Jihočeský kraj

Plzeňský kraj je regionem sedmi oblastí: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor.


Jihočeský kraj - největší města.

Blatná, České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Zliv, Český Krumlov, Horní Planá, Vyšší Brod, Dačice, Slavonice, Jindřichův Hradec, Nová Bystřice, Kaplice, Milevsko, Písek, Mirovice, Písek, Protivín, Prachatice, Netolice, Volary, Soběslav, Veselí nad Lužnicí, Strakonice, Volyně, Tábor, Bechyně, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí, Tábor, Trhové Sviny, Nové Hrady, Třeboň, České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany.

Jihočeský kraj - základní informace.

- Rozloha kraje 10 055 kilometrů čtverečních.
- Počet obyvatel 626 867.
- Počet obcí je 623.
- Počet okresů: 7.
- Největším městem jsou České Budějovice s téměř 100 tisíci obyvateli, následuje Tábor a Písek, Jindřichův Hradec, Strakonice, Český Krumlov a Prachatice.

Jihočeský kraj (název Budějovický kraj do května 2001, přestal platit vyhlášením novely zákona ve Sbírce zákonů) je druhým největším v České republice co do velikosti. Volby do krajského zastupitelstva a proces vzniku krajských orgánů byl zahájen dnem voleb do krajských zastupitelstvech 12. listopadu 2000.
První hejtman byl zvolen 18.12.2000 (RNDr. Jan Zahradník). Kraj je spravován volenými zástupci a krajským úřadem.

Označení "jižní Čechy" vyplývá spíše ze zeměpisné polohy. Lze říci, že jižní Čechy jako takové vymezuje území 2 krajů z let 1654 - 1751, tedy Prácheňského a Bechyňského, resp. po jejich rozdělení území 3 krajů z let 1751 - 1849, tj. Prácheňského, Budějovického a Táborského.

Jejich území zahrnovalo na západě i Sušicko a Horažďovicko a tedy de facto většinu Šumavy (dnes rozdělena mezi Plzeň a České Budějovice). Východní hranice vždy respektovala zemskou hranici Čech a Moravy. K prvnímu umělému zásahu došlo v roce 1851 se vznikem krajských vlád, později úřadů.

Část jižních Čech spadala pod Plzeň, naopak část středních Čech zase pod Budějovice. Ovšem východní hranice zůstala zachována, tedy stále byla respektována zemská hranice.

Rozdělení na Čechy a Moravu přetrvalo staletí, obě světové války, protektorát. Nepřežilo však rok 1948. K částečné nápravě východní hranice kraje došlo v roce 1960 - vzniká Jihočeský kraj. Kraj který po 12 letech opět zabírá většinou oblasti označovanou za jižní Čechy.

V roce 2000 vzniká zákonem o VÚSC kraj Budějovický. Ten nezahrnuje celou oblast "jižní Čechy", k tomu mu chybí přinejmenším většina Pelhřimovska, tedy i Pacovsko. Tolik stručný vývoj.

Stopy staleté přítomnosti člověka se tu téměř všudypřítomně prolínají s téměř nedotčeně působící přírodností a dodávají této dnes velmi řídce osídlené krajině zvláštní tajemnost a kouzlo, ať jsou to tak známá díla, jako Schwarzenberský plavební kanál spojující povodí Vltavy a Dunaje v jižní části Šumavy nebo Vchynicko-Tetovský kanál u Srní anebo "jen" prostě působivé upomínky přítomnosti člověka jako hráze kamenných snosů či třeba stromořadí horských jeřábů podél cest v odlehlých končinách horské Šumavy.

