státu
8. květen - Den osvobození
5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
6. červenec - Den upálení mistra Jana Husa
28. září - Den české státnosti
28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu
17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii

Popis státu:
Historie:
Nejstarší nalezené pozůstatky osídlení z období zhruba 1,8 mil. let před n. l. (oblast Berouna). Jedná se zároveň o jedny z nejstarších dokladů osídlení v Evropě. Pozůstatky osídlení se nacházely a nacházejí i v dalších částech země (ne příliš hustě) a to z období starého (900-250 tis. let př. n. l.) a středního paleolitu (250-40 tis. let př. n. l.). Soustavněji byla země osídlena v období 40-10 tis. let př. n. l. Z toho období pochází světově proslulé lokality jako Dolní Věstonice, Pavlov, Předmostí, Petřkovice, aj.
V pol. 6 tis. př. n. l. v této oblasti začíná chov dobytka a pěstování rostlin. Postupně se mění styl života, způsob obživy, začíná období postupného setrvávání člověka na jednom místě, stavba prvních sídlišť, výroba nástrojů, zbraní, keramiky apod.
V 1. tisíciletí př. n. l. oblast osídlena Kelty (první historické etnikum na našem území). V 1. st. př. n. l. pronikali na naše území Germáni.
Kolem přelomu letopočtu se převažujícím obyvatelstvem na našem území začínají stávat Germáni. Původní keltské obyvatelstvo (Čechy – Bójové, Morava – Volkové-Tektoságové) je vytlačováno.
Germáni (v Čechách Markomani, na Moravě Kvádové) zůstávají hlavním obyvatelstvem na našem území až do 4 stol. n. l. – doba římská (0 – 400 n. l.). Od jihu zasahuje na naše území vliv římské říše, zejména během 2. stol n. l. a tzv. markomanských válek
Během stěhování národů (4 – 6. stol. n. l.) odcházejí germánské kmeny z našeho území a uprázdněné oblasti jsou osídleny Slovany, přicházejícími z východu
Za první slovanský státní útvar na našem území je považována Sámova říše (623 – 658 n. l.). Jednalo se spíše vojenský kmenový svaz na obranu před turkotatarskými kočovníky Avary, který se po smrti svého zakladatele rozpadl
Prvním skutečně funkčním středověkým slovanským státem u nás byla Velkomoravská říše (833 – 906 n. l.), která spojila pod vládou knížecího rodu Mojmírovců oblast Jižní Moravy, části Slovenska, později i Čech, část Slezska a Poddunajská nížina. Z Velkou Moravou je spojena křesťanská misie Konstantina a Metoděje (863 n. l.) vyslaná z byzancké říše. Zavedení slovanské liturgie, staroslověnština, slovanské písmo – hlaholice
Po Metodějově smrti slovanská liturgie končí, příklon k latinské liturgii. Roku 906 zaniká velkomoravská říše pod útoky Maďarů.
Nové centrum se posunulo do Čech, větší množství kmenů - největší Čechové – v čele vládnoucí rod Přemyslovců – první historicky známý Přemyslovec – Bořivoj (přijal křest) + manželka Ludmila
Vnukové Václav a Boleslav. Kníže Václav – bratrem Boleslavem 935 n. l. zavražděn – prohlášen za světce – svatováclavská tradice. Za vlády jeho bratra Boleslava podstatné rozšíření území českého státu a hospodářský rozkvět.
Za Boleslava II. založeno pražské biskupství (973 n. l. – 2. biskup Vojtěch – později prohlášen za svatého), 995. n. l. – vyvraždění Slavníkovců – mocenských konkurentů Přemyslovců
Na přelomu tisíciletí ve státě zmatky, zasahování panovníků Svaté říše římské. Částečné uklidnění v 1. pol. 11. stol. za knížete Břetislava. Po jeho smrti 150 let bojů jednotlivých Přemyslovců o trůn – krize českého státu. Definitivní zklidnění až s nástupem Přemysla Otakara I. na český trůn na počátku 13. století. POI. využil sporů v Svaté říši římské a získal roku 1212 pro český stát dědičný královský titul – Zlatá bula sicilská
