 |
&Co je coursing&&
& &&Coursing& je pro psy sportovn&í aktivitou, založenou na bezprostředn&í touze psa lovit. Běh&á se v přirozen&ém ter&énu, často s př&írodn&ími či uměle dosazen&ými přek&ážkami s c&ílem ulovit kořist, kter&á je tažen&á navij&ákem a tuto n&ávnadu představuje igelitov&ý střapec. Běh&á se na dvě kola a trať je postavena tak, aby psi prok&ázali nejen svou rychlost, ale z&ároveň i &štvavost, inteligenci, se kterou n&ávnadě různě nadb&íhaj&í a kličkuj&í a s t&ím spojenou i obratnost, odolnost a vytrvalost. &&Rozli&šujeme dva druhy coursingu:&&&&Lure coursing& - běh za umělou n&ávnadou, vznikl jako n&áhrada hare coursingu&&&Hare coursing& (t&éž Open field coursing, Live coursing) - běh za živ&ým zaj&ícem, u n&ás zak&ázan&ý.&&&& &&& &&& &&& &&& &&&& &&& &&& &&&Co byste měli vědět o coursingu&&&
&Patricia Gail Burnham& &&Kdysi, někdy kolem r. 1972, kdy coursing za umělou n&ávnadou zač&ínal, vět&šina lid&í, kter&á se o něj začala zaj&ímat, již dř&íve běhala se sv&ými psy coursing za živou n&ávnadou.&
Jejich vlastn&í loveck&é zku&šenosti ovlivnily jak poč&átky stavby trat&í, tak hodnocen&í rozhodč&ích. Tito lid&é věděli, co je od psa požadov&áno, aby &úspě&šně ulovil zaj&íce a proto se rozhodli stavět takov&é tratě, kter&é by napodobovaly skutečn&ý lov a prověřily dovednost psa, jak by při skutečn&ém lovu obst&ál.&&& &&Pot&é se coursing roz&š&ířil i do oblast&í, kde coursing za živou n&ávnadou byl zak&ázan&ý či nepraktikovateln&ý a lid&é, kteř&í předt&ím je&ště nikdy skutečn&ý lov zaj&íce psem neviděli, se pustili do stavěn&í trat&í a hodnocen&í běhů.&
A od t&éto chv&íle se rozd&íly mezi coursingem za živou n&ávnadou a coursingem za umělou n&ávnadou začaly zvět&šovat a zvět&šovat.&
V živ&ém coursingu běž&í zaj&íc i pes podle sv&é vlastn&í vůle, každ&ý svou dr&áhu a přestože oba poběž&í trochu odli&šně, ve skutečnosti jsou v&šechny z&áklady běhů stejn&é.&
Tyto z&ákladn&í znaky se snažili tvůrci coursingu za umělou n&ávnadou uplatnit ve sv&ých n&ávrz&ích trat&í, kter&é se v&šak postupně vytr&ácely, což je &škoda, protože &dobře navržen&á trať může zjednodu&šit pr&áci rozhodč&ích, urychlit jednotliv&é běhy, sn&ížit počet opakovan&ých běhů a zv&ý&šit bezpečnost psů.&&&Pro lidi, kteř&í je&ště nikdy neviděli skutečn&ý lov, je vysvětlen&í na m&ístě.&
Ihned po startu vyběhne pes svou plnou rychlost&í (vyjma Saluki) a jejich prvn&ím c&ílem je předběhnout zaj&íce. Pokud v&šak nejsou dostatečně rychl&í, zaj&íc prostě uteče a vyhraje.&
Nicm&éně obvykle jsou psi schopn&í předběhnout zaj&íce po dlouh&ém rozběhu, kde se unav&í oni i zaj&íc. &
K zaj&íci se přibl&íž&í nejrychlej&š&í pes a v tu chv&íli zaj&íc začne kličkovat a protože je jeho v&áha niž&š&í, dok&áže měnit směr rychleji než pes. Pokažd&é když zaj&íc zatoč&í, z&ísk&áv&á nad psem převahu.&
& To d&áv&á &šanci druh&ému či třet&ímu psovi nadběhnout si. T&ím, že si v&šak stř&ídaj&í role psa, kter&ý &štve a psa, kter&ý nadh&án&í, jim moc nepomůže, poněvadž v tuto chv&íli nemaj&í ani vysokou rychlost ani dostatečnou obratnost.&
V t&éto č&ásti běhu totiž zaj&íc použije řadu kliček, aby prověřil psovu hbitost.&