Přes doby bohaté historie sklářství, namáhavého osidlování i zemědělství, poválečného vysídlení obyvatelstva původního i přistěhovalectví novodobého včetně dlouhodobého znepřístupnění pohraničních končin se Šumava dočkala i postupného uznávání své přírodní výjimečnosti. Symbol šumavského "Lesa" - Boubínský prales na svazích Boubína je chráněn už od r.1858, další přírodní rezervace následovaly - Černé a Čertovo jezero, Buková, Jezerní, Rokytská či Mlynářská slať, Mrtvý luh a řada dalších, vesměs zbytků pralesovitých lesů a rašelinišť.

V r.1963 byla Šumava vyhlášena největší chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) bývalého Československa o rozloze 163 000 ha, od r.1990 je spolu s Krkonošemi, Křivoklátskem, Třeboňskem a Pálavou "Biosférickou rezervací" a od r.1991 tvoří nejcennější ucelené centrální části CHKO Šumava o rozloze 69 000 ha plošně největší národní park České republiky - Národní park Šumava.

Jihočeský kraj - České Budějovice - krajské město.

Velkorysé založení Českých Budějovic uprostřed kotliny na soutoku řek Vltavy s Malší bylo dílem Přemysla Otakara II., panovníka který usiloval o vytvoření vnitřně stmeleného státu. Královské město, jehož dějiny se počínají od roku 1265, bylo obdařeno čestnými výsadami a stalo se v brzku křižovatkou obchodních cest spojující Čechy s Podunajím.

Rozlehlé čtvercové náměstí, nebývale široké ulice a výstavné domy svědčily o jeho světských přednostech, kdežto nejstarší stavba, dominikánský klášter, poukazovala i na vyšší hodnoty, k nimž se měli obyvatelé upínat.

Chráněno královskou přízní a dobře spravováno svými radními město bohatlo a vzkvétalo. Trvalý vzestup města nepřerušily ani husitské války, v nichž zůstalo věrné katolické straně, ani série pohrom v následujícím století, kdy bylo postiženo požáry, zemětřesením povodní a morovou epidemií. Úpadek nastal až vlivem třicetileté války.

Jihočeský kraj - Českobudějovicko.

ROZLOHA: 162 540 ha, POČET OBYVATEL: cca 177 600

Okres leží uprostřed kraje, hraniční se všemi okresy kraje a s Rakouskou spolkovou republikou.

Českobudějovický okres je druhým největším a zároveň nejlidnatějším v kraji. Okresním městem jsou téměř stotisícové České Budějovice, které jsou rovněž krajským a statutárním městem. Historické jádro města je městskou památkou rezervací.

Větší část okresu zabírá tzv. Českobudějovická pánev (táhnoucí se od Vodňan až k Českým Budějovicím, široká cca 15 km) a Třeboňská pánev. Obě pánve jsou od sebe odděleny Lišovským prahem.

Pohoří: na jihu a jihovýchodě je okres ohraničen Novohradskými horami, které zároveň tvoří hranici s Rakouskou spolkovou republikou; předhůřím Novohradských hor (CHKO; Kamenec 1072 m n.n., Žofínský prales (okres Český Krumlov), Terčino údolí) je Soběnovská vrchovina (tzv. Slepičí hory; vrcholy Kohout 870 m n.m. a Vysoký kámen 860 m n.m. jsou již v Českokrumlovském okrese). Na jihozápadě ohraničuje okres masiv Blanského lesa (CHKO, více viz Českokrumlovský okres). V podhůří Blanského lesa je na samé hranici okresů známý vrch Kluk (741 m n.m.).

Vodstvo: řeky Vltava, Malše, Lužnice (vše pravostranný přítok Vltavy), Stropnice (pravostranný přítok Malše). Významné rybníky: Bezdrev (450 ha, největší v okrese, z r. 1480), Dehtář, Pašický, Munický, Vlhavský. Spolu s Třeboňskem (Jindřichohradecký okres) má největší počet rybníků v ČR.

Doprava: Důležitým uzlem jsou České Budějovice, kterými prochází všechny hlavní i železniční tahy. Okresy protíná od severu k jihu silnice I/3 E55 (Praha - České Budějovice - Linec), od východu na západ protíná okres silnice E49 (I/34 a I/20, Vídeň - České Budějovice - Plzeň).