Jeho vláda je spojena s celkovou konsolidací státu a hospodářským rozkvětem, který pokračoval i za jeho nástupce Václava I. Přemysl Otakar II. rozšířil území do rakouských zemí a neúspěšně se pokusil kandidovat na trůn krále Svaté říše římské. Ve sporu s nových králem SŘŘ byl poražen a 1278 v bitvě s jeho vojskem padl.
Po období zásahů zvenčí situaci uklidnil Přemyslův syn Václav II. za kterého český stát ekonomicky posílil (těžba stříbra v Kutné hoře), Václav II. získal polskou korunu a pro svého syna také uherskou koruna, kterou ale neudržel.
Václav III. se pokusil zachovat pro sebe moc v Polsku, ale byl roku 1306 n. l. zavražděn – vymření Přemyslovců
1310 – na český trůn nastupují sňatkovou aliancí Lucemburkové – Jan Lucemburský. Věnoval se spíše zahraniční politice, ale rozšířil území českého státu
Karel IV. – český král a císař SŘŘ - všeobecný rozkvět, Země Koruny české mocenským centrem SŘŘ – 1344 povýšení pražského biskupství na arcibiskupství, Karlova univerzita, výstavba Prahy
Za nástupce Václava IV. zesilování krizových jevů, problémy církve, sociální, morová rána, vystupování prvních náboženských reformátorů
Jan Hus – hlavní kritik církve, inspirace názory Johna Wyclifa – za svoje názory na kostnickém koncilu 1415 upálen – inspirace jeho učením – husité
Po smrti Václav IV. pokus jeho bratra Zikmunda o zisk české koruny – neuznán husitskou šlechtou. Husitská revoluce – 1419 – 1436 – celospolečenské přeměny, boje husitů Symbol kalich (kalíšníci – utrakvisté) proti pěti křížovým výpravám do Čech, proti katolickému panstvu i mezi sebou. Postavy vojevůdců Jan Žižky, Prokopa Holého
Po neúspěchu zahraničních vojenských tažení jednání s husity na koncilu v Basileji – 1433. Po porážce radikálních husitů (bitva u Lipan) podepsán kompromis s husity - tzv. basilejská kompaktáta
Po krátké Zikmudově vládě období bezvládí a zmatků až s nástupem Jiřího z Poděbrad (1458 – 1471) kališník, nastalo uklidnění. Pokus o tolerantní spolužití kališníků i katolíků založený na kompaktátech. Neúspěch – kompaktáta prohlášena papežem za neplatná, další křížová výprava proti Čechám – během bojů Jiří zemřel a odkázal vládu v českém státě polskému rodu Jagellonců.
Vláda Jagellonců (1471 – 1526) – slabá vláda panovníka, rozhodující moc a bohatství šlechty a měst (stavové). Převaha nekatolíků v Čechách. Po smrti Jagellonce Ludvíka zvolen českými stavy za krále Ferdinand Habsburský – 1526 n. l. Český stát se stal součástí habsburské monarchie až do roku 1918
Ferdinad Habsburský částečně potlačil moc stavů (hlavně měst) a začal opětovně prosazovat katolictví – příchod jezuitů – protireformace. Za jeho vnuka Rudolfa II. došlo k opětovnému obnovení věhlasu Prahy (sídelní město císař SŘŘ). Rudolfovy umělecké záliby, malý zájem o politiku. Rudofův majestát – náboženská svoboda pro nekatolíky, kterou si na něm čeští stavové vymohli
Za Rudolfových nástupců – utlačování nekatolíků, porušování práv stavů. Záminka k revoluci. Roku 1618 – druhá pražská defenestrace – počátek české války a zároveň třicetileté války v celé Evropě (1618 – 1648)
8. 11. 1620 – bitva na Bílé hoře – rozhodující porážka českých stavů – konec českého povstání, Staroměstská poprava, zabavování majetku, nástup tvrdé rekatolizace. Emigrace z českých zemí – J. A. Komenský a další. Roku 1627 Obnovené zřízené zemské – potvrzení moci Habsburků, příchod zahraničních šlechtických rodů
