Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

vše novinky přidat novinku

Psí novinky Kočičí novinky Rostlinné novinky Cestovatelské novinky Ostatní novinky


  Ostatní novinky
Novinka: Co dělat se zraněným ptákem

Novinka: Co dělat se zraněným ptákem

Novinka: Co dělat se zraněným ptákem

Co dělat se zraněným ptákem

Pokud najdete zraněného ptáka (zlomené křídlo nebo noha apod.) nebo nemocného, snažte se jej co nejdříve dopravit k veterináři nebo do specializované záchranné stanice pro hendikepované živočichy. Péče o zraněného či nemocného ptáka totiž většinou vyžaduje odborné znalosti a vybavení.10 rad pro případ, když se běžného pěvce či jiného drobného ptáka nikdo nechce ujmout a chcete se pokusit o něj postarat sami.

Jedná se o upravený a doplněný návod záchranné stanice v Praze 5 – Jinonicích pro případ nálezu zraněného ptáka, ale vybrané body lze použít třeba i při odchovu nalezeného mláděte – nejprve si však přečtěte odpověď na dotaz Co dělat s nalezeným ptačím mládětem?

1. Co nejdříve nakrmit
Zesláblý pták velikosti vrabce a méně – nejdůležitější co nejdříve nakrmit.
Pěvci (kromě největších druhů) mají velmi rychlý metabolismus, nelze čekat do zítřka.
Nečekáme dlouho až začne pták žrát sám!, nejdéle 1 hod., pak uměle nakrmíme.
Žádnému ptáku neublíží strouhané vejce natvrdo!, drcené či ve vodě namočené piškoty.
Hmyzožravci (sýkory, pěnice, vlaštovky, rehkové) – škrábané libové maso, nejlépe drůbeží (bez tuku!), zadní hovězí či koňské, hovězí či vepřové srdce, maso vždy syrové!, směska se sušenými komáry ap., dekapitovaní menší mouční červi (dekapitovaní – bez hlavy – proto, aby kusadly nepoškodili malým ptákům žaludek a střeva).
Zrnozobí (pěnkavy, strnadi, vrabci) – směs zrnin (proso, řepka, loupaný oves, v nouzi ovesné vločky a drcené oříšky) – ovšem ne malým mláďatům! (mláďatům např. strouhané vejce natvrdo, piškoty)
Kosi, drozdi, brkoslavi – maso, bobule (jeřáb, bez), jakékoli ovoce i kompot, směs ve zvlhčeném tvarohu s najemno nastrouhanou a rozmačkanou mrkví.

2. Co nejdříve napojit
Zraněný pták trpí téměř vždy dehydratací z horečky.
Napojit ihned několika kapkami čisté vlažné vody. Není-li schopen sám pít, napojte ho kapkami vody přímo do zobáku – nejlépe kapátkem.
Dát k dispozici malou misku s vodou, do níž nemůže vlézt (Proč? Zesláblý ve vodě snadno prochladne a nemusí už mít sílu dostat se ven. Zraněný si může rozmáčet ránu. Pozor! Někteří pěvci /drozdovití, krkavcovití se koupou i mnohokrát za den a to i ve špatném zdravotním stavu. Proto musí být miska s vodou opravdu velmi malá.)
Budete-li se starat o ptáka déle než pár dní, je nezbytné přidávat mu do vody vitaminy – vitamin B (drcený B komplex), vitamin C (pokud nedodáváte v jiné, přírodní formě) a vitaminy A-D (běžně dostupné veterinární kapky) – i zde platí nejvyšší nutnost opatrnosti při dávkování! Vždy je třeba přepočítat doporučenou denní dávku na hmotnost jedince – zvláště to platí pro A-D vitamíny, které jsou rozpustné v tucích a zvíře není schopno je jednoduše z těla vyloučit. Vitaminy jsou důležité – chybí-li např. vitamin B, může docházet k postupnému ochrnování různých částí těla.

3. Ošetřit zranění
Každé zranění musí být co nejrychleji ošetřeno.
Ptačí zlomeniny se hojí velmi rychle. Čím menší pták, tím rychleji, někdy i během týdne. Už za tři dny se vytváří tzv. svalek a není-li zlomenina zreponována (= konce kosti správně srovnány a fixovány), bude muset veterinář ptáka operovat.

4. Zastavit krvácení
Krvácí-li drobný pták, ihned se snažíme krvácení zastavit.
Čistý kapesník, gázu či obvaz na ránu pevně přitiskneme a spěcháme k veterináři.
Ptáci mají sice velmi dobrou srážlivost, ale v malém tělíčku je krve velmi málo.
Otevřená rána přitahuje mouchy a hrozí infekce. Proto i nekrvácející otevřené poranění co nejdříve ošetřit. Jako první pomoc ránu dezinfikovat, nejlépe Septonexem.
Muší vajíčka v ráně a okolí odstraníme pinzetou a vlažnou vodou.
Nemáme-li odvahu toto vše provést, o to víc spěcháme k veterináři!