Letiště: České Budějovice - Planá (vojenské), Hosín (sportovní s možností přistávání malých soukromých letadel; základna letecké záchranné služby).

Hraniční přechody s Rakouskem: Nové Hrady / Pyhrabruck.

Vybraná města a obce: České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Nové Hrady, Trhové Sviny, Borovany, Lišov, Zliv. Část obce Jankov - Holašovice, jsou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (lidová architektura).

Jihočeský kraj - Českokrumlovsko.

ROZLOHA: 161476 ha, POČET OBYVATEL: cca 58 700

Okres leží v jižní části kraje, hraniční s Českobudějovickým a Prachatickým okresem a Rakouskou spolkovou republikou.

Českokrumlovský okres je třetím největším v kraji, ale jeho zalidnění je nejnižší v České republice. Počtem obyvatel je předposledním v kraji. Okresním městem je zhruba 15 tisícový Český Krumlov. Město je významnou památkou rezervací, která je spolu s městu vévodícím zámkem a hradem na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jižní a jihovýchodní hranice okresu je zároveň hranicí s Rakouskou spolkovou republikou.

Okres se vyznačuje zejména svou hornatostí, velkým počtem lesů, které zabírají více než polovinu jeho rozlohy. Na Českokrumlovsku lze objevit i celou řadu památek a památkových objektů. Velkou část okresu mezi Blanským lesem a Horní Planou u Lipenské přehradní nádrže zabírá vojenský výcvikový prostor Boletice.

Pohoří: Severní část okresu ohraničuje Blanský les (CHKO, Kleť 1083 m n.m., lanová dráha, rozhledna).

Západní část okresu tvoří podhůří Šumavy (vojenský prostor Boletice, Knížecí stolec 1226 m.n.m.) a jihozápad již samotná Šumava (CHKO, Vítkův kámen 1035 m n.m., zřícenina hradu, Kramolín - lyžařský areál Lipno nad Vltavou).

Jih okresu je tvořen pahorkatinou a zářezy řek Vltavy a Malše. Předhůřím Novohradských hor na jihovýchodě okresu (CHKO; Kamenec 1072 m n.n., Žofínský prales, Terčino údolí (okres České Budějovice)) je Soběnovská vrchovina (tzv. Slepičí hory; vrcholy Kohout 870 m n.m. a Vysoký kámen 860 m n.m.).

Vodstvo: řeky Vltava, Malše (tvoří 15 km úsek jižní hranice s Rakouskem, pramení v Rakousku v lesnatých svazích hory Viehberg (1114 m n.m., nejvyšší vrchol Novohradských hor), Černá.
Významnou vodní plochou je údolní přehradní nádrž Lipno I z let 1950-59 (plocha 4659 ha, délka 40 km, šířka 16 km, vodní elektrárna). Řeka Vltava je v úseku Soumarský most (u Lenory, okres Prachatice) až Nová Pec a Vyšší Brod - Český Krumlov - České Budějovice rájem pro milovníky vodní turistiky a v letní sezóně doslova vodáckou dálnicí.

Doprava: Okresy protíná od severu k jihu silnice I/3 E55 (Praha - České Budějovice - Kaplice - Dolní Dvořiště - Linec), od severu na jihozápad vede druhá nejvýznamnější silnice v okrese I/39 spojující okresní město s Českými Budějovicemi, Černou v Pošumaví, Lipenskou přehradní nádrží, Horní Planou a dále Volary.

Hraniční přechody s Rakouskem: Dolní Dvořiště / Wullovitz, Horní Dvořiště / Summerau (železniční), Studánky / Weigetschlag, Přední Výtoň / Guglwald (ne TIR), Zadní Zvonková / Schöneben (pěší, cyklisté, malé motocykly), Koranda / St. Oswald (pěší, cyklisté), Ježová / Iglbach (pěší, cyklisté).