Čechy v době baroka – rekatolizace – katolictví se stalo jediným náboženstvím, tzv. druhé nevolnictví – robota (nucená práce na šlechtickém velkostatku) – nevolnická povstání, poněmčování – germanizace.
Marie Terezie – 1740 - 1780 nástup osvícenského absolutismu – snaha zlepšit fungování státu a situaci občanů. Reformy ve správě, v armádě, ve školství, míry a váhy, měna, právo, sociální reformy
Nástupce Josef II. – 1781 – toleranční patent – zrušení výsadního postavení katolictví, zrušení nevolnictví – osobní svoboda lidí. Některé reformy po jeho smrti zrušeny (příliš radikální). Počátek národního obrození v českých zemích
České země v období napoleonských válek (1799 – 1815) – roku 1805 – bitva u Slavkova. Po napoleonských válkách vláda císaře Františka I. – nechuť k reformám, konzervatismus a udržování současného stavu. Snaha zabránit jakýmkoli dalším revolucím - metternichovská absolutismus (státní kancléř). V českých zemích nástup průmyslové revoluce a zavádění strojů do výroby, pokračuje národní obrození – vytváření politické reprezentace národa a první české politické, jazykové a národnostní požadavky
Rok 1848 – revoluce v celé Evropě i v rakouské monarchii a v Čechách (v Praze), původně klidný průběh – pak srážky s vojskem v Praze. Revoluce tvrdě potlačena, obnoven absolutismus. Nástup císaře Františka Josefa I.
1851 – 1859 – bachovský absolutismus – policejní dohled, nakonec zrušen kvůli neúspěchům v zahraničí, přijata ústava ale nesplněny české požadavky.
1866 – prusko-rakouská válka – porážka Rakouska v bitvě u Hradce Králové. Nutnost reforem – 1867 – dualismus – Maďaři (Uhři) si prosadili svoje požadavky a skoro plnou samostatnost – přejmenování státu na Rakousko – Uhersko. Neúspěch českých požadavků
Ve 2. pol. 19. století – rozvoj české kultury (spolky, Národní divadlo), koncem století zostřování sporů mezi Čechy a Němci – neúspěšné snahy o česko-německé vyrovnání
1914 – 1918 – první světová válka – Češi společně se Slováky usilují o samostatnost – T. G. Masaryk, Beneš, M. R. Štefánik (odboj politický) i odboj vojenský (zahraniční legie)
28. 10. 1918 – vznik Československé republiky - I. republika – demokratický systém, hospodářský i kulturní vzestup, problém národnostních menšin a pozice Slováků v jednotném státě.
1929 – světová hospodářská krize – nástup totalitních ideologií (fašismus, nacismus) – v ČSR sílí pozice SdP, čeští fašisté, Hlinkova ludová strana na Slovensku, Hitlerovy požadavky na připojení Sudet k říši
30. 9. 1938 – Mnichovská dohoda – odstoupení pohraničí Německu – vznik tzv. druhé republiky – vnitřní fašizace státu
14. 3. 1939 – vznik samostatného Slovenského štátu, 16. 3 – pod Hitlerovým nátlakem okupovány zbytek Čech a Moravy – vyhlášen tzv. Protektorát Čechy a Morava jako součást říše.
Čechy během 2. sv. války – domácí odboj (politický i vojenský), zahraniční odboj (politický – Beneš v Londýně, komunisté v Moskvě i vojenský)
1942 – atentát na Reinharda Heidricha – zastupujícího říšského protektora – heydrichiáda – vypálení Lidic a Ležáků, tvrdý postup proti domácímu odboji
1944 – Slovenské národní povstání – snaha o koordinaci povstání s postupem sovětské armády při osvobozování Slovenska – neúspěch, ale důkaz odporu Slováků v boji proti fašismu.
Květen 1945 dokončeno osvobození Československa – vstup sovětské armády do Prahy
Po roce 1945 – obnovení jednotného státu Čechů a Slováků, zaveden systém Národní fronty (povoleno jen několik stran), KSČ získala rozhodující postavení, odsun německého obyvatelstva, zestátnění klíčového průmyslu a pozemková reforma