5. Otřes mozku
Často po nárazu na sklo či po sražení autem.
Příznaky: pták neudrží rovnováhu, padá k jedné straně, stáčí hlavu, zobák zavírá lehce nakřivo, nereaguje na zrakové podněty, nelétá.
Dát do krabice zakryté látkou, do klidu a ticha! Nesmí mít misku s vodou, utopil by se!
Většinou není schopen žrát, musí se krmit uměle.
Není-li jiná komplikace (vnitřní zranění, krvácení do mozku), je do týdne v pořádku.

6. Průjmy
Dokáží ptáka velikosti sýkorky zahubit do 24 hodin. Ihned ošetření veterinářem.
Nesmí být umístěn poblíž jiných domácích ptáků (nejen papoušků, ale i drůbeže nebo naopak sokola), hrozí salmonelóza či invaze parazitů.

7. Veterinář
U drobných ptáků jde všechno velmi rychle.
Nikdy neodkládat návštěvu veterináře na druhý den, mohlo by být pozdě!

8. Teplota
Drobní ptáci jsou citlivější na výkyvy teplot než velcí.
Při přechodu ze zimy do tepla snadno ztratí tukovou vrstvu a při návratu do zimy rychle hynou na podchlazení. Při radikálním omezení pohybu velmi snadno zmrznou.
Při teplotě < 5 °C nebereme ptáky do místnosti, kde se topí, mají-li se vrátit do přírody.
Vážně poraněné ptáky s výrazně omezenou pohyblivostí nebo ptáky v malé kleci umístíme v prostorách, kde nemrzne.
Do přírody vypouštíme, není-li venkovní teplota nižší o víc než 8–10 °C než teplota prostor, kde byl pták chován. V zimě vypouštíme okolo poledne, kdy bývá nejtepl

9. Parazité
Přemnožení parazitů je pro malé ptáky nebezpečnější než pro velké. Už 10 much ptakotrudek může vlaštovku vážně ohrozit na zdraví. Obdobně roztoči a všenky.
Poraněný či vyhladovělý pták se nemůže parazitům bránit a snadno jim podléhá.
Invaze vnějších parazitů nás často upozorní na jiné onemocnění ptáka.
Nečekáme na druhý den a parazity ihned likvidujeme. Hodí se postřik Difusilem V (pozor na oči a zobák) nebo jiným prostředkem na radu veterináře.
Nalezeného pěvce prohlédněte – rozfoukněte a prohrábněte peří zejména pod křídly, za krkem a na hřbetě. Má-li vnější parazity, budou právě zde.
Vnitřní parazité – nutné poradit se s veterinářem. Opět platí, že jinak zdravotně oslabený jedinec jim snadno podléhá.

10. Déletrvající chov
Nejprve si přečtěte zákonná omezení odchytu a chovu ptáků.
Vhodná ubikace. Malá klec je nevhodná – ptáci v ní tloustnou a atrofují jim svaly.
Divocí pěvci potřebují voliéru. Při vypuštění ptáka do voliéry se pozorováním přesvědčíme, zda nalezl misky s potravou a vodou!
Zpočátku rozhodíme část potravy po dně ubikace a misky dáme na nápadné místo.
Bojí-li se pták otevřeného prostoru (křovinné, rákosinné, lesní druhy), dáme misky do rohu pod keřík, stromovým ptákům vyhovuje, jsou-li upevněny alespoň 60 cm nad zemí. Nelétajícím jedincům instalujeme vhodná bidla tak, aby k misce vyskákali.
Trvale handicapované jedince chováme ve společnosti jiných ptáků. Mohou to být příbuzné druhy exotů či jedinci zcela nepříbuzní.
Pozor na agresivitu některých druhů (malí drozdovití, některé sýkory, brhlíci). Pro ně je vhodnější společnost větších ptáků – andulek, malých exotických holoubků
Uzdravené jedince vracíme přírodě včas – stará ptáčnická poučka pravila, že po půl roce života v zajetí ztrácí pták schopnost žít v přírodě. Je opravdu lepší vypustit vlaštovku počátkem října než ji držet do jara v kleci.

Přejeme vám hodně zdaru při návratu ptačího mláděte do přírody.


Autor: Eliška

Datum vložení: 02.07.2007 / Sekce: Ostatní novinky

Zhlédnutí: 4173

Diskuze  k novince...  Diskuze:

v diskuzi je 0 příspěvků | poslední příspěvek:
Podělte se s ostatními lidmi o Vaše poznatky a zkušenosti ! Zeptejte se na cokoli !
Přidej příspěvek / Zobraz příspěvky





Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE


Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · Hry online · Games online
Copyright (c) 2017 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz





IQ test online

Recepty online

Hry online

Test Jasnovidce

Výukový slovník English
Svátek má  Ferdinand, zítra Kamila