Vybraná města a obce: Český Krumlov, Kaplice, Velešín, Horní Planá, Loučovice, Větřní, Vyšší Brod.

Jihočeský kraj - Jindřichohradecko.

ROZLOHA: 194372 ha, POČET OBYVATEL: cca 94 000

Okres leží v jihovýchodní části kraje, hraničí s Českobudějovickým a Táborským okresem a Jihlavským krajem a Rakouskou spolkovou republikou.

Jindřichohradecký je největším okresem v kraji i celé republice. Počet obyvatel je v okrese třetí nejvyšší v kraji. Okresním městem je historické město Jindřichův Hradec s 23 tisíci obyvateli. Centrum Hradce je městskou památkou rezervací a městu samému dominuje zámek jakoby vystupující s rybníku Vajgar.

Krajina a příroda okresu je velmi bohatá. Západ a jihozápad okresu je typickou rovinatou krajinou Třeboňské pánve (CHKO Třeboňsko) s četnými rybníky a na jihu pak pískovnami a lesy. Jihovýchod okresu je nazýván Česká Kanada. Česká Kanada je mírně kopcovitá oblast plná lesů, památek a nechybí ani rybníky. Oblastí navíc prochází kouzelná úzkokolejná železnice. Východ a severovýchod okresu již patří od Českomoravské vrchoviny.

Vodstvo: řeka Lužnice pramení na rakouské straně Novohradských hor, protéká Českými Velenicemi, Třeboní, směrem k Veselí nad Lužnicí a Táboru.

Hraniční přechody s Rakouskem: České Velenice / Gmünd, České Velenice (lávka) / Gmünd (pěší, cyklisté), České Velenice / Gmünd (železniční), Halámky / Neunagelberg, Chlum u Třeboně / Schlag (pěší, cyklisté), Nová Bystřice / Grametten, Slavonice / Fratres.

Vybraná města a obce: Jindřichův Hradec, Třeboň, Dačice, Chlum o Třeboně, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Slavonice, Studená, Suchdol nad Lužnicí.

Jihočeský kraj - Písecko.

ROZLOHA: 113 806 ha, POČET OBYVATEL: cca 71 000
GEOGRAFICKÁ POLOHA: Okres leží v severozápadní části kraje, hraničí s Českobudějovickým, Táborským, Strakonickým a Prachatickým okresem a Středočeským krajem.

Písecký okres je co do velikosti i počtu obyvatel průměrným v kraji. Okresním městem je Písek s 30 tisíci obyvateli. U náměstí se nachází bývalý hrad a městu dominuje děkanský kostel. Břehy řeky Otavy spojuje náš nejstarší kamenný most.

Krajinu okresu významně ovlivňují řeky Vltava a Otava. Zatímco jižně od města nenajdeme příliš lesů a u Protivína již začíná rovinatá Českobudějovická pánev, východ a jihovýchod okresu tvoří Písecké hory, které od sebe oddělují údolí řek Vltavy a Otavy. Písecké hory jsou významným komplexem smíšených lesů.

Vodstvo:okresu dominují řeky Otava a Vltava nad jejichž soutokem severně od Písku byla v roce 1963 dokončena přehradní nádrž Orlík (plocha 2732 ha, hloubka až 74 m, objem vody 716,56 mil. metrů krychlových - tj. nejvíce v ČR, vodní elektrárna).

Vybraná města a obce: Písek, Milevsko, Protivín.

Jihočeský kraj - Prachaticko.

ROZLOHA: 137481 ha, POČET OBYVATEL: cca 51 500
GEOGRAFICKÁ POLOHA: Okres leží v jihozápadní části kraje, hraničí s Českobudějovickým, Českokrumlovským a Strakonickým okresem a Plzeňským krajem a Rakouskou spolkovou republikou a Německou spolkovou republikou.