Zř&ídka kdy v&šak uděl&á v&íce než 6-8 kliček, během nichž je zaj&íc i pes st&ále v&íce unaveněj&š&í.&
Pak se stane jedna ze dvou věc&í:&
buď se zaj&íc unav&í nebo uděl&á chybu a je chycen&
nebo dostatečně unav&í psy, takže se může pokusit bez kliček ut&éct pryč.&
Toto je z&ávěrečn&á č&ást běhu.&
Psi jsou od př&írody vedeni instinktem tento běh nevzd&át, ale b&ývaj&í př&íli&š unaven&í na to, aby zah&ájili dal&š&í &útok, takže vid&íte jak unaven&ý zaj&íc běž&í před velmi unaven&ými psy, kteř&í jsou daleko za n&ím (a toto je bod, kde jsou Saluki v&ýjimkou, protože pr&ávě v tuto chv&íli zač&ínaj&í běžet naplno a vypad&á to, že se to pr&ávě teď rozhodli br&át v&ážně a ukazuj&í sv&é neobyčejn&é schopnosti).&
Posledn&í č&ást běhu prověřuje vytrvalost psů, kdy se vyčerpan&í snaž&í donutit unaven&ého zaj&íce udělat je&ště jednu kličku. &
&
Pro vět&šinu plemen plat&í že: &&&předvedou svou rychlost hned na zač&átku a tuto chv&íli by měla b&ýt rychlost vět&šinou hodnocena&&obratnost psa je nejl&épe demonstrov&ána ve středn&í č&ásti běhu, kdy zaj&íc kličkuje&&na konci běhu se projev&í jejich vytrvalost&&&& &&Co je tedy tak důležit&é na stavbě tratě pro coursing?&
&Jestliže je hned na zač&átku tratě spousta ostr&ých zat&áček, nejrychlej&š&í pes nedostane &šanci uk&ázat svou největ&š&í rychlost, protože přeb&íh&á rohy a ztr&ác&í sv&é veden&í každou kladkou.&
V okamžiku, kdy se dostane na rovinku, kde by mohl využ&ít svou rychlost, může se naučit držet zpět v oček&áv&án&í dal&š&í kličky.&&
Může se nav&íc st&át, že se na zač&átku zran&í, protože pr&ávě tehdy doch&áz&í nejčastěji ke zlomenin&ám z přet&ížen&í.&
Když maj&í psi možnost del&š&ího vyběhnut&í a mohou ze sebe vyb&ít poč&átečn&í rychlost a horlivost, nebudou se pak přetěžovat při kličkov&án&í a snižuj&í t&ím riziko sv&ého zraněn&í.&
Psi, kteř&í byli pr&ávě vypu&štěni, běž&í velmi intenzivně a jejich vyhodnocov&án&í situace nen&í nejlep&š&í.&
Po vyběhnut&í by klidně proběhli plotem s ostnat&ým dr&átem, zat&ímco později by si v&šimli hroz&íc&ího nebezpeč&í a bezpečně by se mu vyhnuli.&
To sam&é plat&í o ostr&ých zat&áčk&ách, kdy někter&á plemena psů jsou schopna zatočit tak silně, že si pol&ámou nohy, což nen&í zrovna ž&ádouc&í.&
Pokud psi dostanou na poč&átku možnost demonstrovat jejich maxim&áln&í rychlost, poběž&í pak pomaleji a rozumněji a zůst&ávaj&í ve vět&š&í bl&ízkosti zaj&íci, když zač&ín&á kličkovat. &&& &&Co byste měli vědět o trat&ích&&&
&Patricia Gail Burnham& &&&Jak navrhnout coursingovou trať, aby co nejv&íce napodobila běh zaj&íce?&
Je to snadn&é: &&na zač&átku by měla b&ýt pokud možno co nejdel&š&í startovac&í rovinka&&n&ásledovan&á řadou kliček (5-8)&&a za nimi opět dlouh&á c&ílov&á rovina, kter&á testuje vytrvalost psů&&&&&& &&Startovac&í i c&ílov&á rovina by si měly b&ýt podobn&é, aby v okamžiku otočen&í tratě se dala c&ílov&á použ&ít jako startovac&í a naopak.&&Mysl&íte, že by jste něco měli vědět o kličk&ách?&
Jednu věc, zaj&íc obvykle zatoč&í v &úhlu od 15deg; do 90deg; od sv&ého původn&ího směru.&