1946 – 1948 – tlak KSČ na plné převzetí moci, únor 1948 – vládní krize využita ke komunistickému převratu – 2. znárodnění – odstraněn soukromý sektor, pronásledování odpůrců
1948 – 1953 – období stalinismu – politické procesy, tábory nucené práce, úplná podřízenost SSSR, násilná kolektivizace - JZD, jednotná státní ideologie
1953 – 1961 – období destalinizace - velmi pomalé uvolňování pod vlivem změn v SSSR
1962 – 1967 – nástup československé reformy – v ekonomice, ve společnosti
Leden – srpen 1968 – tzv. Pražské jaro – pokus o reformu socialismu Alexandr Dubček a další – neúspěch, obava z kontrarevoluce - intervence vojsk Varšavské smlouvy – 21. 8. 1968.
1969 – 70. léta – období normalizace – do čela státu Gustav Husák – zastavení reforem, čistky v KSČ i v celé společnosti
1977 – Charta 77 – poukazoval na nedodržování lidský práv v ČSSR, pronásledována
Konec 80. let – tlak SSSR na reformy (Michail Gorbačov – perestojka – přestavba) – u nás žádné reformy neprobíhali
Listopad 1989 – zásah proti manifestaci na Národní třídě – tzv. sametová revoluce – pád totalitního režimu, Václav Havel, OF
1. 1. 1993 – rozdělení Československa - vznik samostatné České republiky a Slovenské republiky
1998 – vstup ČR do NATO, 2004 vstup ČR do EU
Administrativně se ČR dělí na 14 krajů (od 1.1.2000) se 76 okresy a 6244 obcemi.
Česko je průmyslově rozvinutý stát. Po roce 1989 došlo k velkým politickým a hospodářským změnám; k přechodu s centrálně plánovaného hospodářství k liberálnímu tržnímu hospodářství, vstupu zahraničního kapitálu, daňové reformě, privatizacím státních podniků a restitucím.
Dopravní síť (jak silnice, tak i železnice) je hustá. Na mnohých úsecích nedosahuje potřebám. Délka železnice - 9435 km (ze 30,3% elektrifikovaná; 20,1% dvoukolejná), postupně dochází k nákladné rekonstrukci na hlavních koridorech Praha-Ostrava, Děčín-Praha-Brno-Břeclav a Ostrava-Břeclav pro rychlosti vlaků 160 km/h. V současnosti se plánuje též výstavba nových vysokorychlostních úseků železnice (až 300 km/h) pro mezievropskou žel. přepravu v délce až 400 km. Délka silnic měří 55 489 km (430 km dálnic) a délka splavných toků 303 km (Labe, Vltava).
V současné době díky vstupu do EU a celní unie (čímž odpadla kontrola na hranicích a cla) trpí silniční síť velkým náporem nákl. automobilů a kamionů jedoucí ze západu na východ (a obráceně).
V zemědělství se pěstuje chmel, kukuřice, pšenice, ječmen, žito, oves, brambory, cukrová řepa, řepka, luštěniny, vinná réva, zelenina (rajčata, papriky, okurky), ovoce (jablka, hrušky, broskve, švestky), vlašské ořechy, len. Významný je chov prasat, ovcí, drůbeže, koní a skotu.
Naleziště rud jsou z části vyčerpána. Od 90. let došlo k velkému útlumu těžby uhlí. Dosud se těží v některých oblastech ještě černé a hnědé uhlí, dále ropa (Jižní Morava), zemní plyn, lignit, uran (např. v dolech Jáchymov – za socialismu sloužící jako pracovní tábor), cín, wolfram, tuha a polymetalické rudy.
Na území státu se nachází dvě jaderné elektrárny – Dukovany (starší a dosluhující) a Temelín. Z jádra se získává 20% veškeré energie produkované na území státu. Z vody pouze necelé 3%.
Vývoz: chemikálie, dopravní prostředky, stroje a zařízení, spotřební zboží, potraviny
Dovoz: ropa, zemní plyn, chemikálie, různé drahé i jiné kovy, diamanty, spotřební zboží, dopravní prostředky, stroje a zařízení, potraviny (hl. tropické ovoce)
Největšími obchodními partnery jsou Německo, Slovensko a Rakousko.