Prachatický okres je druhým nejmenším v kraji. Počtem obyvatel posledním v kraji. Okresním městem jsou Prachatice s 12 tisíci obyvateli. Zachovalé historické jádro je městskou památkou rezervací. Jižní hranice okresu je zároveň hranicí s Německou i Rakouskou spolkovou republikou.

Větší část plochy okresu zabírá Šumava (CHKO a NP) a tedy lesy. Směrem na Strakonice, Bavorov se krajina postupně mění v typickou rovinatou jihočeskou krajinu, ovšem bez rybníků.

Pohoří: Střed, jih i západ okresu tvoří pohoří Šumavy. Nejvyšším vrcholem okresu je Plechý (1378 m n.m.) na samé státní hranici s Německem. Významným vrcholem je též Libín (1096 m n.m.) jižně od okresního města (rozhledna) a Boubín (1362 m n.m., Boubínský prales). Významným lyžařským střediskem okresu i celé jižní části Šumavy je Churáňov (1119 m n.m.) nedaleko obce Stachy (sjezdovky mezi osadami Zadov a Churáňov).

Vodstvo: řeka Vltava: Teplá Vltava pramení na úpatí Černé hory (1315 m n.m) nedaleko Bučiny na Kvildsku. K Teplé Vltavě u Lenory připojuje Řasnice a tzv. Mrtvém luhu u Černého kříže přitéká Studená Vltava. Významným vodním tokem je také řeka Blanice, která napájí vodní nádrž Husinec a poté pokračuje severně přes Bavorovo do Vodňan a před Pískem se mění v pravostranný přítok Otavy.

Hraniční přechody s Rakouskem: Plešné jezero / Holzschlag (pro pěší).

Hraniční přechody s Německem: Strážný / Philippsreuth, Stožec (Nové Údolí) / Haidmühle (pěší, cyklisté, malé motocykly), Třístoličník (Nové Údolí) / Dreisessel (pěší), České Žleby / Bischofsreuth (pěší, cyklisté), Bučina / Finsterau (pěší, cyklisté).

Vybraná města a obce: Prachatice, Vimperk, Volary, Netolice, Vlachovo Březí.;

Jihočeský kraj - Strakonicko.

ROZLOHA: 103173 ha, POČET OBYVATEL: cca 70 600
GEOGRAFICKÁ POLOHA: Okres leží z západní části kraje, hraničí s Českobudějovickým, Píseckým a Prachatickým okresem a Středočeským a Plzeňským krajem.

Strakonický okres je nejmenším v kraji. Počtem obyvatel třetí nejmenší v kraji. Okresním městem jsou průmyslové Strakonice s 25 tisíci obyvateli. Městu dominuje hrad nad soutokem Otavy a Volyňky s typickou věží. Strakonicko je známé i specifickou lidovou hudbou reprezentovanou dudáky.

Jih a jihozápad okresu se postupně mění v podhůří Šumavy s přibývajícími lesy. Naopak na západě okresu (Vodňansko) začíná rovinatá Českobudějovická pánev s rybníky. Sever okresu tvoří tzv. Blatenská pahorkatina s četnými rybníky.

Vodstvo: řeka Otava (přitéká od Horažďovic z Plzeňského kraje - okresu Klatovy, prtéká okresním městem a směřuje na severovýchod k historickému Písku. Otava je v létě hojně sjížděna vodáky, většinou od Sušice k Písku. Dále Blanice a Volyňka.

Vybraná města a obce: Strakonice, Vodňany, Blatná, Bavorov, Volyně.

Jihočeský kraj - Táborsko.

ROZLOHA: 132710 ha, POČET OBYVATEL: cca 103 300
GEOGRAFICKÁ POLOHA: Okres leží v severní části kraje, hraničí s Českobudějovickým, Píseckým a Jindřichohradeckým okresem, Jihlavským a Středočeským krajem.

