Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

vše novinky přidat novinku

Psí novinky Kočičí novinky Rostlinné novinky Cestovatelské novinky Ostatní novinky


  Ostatní novinky
Novinka: FRANKENSTEIN, NEBO ZÁCHRANA?

Novinka: FRANKENSTEIN, NEBO ZÁCHRANA?

Novinka: FRANKENSTEIN, NEBO ZÁCHRANA?

FRANKENSTEIN, NEBO ZÁCHRANA?

Co je přírodní, je dobré, a co je umělé, je špatné. Tato filozofie už dávno neplatí. Genově modifikovaná chovná zvířata nebo rostliny mohou být menší zátěží pro životní prostředí než klasické variety.

Vsoučasné době rozvířilo hladinu zájmu takzvané enviropig. Název je odvozen ze dvou slov: environment - prostředí a pig prase. Jak jméno napovídá, jde o prase, jehož chov je přátelský k životnímu prostředí na rozdíl od prasete klasického. Normální prasata jsou pro životní prostředí doslova pohromou. Jejich hnůj obsahuje velké množství fosforu, který se deštěm dostává do jezer, rybníků i spodních vod, ničí kyslík, ryby hynou a naopak se daří škodlivým řasám.
Stačí si připomenut ekologickou katastrofu v Dánsku v osmdesátých letech minulého století způsobenou prasaty. Znečištění fosforem z prasečích farem tam zahubilo všechen vodní život ve dvaačtyřicet kilometrů dlouhém fjordu Mariager. Tato tragédie donutila evropské vlády, aby přijaly tvrdá opatření vztahující se na chov prasat. Problém to nevyřešilo. Podobné situace se čas od času opakují.

POPTÁVKA PO VEPŘOVÉM STOUPÁ
Snížit chovy prasat nebo je zrušit není řešením. Prasata poskytují více proteinů většímu množství lidí než jakékoli jiné zvíře na světě. Největší podíl prasat je v severní Evropě. Například v Dánsku připadají na člověka dvě chovaná prasata. Podstatně se zvyšují jejich počty ve východní Asii. Ve Vietnamu se v devadesátých letech produkce vepřového zdvojnásobila a v Číně vzrostla o 70 procent. Na hustě osídlených čínských pobřežích připadá dnes na jeden čtvereční kilometr sto vepřů. Výsledek? Podle letošní zprávy organizace OSN FAO narůstající znečištění prostředí ohrožuje život na pobřeží - mangrovy, korálové útesy i mořské rostliny.

ŘEŠENÍ
Řešení existuje, ale vyžadovalo by radikální změnu myšlení ochránců životního prostředí i široké veřejnosti. Dva kanadští vědci vyšlechtili prase, jehož hnůj neobsahuje téměř žádný nebezpečný fosfor. Je to enviropig. Pokud by se tato varieta radikálně rozšířila v celém světě, znečištění prostředí by se podstatně snížilo. Co tomu brání? Prase je genově modifikované a to je pro většinu západoevropských obyvatel dnes zcela nepřijatelné.

DILEMA
Pro ochránce životního prostředí vzniká dilema. Budou kategoricky proti genově modifikovaným potravinám i v případě, že to radikálně pomůže životnímu prostředí? Navíc vědci tvrdí, že mohou prasata modifikovat tak, že se budou živit převážně trávou a senem a na minimu omezí spotřebu zrní jako krmiva, protože je na výrobu energeticky daleko náročnější.
Genové modifikace v zemědělství mohou být významným přínosem pro uchování a zlepšení životního prostředí. Zemědělství zabírá 38 procent půdy, neustále se rozšiřuje, ničí přírodní ekosystémy i místní faunu i flóru. Ochránci životního prostředí zatím zaujímají jasný a jednoduchý přístup. Dá se vyjádřit už uvedenou větou: Co je přirozené, je dobré, co je umělé, je špatné. Charles Margulis, mluvčí organizace Greenpeace v USA, enviropig dokonce nazval Frankensteinem v přestrojení.

ŠLECHTĚNÍ
Technicky vzato všechna hospodářská zvířata i zemědělské plodiny jsou dílem usilovné práce člověka, který vybíral a dál šlechtil nejvýnosnější druhy, nejvhodnější pro dané prostředí. Kanadští biologové Cecil Forberg a John Phillips vytvořili genově modifikovanému praseti novou molekulu DNA. Když ji implantují prasečímu embryu, enviropig spotřebovává méně fosforu a také ho méně vylučuje - až o 75 procent. Bude ještě třeba udělat řadu dalších testů, které potvrdí, zda maso a produkty takto modifikovaných prasat neškodí člověku.
Nejde jen o vepře. I genově modifikované rostliny mohou mít užitečné vlastnosti pro zdraví lidí a zejména dětí. Alergické reakce na potraviny zabíjejí každoročně stovky dětí. Genově modifikované potraviny to mohou omezit. Americký vědec Eliot Herman vypěstoval sóju, která budí menší alergické reakce než klasická tím, že změnil jeden její gen. Další vědci se snaží postupovat podobně v případě jiných rostlin.
Široká veřejnost má ale v povědomí zafixováno, že genově modifikované rostliny a zvířata představují zdravotní riziko. A tak farmáři budou zřejmě dál chovat prasata produkující fosfor, v rybnících budou dál hynout ryby a zemědělci budou pěstovat sóju, která bude vyvolávat nebezpečné alergické reakce. I v historii řada vynálezů skončila na dlouho nebo navždy někde v zásuvce.


Autor: Eliška

Datum vložení: 27.04.2007 / Sekce: Ostatní novinky

Zhlédnutí: 3882

Diskuze  k novince...  Diskuze:

v diskuzi je 0 příspěvků | poslední příspěvek:
Podělte se s ostatními lidmi o Vaše poznatky a zkušenosti ! Zeptejte se na cokoli !
Přidej příspěvek / Zobraz příspěvky





Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE


Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · Hry online · Games online
Copyright (c) 2017 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz





IQ test online

Recepty online

Hry online

Test Jasnovidce

Výukový slovník English
Svátek má  Milena, zítra Miloš