ČR / Polsko - dovolená s motoráčkem 2004 /25.07. - 31.07.2004/: Očima cestovatele...

Úvod.

Většina z nás už někdy absolvovala poznávací okruh zájezdovým autobusem. Napadlo vás ale, že by se něco podobného mohlo uspořádat i vlakem? Česká republika má možná nejhustší železniční síť v Evropě, tak proč toho nevyužít a místo autobusu nepronajmout vlak? Ze zahraničí známe Orient Expres nebo Sierra Madre Express, které nabízejí movitým turistům bohatý kulturní program spojený netradičně s jízdou historickým vlakem.

Za železničními a kulturními zážitky ovšem nemusíme jezdit přes celou Evropu. Už čtvrtý rok totiž se totiž koná původní česká akce - Dovolená s motoráčkem. Pořádá ji Klub železničních cestovatelů (KŽC) a od roku 2001 už dala příležitost téměř dvěma stovkám lidí aktivně prožít týden dovolené na českém venkově. Trasa se každý rok mění, náplň ale zůstává: svézt se historickým motorovým vozem, navštívit kulturní památky a přírodní rezervace, projet pár neprovozovaných tratí, strávit letní odpoledne odpočinkem u jezera nebo přehrady, a hlavně mít dobrou zábavu v příjemné společnosti. Rok 2004 je mimořádný v tom, že se poprvé neomezujeme jen na Českou republiku, ale během dvou dnů si procestujeme malebný jih polského dolního Slezska.

1. den
25.07.2004

Trasa v ČR: Praha hl.n. – Praha Malešice – Úvaly – Poříčany – Nymburk město – Veleliby – Kopidlno – Dolní Bousov – Bakov nad Jizerou – Turnov – Liberec

Akce KŽC začala tradičně na hlavním nádraží v Praze. U nástupiště nás už čeká historický motoráček spolku Posázavský pacifik a v 9:35 vyjíždíme jižním směrem na Vršovice. Projíždíme nákladní trať přes Malešice a svižným tempem pokračujeme přes Poříčany, Sadskou (krátké křižování s nákladním vlakem), Nymburk město a Křinec do Kopidlna. Stále jedeme s mírným náskokem. V Kopidlně obracíme soupravu a směřujeme po trati 063 do Dětenic, kde nás čeká první kulturní zastávka - zámek a pivovar. Pivovarskou restauraci jsme zkusili a víckrát to neuděláme - přemrštěné ceny a arogantní obsluha zajistily, že jsme se po ochutnání místního piva raději přesunuli do blízké pizzerie. Zámek naopak stál za to - kromě klasických exponátů (paroží, historický nábytek) nás zaujaly i památky ze zahájení železničního provozu do Dětenic a sochy z vídeňské opery. Když uvážíme, že ještě před 15 lety byl v zámku výchovný ústav a všechno se muselo rekonstruovat, povedl se současným majitelům velký úspěch. Při současném počtu návštěvníků a výši vstupného se jim investice brzy vrátí. Díky masivní reklamě se sem turisté jen hrnou.

V Dětenicích na nás nemohl náš motorák čekat, pokračujeme proto do Dolního Bousova pravidelným vlakem. Tam přestupujeme zpět do naší soupravy a jedeme do Bakova nad Jizerou. Opět měníme směr, míříme do Turnova a Liberce. Cestou máme několik neplánovaných zastávek kvůli čekání na protijedoucí vlaky, do cíle přijíždíme asi s půlhodinovým zpožděním. V Liberci se přesouváme tramvají a pěšky na ubytovnu a večer tráví každý podle svého uvážení - většinou v centru města.