Při norm&áln&ím běhu NIKDY nezatoč&í o v&íce než 90deg; a to z jednoho prost&ého důvodu: dostal by se př&ímo před druh&ého či třet&ího psa, kter&ý si v tu chv&íli nadb&íh&á.&
Zaj&íc nen&í natolik hloup&ý, aby běžel př&ímo k psovi.&
Nikdy neuděl&á kličku např. o 135deg;, kter&á je tolik bl&ízk&á někter&ým bdquo;n&ávrh&ářům&' trat&í.&
Proč to dělaj&í? Nech&ápu to.... Co takov&á klička uděl&á je, že rozhod&í běh vedouc&ího psa a dovol&í pomalej&š&ímu psovi nadběhnout si a převz&ít veden&í, což čin&í život rozhodč&ích komplikovaněj&š&í.&&Jsou dva hloup&é způsoby jak handicapovat a rozhodit dobr&ého a rychl&ého psa.&
Za prv&é použit&í kliček o v&íce než 90deg;, obzvl&á&ště na konci dlouh&ých rovinek, kdy nejrychlej&š&í pes o dost vede.&
Za druh&é postavit hned na zač&átku 90deg; zat&áčku, kter&á zapř&íčin&í, že nejrychlej&š&í pes z t&éto zat&áčky vyl&ítne a pomalej&š&í pes si začne d&íky tomu nadb&íhat.&&Co se stane, když rozhod&íte psa, kter&ý běž&í naplno?&
Když už pes chv&íli běž&í, využ&ív&á dlouh&ých bdquo;kroků&' a pom&áh&á si t&ím dostatečně d&ýchat.&
Expanze a kontrakce dlouh&ého kroku pom&áh&á svalům br&ánice dostat vzduch z a do plic.&
&
&&&&& &&& &&& &&&&expanze&&& && | kontrakce&&&&&
Aby se tak stalo, mus&í d&ýchat v rytmu s krokem.&
Když pes zat&áč&í, mus&í zpomalit, zatočit a znovu nabrat rychlost, jeho krok je zpomalen a během t&éto chv&íle nebude schopen d&ýchat tak často nebo hluboce tak jako když běž&í rovně.&
Co se stane je to, že jeho kysl&íkov&ý dluh roste a pes se c&ít&í jako maratonec, kter&ý pr&ávě naběhl do zdi.&
Pes se c&ít&í hrozně a nebude se c&ítit l&épe, dokud zase svůj krok po nějakou dobu neprodlouž&í.&
Pes vyb&íhaj&íc&í z takov&ého rohu vypad&á, že ho něco bol&í a OPRAVDU bol&í!!!&&&Dal&š&í probl&ém je, že psi, kteř&í běželi za n&ím, měli prostor k tomu, aby si nadběhli, plynule zatočili, nerozhodili si krok a nejsou pouze ve veden&í, ale tak&é se c&ít&í dobře.&
Opravdu zan&ícen&ý pes pro lov, kter&ý je často t&éto bolesti vystavov&án, se může naučit vyh&ýbat se tomu tak, že se bude držet zpět a nepoběž&í naplno nebo začne př&íli&š zkracovat trať.&
Proč bychom měli trestat velmi dobr&é psy, kteř&í by sp&í&še zasloužili odměnit???&&&Obt&ížn&é zat&áčky mohou takt&éž ztěžovat pr&áci rozhodč&ích.&
Jestliže rozhodč&í v&í, co se stalo vedouc&ímu psovi, měl by ho ohodnotit stejně dobr&ými body jako psa, kter&ý vedl pouze př&íležitostně a doběhl prvn&í, protože rychl&ý pes neztratil sv&é veden&í kvůli tomu, že byl pomalej&š&í či neobratněj&š&í, ale kvůli &špatně navržen&é a postaven&é trati.&
Toto už by v&šak měla b&ýt pr&áce rozhodč&ích vědět, kdy tak maj&í učinit.&
Samozřejmě je ov&šem snadněj&š&í posoudit běh, kde nejsou handicapov&áni nejrychlej&š&í psi.&
&Dobr&á trať zjednodu&š&í pr&áci rozhodč&ích t&ím, že nejlep&š&í psi zůst&ávaj&í v popřed&í z&ájmu v&šech div&áků nejen těm zasvěcen&ým a znal&ým věci.&&&Posledn&í slovo o kličk&ách:&
Navij&ák může t&áhnout n&ávnadu kolem kladky aniž by n&ávnada zpomalila, to znamen&á, že vedouc&ího psa před zat&áčkou nevaruje, což nevystihuje skutečnou situaci, protože zaj&íc m&á něco čemu se ř&ík&á bdquo;inertia a momentum&'. Nedok&áže změnit okamžitě svůj směr, mus&í nejprve zpomalit. Tak&é změn&í postaven&í u&š&í a oc&ásku, což varuje psa před nadch&ázej&íc&í kličkou a d&áv&á mu &šanci takt&éž zpomalit.&