Táborský okres je co do velikosti průměrným v kraji. Počtem obyvatel ale druhý největší. Okresním městem je historické město Tábor s 37 tisíci obyvateli. Centrum Tábora je městskou památkou rezervací.

Krajinu okresu je na jihu tvořena typickou jihočeskou rovinou, zejména v okolí Veselí nad Lužnicí, kde se nachází četné rybníky a tzv. Veselské pískovny. Sever a západ okresu je pahorkatinou.

Vodstvo:okresem protéká řeka Lužince, která přitéká k Táboru od jihu (Soběslav, Veselí) a v Táboře mění svůj směr na jihozápad a pod Týnem nad Vltavou se stává pravostranným přítokem Vltavy. Lužnice je atraktivní vodáckou řekou.

Vybraná města a obce: Tábor, Soběslav, Bechyně, Sezimovo Ústí , Veselí nad Lužnicí, Planá nad Lužnicí, Mladá Vožice, Jistebnice).

Jihočeský kraj - Lipenská přehrada - Nejznámější vodní dílo.

Krajina na horním toku Vltavy, kde má řeka malý spád, trpívala častými povodněmi při jarním tání i letních bouřkách. Již koncem 19. stol. se objevily první myšlenky na obnovení jezera, které se v této krajině v pravěku rozlévalo. V povodí Vltavy mezi pramenem nad Kvildou a Čertovou stěnou mělo být zbudováno 26 vodních nádrží, které by byly schopny zadržet všechny nebezpečné vodní přívaly. Další plány vznikly ve třicátých letech, ale teprve po druhé světové válce se skutečně začalo s výstavbou. V l. 1950-59 byla vybudována zemní sypaná hráz o výšce 25 m a délce 282 m. V hloubce 150 m pod dnem nádrže je ve skále hydrocentrála s Francisovými turbínami. Od nich proudí voda 3,5 km dlouhým podzemním tunelem pod horou Luč do vyrovnávací nádrže nad Vyšším Brodem, kde jsou ve druhé hydroelektrárně instalovány Kaplanovy turbíny. S napouštěním jezera se začalo v únoru 1958, silná obleva v tu dobu naplnila údolí vodou během několika dnů. Vodní plocha rozlohy kolem 5000 ha dosahuje délky az 44 km a šířky v některých místech až 4 km. Vodní hladina přehradního jezera kolísá kolem kóty 717 m. V roce 1959 sem byly dodány dvě motorové lodě a upraveny břehy, tehdejší léto zde začala první rekreační sezóna.

Jihočeský kraj - Boubínský prales.

Šumava měla ještě v minulém století místa, kam nevkročila lidská noha. Posléze je zjistilo, že zde jsou ještě pralesy s neobyčejně mohutnými smrky, jedlemi a buky. Ve třicátých letech minulého století byla pod jižním svahem Boubína uměle vytvořena vodní nádrž. S její pomocí bylo uměle zvyšováno množství vody v Kaplickém potoce, aby se tak mohlo dopravovat vytěžené dřevo až do Lenory y z důvodu velkých větrných polomů, suchých létech a kalamitě způsobené kůrovcem.
Rezervací byla prohlášena plocha o 141 ha, po kalamitách v sedmdesátých letech minulého století nezbylo, než tuto plochu zmenšit na lesní oddělení o velikosti 47 ha. V roce 1958 byla ochrana rozšířena i na okolní les, dnes je tedy rezervace velká přes 600 ha. Vlastní rezervací je plocha mezi Lukenskou silnicí a Kaplickým potokem až k jezírku.

