Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

vše novinky přidat novinku

Psí novinky Kočičí novinky Rostlinné novinky Cestovatelské novinky Ostatní novinky


  Rostlinné novinky
Novinka: Kdo pohnojí, bude sklízet

Novinka: Kdo pohnojí, bude sklízet

Novinka: Kdo pohnojí, bude sklízet

Kdo pohnojí, bude sklízet

Kdo chce mít na zahradě solidní úrodu, musí půdu zásobit živinami - bez nich sklidí neduživou mrkev či pár drobounkých rajčat. Nestačí však záhon "pocukrovat" trochou cereritu nebo na něj vysypat pytel hnojiva. Prostě - i hnojení má svá pravidla, která je dobré ctít. Jinak zpláčete nad výdělkem.

Nejlepší je samozřejmě hnojení podle půdního rozboru z agrolaboratoře. V takovém případě víme skoro přesně, kolik dusíku, fosforu, draslíku, tedy základních živin do půdy vložit. Dozvíme se také o množství chybějících organických látek či vápna na našich záhonech.Ale i bez půdního rozboru můžeme dosáhnout slušné úrody. Pokud ovšem víme, jak a na co jsou jednotlivé druhy zelenin "hladové".

Střídání plodin ve třech tratíchPrvní důležitou zásadou je střídat plodiny tak, aby rostliny půdu rovnoměrně vyčerpávaly. Pěstujeme je v jednotlivých tratích číslovaných od jedné do tří, přičemž: první tratí rozumíme záhony na podzim vyhnojené organickou hmotou - hlavně chlévskou mrvou, druhá a třetí trať následují v dalších letech.

Z toho vyplývá, že první trať je určena zeleninám vyžadujícím velké množství organické hmoty. Jsou to všechny košťáloviny, dále brambory, pór, celer a plodová zelenina, kam počítáme rajčata, papriku, okurky, lilek, tykve, melouny.

Na druhou trať by měly přijít plodiny, které chtějí hodně živin, ale hnůj jim vadí - snesou jen kompost. Jsou to:
- listové zeleniny - salát a špenát),
- kořenové a bulvové zeleniny - mrkev, petržel, černý kořen, červená řepa, ředkev, ředkvička,
- česnek a cibule.

Třetí trať pak zbývá na luskoviny, které jsou schopny si dusík zpracovat ze vzduchu díky hlízkovým bakteriím na jejich kořenech. Kvalitnější půdy mohou uživit ve třetí trati také cibuli, česnek, červenou řepu nebo mrkev.

Jen s mrvou nevystačíme
Kromě organických hnojiv používáme také hnojiva průmyslová - doplňují složky chybějící v organické hmotě. Jde o hnojiva jednosložková nebo kombinovaná, plná, obsahující všechny tři nejdůležitější složky - dusík, fosfor a draslík.

Přitom na velikost úrody má největší vliv dusík. Ten se však rychle vyplavuje, a proto jím musíme hnojit pravidelně a hlavně na začátku vegetace. Později raději ne, protože by zvětšoval obsah dusičnanů v konzumované části plodin. Fosfor v půdě podporuje kvetení a plodnost. Z půdy se tak snadno nevyplavuje - můžeme jím hnojit do zásoby. Draslík přispívá k dobrému zdravotnímu stavu rostlin, jejich lepší skladovatelnosti. I když se snadno rozpouští, je vázán v půdě a nevyplavuje se. Také draslík může tedy být v půdě v zásobě.

Co je kyselé, zásadité a neutrálníPři hnojení bychom měli počítat s tím, že může často dojít ke změně půdní reakce, tedy zvětšení nebo zmenšení půdní kyselosti.

Vhodné je jednotlivé druhy hnojiv střídat. Na jaře raději použijeme rychle rozpustná hnojiva, aby na ně mohla zelenina rychle reagovat. Jsou to například ledky .Jmenovali jsme sice dusík, fosfor a draslík (a vápník upravující půdní kyselost) jako základní živiny, ale rostliny se jen s nimi nespokojí. Potřebují také další zástupce z Mendělejevovy tabulky prvků.

Nejdůležitější z nich je hořčík, který bývá přiřazován k prvkům základním. Je jakýmsi stavebním kamenem chlorofylu. Jeho nedostatek poznáme podle chlorózy - světlání starších listů, protože se prvek stěhuje do nově se tvořících listů.

Při nedostatku hořčíku hnojíme například Kieseritem, Kamexem, hořkou solí, případně kapalným MgN- solem.

ROZDĚLENÍ UMĚLÝCH HNOJIVMezi kyselá patří z dusíkatých síran amonný, z draselných kainit, síran draselný a draselná sůl, z fosforečných superfosfát, z vápenatých sádra.

Neutrální jsou z dusíkatých hnojiv ledek amonný s vápencem, močovina a rohová moučka, z fosforečných to jsou fosfáty. Plná hnojiva jsou vesměs neutrální a patří mezi ně například Cererit, NPK či Synferta.

Zásaditými dusíkatými hnojivy jsou ledek vápenatý a dusíkaté vápno.


Autor: Eliška

Datum vložení: 11.06.2007 / Sekce: Rostlinné novinky

Zhlédnutí: 6600

Diskuze  k novince...  Diskuze:

v diskuzi je 0 příspěvků | poslední příspěvek:
Podělte se s ostatními lidmi o Vaše poznatky a zkušenosti ! Zeptejte se na cokoli !
Přidej příspěvek / Zobraz příspěvky





Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE


Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · Hry online · Games online
Copyright (c) 2017 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz





IQ test online

Recepty online

Hry online

Test Jasnovidce

Výukový slovník English
Svátek má  Marián, zítra Emanuel