2. den
26.07.2004

Trasa v ČR / Polsku: Liberec – Frýdlant – Zawidów – Jerzmanki - Mikułowa - Gryfów Śląski – Wałbrzych – Kłodzko

Z Liberce jedeme malebnou tratí 037 přes Raspenavu a Frýdlant směrem k polské hranici. V Mníšku křižujeme, ve Frýdlantu si po pravé straně všímáme zbytků úzkorozchodné dráhy včetně mostu. Rychlým tempem přijíždíme do Zawidowa. Ještě krátká pasová kontrola - a Polsko je pro náš vlak otevřené! KŽC se stal prvním českým spolkem, kterému se to podařilo. Jedeme navíc po trati, kde poslední osobní vlak projel v roce 2000.

Tratě kolem Zawidowa prodělaly po druhé světové válce složitý vývoj. Původně se odsud dalo jet pouze do Frýdlantu nebo na severozápad do stanice Hagenwerder na levém břehu Nisy (Görlitz - Zittau). Bogatynia byla přístupná po úzkokolejce Zittau - Heřmanice. Aby se Poláci po válce vyhnuli peáži, vybudovali na sever od Zawidowa dvě tratě se spojkou - na východ do Sulikowa (kde se spojila se starou tratí do Mikułowy) a na západ velkým obloukem do Krzewiny Zgorzeleckiej a Bogatyni. Vedle toho vzniklo několik spojek pro přímou jízdu od Wrocławi nebo Zgorzelce. Schéma a stručnou historii najdete na stránkách Kai Ludwiga (německy) nebo Grzegorza Sarneckiego.

Na programu jsme původně měli přímý průjezd Zawidów - odb. Wilka - Sulików - Mikułowa - Lubań bez obracení soupravy. Nicméně, tři týdny před našim příjezdem prohlásily PLK úsek Sulików - Mikułowa za neprůjezdný. Museli jsme proto odbočit vlevo na Zgorzelec a obrátit vlak v nejbližší stanici Jerzmanki. Díky neochotě PLK udržovat tratě jsme si tak k radosti účastníků projeli o 9 kilometrů víc, než bylo původně v plánu. Trať i stanice jsou ve špatném stavu, všude roste bujná vegetace. Stanice Mikułowa byla zrušena úplně.

Abychom viděli i kulturní zajímavosti, udělali jsme si asi hodinovou přestávku v městě Gryfów. Založili jej ve 13. století - ještě pod polskou vládou - němečtí kolonisté, a jejich potomci tu žili do roku 1945. Dnes tu najdeme několik pozoruhodných památek - kostel s barokní výzdobou, radnici se železobetonovou věží z 20. let a měšťanské domy na náměstí. Na všem je vidět letitý nedostatek údržby.

Z Gryfowa pokračujeme přes Jelení Horu a Wałbrzych do Kłodzka. Cestou si všímáme postupujícího rozkladu, například na spojce Marciszów Górny - Kamienna Góra (do roku 2001 tudy jezdily vlaky do Lubawki) už chybí kus kolejí, mezi Boguszowem a Wałbrzychem je pomalá jízda 20 km/h. Naopak ve Wałbrzychu nás příjemně překvapil moderní motorový vůz, který tu zajišťuje spojení s Kłodzkem.

Trať Wałbrzych - Kłodzko není třeba příliš představovat, patří k tomu nejlepšímu, co mohou PKP nabídnout. Navíc nebyla až v tak špatném stavu jak jsme předpokládali - většinou jsme jeli rychle. Problémem jsou jen některá kritická místa, jako např. vysoké mosty u Nové Rudy.

Před 18. hodinou jsme byli v Kłodzku, přesunuli se pantografem ("kibel") na zastávku Kłodzko Miasto a po ubytování měli volný program. Pokud jde o náš pokoj, po večeři a krátké procházce městem jsme zapnuli televizi a sledovali zajímavý hraný film o varšavském povstání 1944.