Aby se zamezilo škodám, způsobeným jelení zvěří i návštěvníky, bylo nutné tuto část uzavřít. Prohlídková trasa vede po okraji rezervace. Nejzajímavější jsou zvláště smrky na chůdových kořenech, které vznikly, když mladý strom obrůstal tělo svého padlého předchůdce. Z obrovitých tlejících kmenů po patnácti, dvaceti letech vyrůstají semenáčky nových smrků. Mýtiny vznikly hromadným zhroucením několika mohutných přestárlých stromů. Z prohlídkové trasy lze možno zhlédnout devětsil s jeho typickými listy a skupiny kapradin, také zde roste podbělice alpská, kvete dřípatka horská, mařinka vonná, kokořík přeslenitý.

Jihočeský kraj - hrad Hluboká nad Vltavou.

Založení hradu se připisuje Čéčovi, zakladateli starých Budějovic, i když jeho původní pojmenování Fronburg (Pánův hrad) svědčí spíše o králi jako stavebníkovi. Hluboká vstoupila do dějin až r. 1285, kdy panství vládl Vítek, bratr Záviše z Falkenštejna.

Po smrti Přemysla Otakara II. Vítkovci využili těžké politické situace a domohli se nejvlivnějšího postavení v zemi. Člen rodu Záviš z Falkenštejna se oženil s královou vdovou Kunhutou a načas vládl místo mladičkého Václava II.

Po smrti královny Kunhuty uvěřil Václav II. pomluvám panské skupiny a dal svého otčíma uvěznit v Praze s obviněním z velezrady. Aby získal hrady Závišových stoupenců, dal ho král vodit s vojskem od hradu ke hradu s pohrůžkou, že Záviš bude popraven, nevzdá-li se hrad do rukou krále.

U Hluboké však vojsko narazilo na odpor Závišova bratra Vítka, který pohrůžce neuvěřil a odmítl hrad vydat. Vévoda opavský Mikuláš, nevlastní králův bratr, dal Záviše s vědomím krále r. 1290 na tzv. Pokutní louce před Hlubokou popravit.

Schwarzenbergové si budovali na Hluboké skutečně reprezentativní a pohodlné sídlo. V této době se u vídeňského dvora ujímá francouzská šlechtická kultura libující si v ceremoniálech, plesech a lovu. chybějící stáje, stodoly a psince byly postaveny místo stržených zdí opevňovacího systému a pod zámkem byl založen malý francouzský parčík. V této době zůstal zámek Hluboká nezměněn až do r. 1841, kdy byl přestavěn do dnešní romantické podoby.

Jan Adolf II. se svou chotí Leonorou Lichtenštejnovou podnikl v letech 1825 až 1838 několik cest do průmyslově vyspělé a v Evropě módní Anglie. Tam se knížecí manželé seznámili s tudorskou alžbětinskou architekturou. Kněžna Leonora byla obzvláště uchvácena královským zámkem Windsorem, a tak měla být Hluboká vystavěna v gotickém stylu podle vzoru královského zámku Windsoru.

V r. 1855 byla přestavba z velké části dokončena a knížecí manželé zde opět mohli bydlet. V r. 1871 zasadil následník trůnu arcivévoda Rudolf na 2. nádvoří závěrečný kámen. Celkový vzhled dokončila rozlehlá jízdárna s přidruženou kočárovnou, spojená se zámkem a zimní zahradou. Na místě zbořených hospodářských budov a přilehlých polích vznikl rozsáhlý anglický park, kam jen v r. 1851 bylo vysázeno 11 597 stromů a 2180 keřů.

Interiéry hlubockého zámku byly zařízeny podle pozdního slohového období anglických renesančních sídel - doby alžbětinské a jakobínské. Pro střední Evropu nový a neobvyklý byl typ anglických arkýřových oken z drobných skleněných tabulek spojovaných olovem a doplněných na skle malovanými erby. Reprezentaci byl podřízen výběr nábytku, obrazů a ostatních doplňků, včetně bohatě řezaného dřevěného obložení stěn a množství vzácných zbraní a zbroje ve zbrojnici. V bývalé jízdárně je dnes umístěna Alšova jihočeská galerie.

