Rhodéský ridgeback, Rhodézský ridgeback (Rhodesian Ridgeback)

Ahoj,zdravím všechny pejskaře,hlavně milovníky RR.Máme pejska rok a půl starého,bez PP a dokonce i bez ridge.Vím,že pesani bez ridge jsou nežádoucí,ale nám to nevadí a Ronovi už vůbec ne.Je krásný,hodný a oddaný.Miluje coursingové závody,lidi,fenečky,akorát s pejskama se nemá rád.S tím,ale asi nic neudělám.Pokud by se to dalo aspoň trošku usměrnit,byla bych ráda,kdyby mi někdo poradil,jak na to.Je docela vychovaný,poslouchá,ale když jdeme na procházku na pole,neustále utíká a hledá co by kde pohonil.Tak vás všechny zdravím kamarádi a mějte je rádi. Zdena

Rhodéský ridgeback, Rhodézský ridgeback (Rhodesian Ridgeback)
Zvětšit :::
Rhodéský ridgeback je inteligentní, důstojný a k cizincům rezervovaný pes, bez známky agrese či plachosti. Ke svému pánovi velice lne a je věrný. Rhodéský ridgeback je také velmi klidný, poslušný, někdy však poněkud líný.

ANGLICKÝ NÁZEV: angl.: Rhodesian Ridgeback; čes.: Rhodéský ridgeback PŮVOD: Rhodéský ridgeback je v mnoha částech světa dodnes užíván jako lovecký pes, zvláště ceněný však je jako hlídací pes a rodinný mazlíček. Rhodéský ridgeback je v současné době jediným uznaným plemenem pocházejícím z jižní Afriky. Místo jeho původu může být vystopované ke Kapské kolonii v jižní Africe, kde psi byli kříženi se psy raných průkopníků a s polo-ochočenými místními psy, Hotentotskými honiči. Lovil hlavně ve skupinách 2 nebo 3 psů a hlavním úkolem Rhodéského ridgebacka a Lionského psa byl především lov, a to obzvláště lvů, kterého s velkou čilostí drželi „v úzkých“, dokud samotný lovec nepřišel. Původní standard, který byl sepsaný panem R. F. Barnesem, v Bulawayo, v Rhodesii, v roce 1922, byl založený podle Dalmatina, a byl schválený jihoafrickým Kennel Clubem v roce 1926. POPIS: Rhodéský ridgeback by měl reprezentovat dobře vyvážený vzhled. Je to silný, svalnatý, hbitý a aktivní pes, v liniích souměrný, schopný ohromné výdrže a velké dávky rychlosti. Jeho důraz je kladen na čilost a eleganci, zdraví, bez tendence k masivnosti. Zvláštností plemene je hřeben na zádech, který je zformován vlasy vyrůstajícími v opačném směru, než zbytek srsti. Tento hřeben je „erbem“ plemene. Hřeben musí být jasně definovaný, ohraničený, souměrný a směrem ke kyčlím se zužovat. Musí začínat hned za rameny a pokračovat až ke kyčlím. Musí obsahovat 2 koruny či věnce, identické a navzájem k sobě opačné. Průměrná šířka hřebenu je 5 cm. Lebku má plochou, mezi ušima širokou, hlava by měla být při odpočinku bez vrásek, stop by měl být dobře definovaný, a ne v jedné přímce od nosu k týlu. Nos by měl být černý nebo hnědý. Černý nos by měl být doprovázený tmavýma očima, hnědý nos jantarovýma očima. Čenich má dlouhý, hluboký a silný. Rty jsou čisté a dobře přiléhající. Líce má čisté. Oči by měly být dobře oddělené, okrouhlé, jasné a jiskřivé, s inteligentním výrazem, jejich zbarvení je s barvou srstí harmonické. Uši by měly být vysoko posazené, středně velké, v základu dosti široké, postupně se k zakulacenému bodu zužují, měly by být svěšené blízko u hlavy. Krk má dosti dlouhý a silný. Záda jsou silná a bedra mírně klenutá. Hruď by neměla být příliš široká, ale velmi prostorná a hluboká a dosahovat k loktům, přední část hrudi by měla být při pohledu ze strany dobře viditelná. Žebra nikdy nemá kulatá. Ocas je u kořene silný, směrem ke konci se zužuje, není hrubý, měl by být mírně delší, neměl by být připojený příliš vysoko, ani příliš nízko, je nošený v nepatrném zatočení směrem nahoru, nikdy však zkroucený. Přední končetiny jsou dokonale rovné, silné, mají dobrou kostní strukturu a lokty blízko u těla, při pohledu ze strany by končetiny měly být širší, než při pohledu zepředu. Ramena má skloněná, čistá a svalnatá. Zadní končetiny jsou silnější, zadeček dobře ohraničený. Tlapky jsou kompaktní a okrouhlé, s dobře klenutými, tuhými prsty a tuhými a pružnými polštářky. Chůze i pohyb jsou volné a aktivní, končetiny se pohybují přímo vpřed. VÝŠKA: Pes má v kohoutku 63 až 69 cm. Fena má v kohoutku 61 až 66 cm. VÁHA: Pes průměrně váží 36,5 kg. Fena průměrně váží 32 kg. SRST: Rhodéský ridgeback má krátkou, hustou a hladkou srst, na pohled je lesklá, není hedvábná, ani zvlněná. Zbarvení je od světle pšeničného k červeně pšeničnému. Trocha zbarvení na hrudi a prstech je přípustné, ale příliš bílého zbarvení na hrudi, prstech, na břiše a nad prsty je nevhodné. Tmavý čenich a uši jsou povolené. Nadměrné množství černých chlupů na srsti je vysoce nepřijatelné. CHARAKTER: Rhodéský ridgeback je inteligentní, důstojný a k cizincům rezervovaný pes, bez známky agrese či plachosti. Ke svému pánovi velice lne a je věrný. Rhodéský ridgeback je také velmi klidný, poslušný, někdy však poněkud líný. Zřídkakdy štěká, má rád děti a je oddaný. Ochrání vás i váš majetek. Jakmile tento urostlý, poněkud flegmatický pes něco zvětří, v mžiku se změní v letící střelu. Hodí se k hlídací a strážní službě. PÉČE: Rhodéský ridgeback PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA: Rhodéský ridgeback se průměrně dožívá 12 let. VYUŽITÍ PŮVODNÍ: Lovecký pes. VYUŽITÍ DNES: Služební pes a společník. PLEMENO: FCI VI. - Honiči, barváři a příbuzná plemena. Sekce 3 – Honiči- příbuzná plemena. S pracovní zkouškou. OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR : RR ČÍSLO STANDARDU: 146/ 10. 12. 1996 (Velká Británie) DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU: 10. 12. 1996


Více na www:
 Www.celysvet.cz
 Zobrazit článek
 Zobrazit forum
 Psi plemena (486)