3. den
27.07.2004

Trasa v Polsku / ČR: Klodzko – Otmuchów – Nysa – Głuchołazy - Jeseník

Úterní ráno věnovala většina z nás prohlídce Kłodzka. Některé památky nezapřou český původ - například v kostele Nanebevstoupení Panny Marie je pohřben první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, v centru zaujme zmenšenina pražského Karlova mostu. Někteří z nás si vylezli i na pruskou pevnost, na prohlídku už ale nebyl čas. S KŽC jsme tu byli v roce 2002. V 11:00 vyjíždíme na sever, přes Kamieniec Ząbkowicki do Otmuchowa. Zatímco v pondělí bylo obtížné najít po trase zajímavé místo k prohlídce, dnes jsme si museli na kratší trase vybírat ze široké nabídky. Nakonec jsme zvolili Otmuchów a Nysu. Z vlaku jsme zahlédli i klášter Bardo, zámek Kamieniec Ząbkowicki a město Paczków, kam se třeba dostaneme někdy příště.

Otmuchów nás zaujal hlavně proto, že sousedí s obří přehradou. Na programu jsme měli dvě hodiny odpočinku a koupání. Počasí ovšem příliš nepřálo, a tak u jezera vystoupili jen nejotužilejší. My ostatní jsme pokračovali na nádraží a po odstavení soupravy vyšli do města. Vylezli jsme na věž biskupského hradu (výhled na Jeseníky), podívali se do kostela s cennou barokní výzdobou a zhlédli starou radnici se dvěma slunečními hodinami. Zpátky jsme se vydali po vlečce cukrovaru (bývalá trať do Bernartic u Javorníka). Je stále používaná, nejbližší nákladní vlak měl jet zítra.

Z Otmuchowa je to jen kousek do Nysy, "slezského Říma" s řadou církevních i vojenských památek. Na programu byla prohlídka města a návrat naším motorákem přes Głuchołazy do Jeseníku. Toho jsem se už ovšem neúčastnil, protože jsem musel ve středu ráno do práce. Svezl jsem se místo toho - poprvé a naposled - po trati Nowy Świętów - Głuchołazy Zdrój (od 1.8. je zastavena osobní doprava) a pak z Nowego Świętowa přes Kędzierzyn Koźle, Gliwice, Katowice a Częstochową do Varšavy...


Článek a foto v rámci spolupráce poskytla webová stránka: railtrips.euweb.cz/

Foto v rámci spolupráce poskytla Základní škola v Třebívlicích: zstrebivlice.blog.cz


 Mapa státu  Česká republika - Česko (cestopis) všechna města státu  Česká republika - Česko (cestopis) Největší města státu  Česká republika - Česko (cestopis) Foto / obrázky k článku  Česká republika - Česko (cestopis)

 Legální použití článku  Text článku je dostupný pro Váš blog/web za podmínek

 Článek Czech Republic  v angličtině (ENG)...
Poradna k článku
Česká republika - Česko (cestopis)
Diskuze k článku
Česká republika - Česko (cestopis)
Fotosoutěž
Psi, kočky a td.




Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE


Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · Hry online · Games online
Copyright (c) 2017 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz






Česká republika - Česko (cestopis)
Česká republika - Česko (cestopis)


Česká republika - Česko (cestopis)
Česká republika - Česko (cestopis)


Česká republika - Česko (cestopis)
Česká republika - Česko (cestopis)


Česká republika - Česko (cestopis)
Česká republika - Česko (cestopis)


Česká republika - Česko (cestopis)
Česká republika - Česko (cestopis)


Fotogalerie (1495)...


Přidat foto...



Poradna
Poradna
Poslední dotazy:
04.03: chtela bych se zeptat ohledne meho manzela jsem provdana v egypte a chtela ...
10.03: Zajímalo by mě jaká je aktuální výše HDP na jednoho obyvate le.... díky ......
29.10: Máte-li zájem o jakékoli podrob nější informace na téma: Česká republika - Č...
HELP !

IQ test online

Hry online
Svátek má  Doubravka, zítra Ilona