V nedaleké oboře se ukazuje hluboká brázda, které se říká Čertova strouha. Podle pověsti ji vyoral ďábel se zapřaženým správcem hlubockého panství de Bossim. Prý za svého života natolik zužoval poddané, až byl proklat.

Jihočeský kraj - další zajímavosti:

Medvědí stezka - naučná stezka na zalesněných svazích Perníku, vedoucí od železniční zastávky Ovesná kolem skalních útvarů, Medvědího kamene, kde byl r. 1856 zastřelen poslední šumavský medvěd, až k železniční stanici Černý kříž. Cestu lemují bizarní skalní útvary, vzniklé zvětráváním hrubozrnné žuly.
Mrtvý luh - přírodní rezervace údolního rašeliniště při soutoku Teplé a Studené Vltavy s porostem stromové
Trojmezná hora - přírodní rezervace vrcholové části Trojmezenské hornatiny s vrchy Třístoličníkem, Trojmeznou a Plechým s Plešným jezerem. Souvislý porost smrčin pralesovitého rázu s výskytem vzácných rostlin.
Schwarzenberský kanál - plavební kanál určený k přepravě kmenů, spojující povodí Vltavy s povodím Dunaje. Projekt schwarzenberkého lesního inženýra Josefa Rosenauera byl realizován v letech 1789 až 1822. Délka kanálu je 44,4 km, tunel nad Jelením byl postaven v r. 1821 až 1822 v délce 389 m.
Vlkov - přírodní rezervace "Pískový přesyp" - velmi dobře zachovalá písečná duna s ojedinělým nízkým borovým porostem, ležící na okraji rozsáhlé vodní plochy vzniklé těžbou štěrkopísků.

O jihočeském kraji lze říci spoustu, je to kraj bohatý na přírodní a historické památky. Mezi nejznámější patří hrady a zámky (Hluboká nad Vltavou, Orlík, Rožmberk, Červená Lhota, Kratochvíle…). (Tyto památky lze najít na stránkách kraje.)

Kraj patří k jedním z největším v oblasti zemědělství, dřevařství a zpracování textilu. Taktéž je známý svou mlékárenskou a masnou výrobou.

Taktéž je tento kraj bohatý na přírodní památky, parky a jezera. Mezi nejznámější patří Lipenské jezero, Orlická přehrada.

Rovněž se může chlubit v oblasti Třeboňska svými rybníky, proto se o tomto kraji mluví též jako o kraji rybníků.

Je též bohatý na historii - město Tábor - symbol Husitství a vojenství. Město Písek a Strakonice jako výrobci textilií. Město Český Krumlov svým zámkem a otáčivým hledištěm, které je v republice s dalším jihočeským městem Týn nad Vltavou držitelem této rarity.

V neposlední řadě nelze opomenout Národní park Šumava, který se rozprostírá od okresu Český Krumlov po okres Prachatice. Dále pak pokračuje v sousedním kraji .


Článek v rámci spolupráce poskytla Základní škola v Třebívlicích: zstrebivlice.blog.cz


 Foto / obrázky k článku  Jihočeský kraj

 Legální použití článku  Text článku je dostupný pro Váš blog/web za podmínek

Poradna k článku
Jihočeský kraj
Diskuze k článku
Jihočeský kraj
Fotosoutěž
Psi, kočky a td.




Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE


Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · Hry online · Games online
Copyright (c) 2017 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz






Jihočeský kraj
Jihočeský kraj


Jihočeský kraj
Jihočeský kraj


Jihočeský kraj
Jihočeský kraj


Jihočeský kraj
Jihočeský kraj


Jihočeský kraj
Jihočeský kraj


Fotogalerie (22)...


Přidat foto...



Poradna
Poradna
Poslední dotazy:
29.10: Máte-li zájem o jakékoli podrob nější informace na téma: Jihočeský kraj, nev...
HELP !

IQ test online

Hry online
Svátek má  Filip, zítra Valdemar