Prvn&í bdquo;varov&án&í&', kter&é pes obdrž&í od zat&áčej&íc&í n&ávnady je moment, kdy n&ávnada zahne kolem kladky, což nen&í ž&ádn&é varov&án&í.&
Co s t&ím můžeme udělat?&
Vložit extra kladku do ostr&ého &úhlu, což obvykle pomůže. Když vlož&íme 2 kladky do 90deg; zat&áčky, pes může zač&ít měnit směr, když n&ávnada prob&íh&á kolem prvn&í kladky.&
Vlastně celkově mnoho probl&émů v roz&ích se t&ímto může vyře&šit.&
Ř&ík&áte, že v&á&š klub nem&á dostatek kladek k použit&í v těchto roz&ích? Ře&šen&í je snadn&é, zmen&šete počet zat&áček. Opravdu jich nepotřebujete mnoho, abyste dok&ázali posoudit obratnost a zan&ícen&í psa pro lov.&&Coursing 2.d&íl - kdy a jak zač&ít&&M&áte-li chuť s va&š&ím pejskem něco dělat, přihlaste se na někter&ý z tr&éninků. Tr&éninky jsou určeny pro v&šechny, kteř&í si chtěj&í coursing poprv&é vyzkou&šet, ale samozřejmě i pro ty, kter&é coursing již nadchnul a chtěj&í tento sport dopř&át sv&ým mil&áčkům i mimo z&ávody. Přihl&ásit můžete jak&ékoliv plemeno psa, ať je to kř&íženec, pes s průkazem původu i bez průkazu původu. Jak vid&íte, je to sport opravdu pro v&šechny. &&Na tr&éninku se v&ám budou věnovat členov&é klubu. S jejich pomoc&í zjist&íte, zda by to Va&šeho psa opravdu bavilo, a zda m&á o n&ávnadu skutečně z&ájem. Pokud je tomu tak, můžete se zač&ít směle z&účastňovat coursingov&ých tr&éninků. Poč&átečn&í tr&éninky budou spoč&ívat v tom, že V&á&š pes začne běhat tzv. &s&ólo běhy& a to z toho důvodu, aby pochopil, že se lov&í střapec a aby se na něj maxim&álně zafixoval. Až toto zvl&ádne, může zač&ít běhat &p&árov&é běhy&, kdy se na startu sejdou dva psi a společn&ými silami lov&í n&ávnadu. Psi se při loven&í nesm&í vz&ájemně napadat a mus&í spolupracovat. Jestliže jste v&še &úspě&šně zvl&ádli, je na v&ás, zda se budete coursingu věnovat pouze tr&éninkově, nebo zda si v&á&š pes začne plnit coursingovou licenci, kter&á opravňuje psa startovat i na ofici&áln&ích z&ávodech jako profesion&ál. && &&
&& &Co je coursingov&á licence?& && Coursingov&á licence je průkaz, kter&ý opravňuje psa k &účasti na ofici&áln&ích z&ávodech. Lze j&í z&ískat za podm&ínek splněn&í licenčn&ích běhů. Licenci vyd&áv&á registr&átor licenc&í coursingov&é skupiny při ČMKU. && Licenčn&í karta obsahuje: n&ázev plemena, pohlav&í, jm&éno psa, č&íslo plemenn&é knihy ( pokud existuje), č&íslo tetov&án&í, datum vrhu, jm&éno a adresu majitele, u whippetů a italsk&ých chrt&íků ověřen&ý z&áznam o měřen&í v&ý&šky. Psi bez PP a kř&íženci zat&ím v Čech&ách běhaj&í profesion&álně na z&ákladě tzv. Klubov&ého certifik&átu, kter&ý vyd&ávaj&í jednotliv&é coursingov&é kluby. && &
&Podm&ínky z&ísk&án&í coursingov&é licence, resp. Klubov&ého certifik&átu& && -& &&úspě&šně absolvovat tr&énink, při kter&ém pes projev&í o n&ávnadu z&ájem &&-& &splnit věkov&ý limit pro přihl&á&šen&í na licenčn&í běhy (minim&áln&í věk: mal&á plemena 15 měs&íců, velk&á plemena 18 měs&íců), maxim&áln&í věk psa, kter&ý se může &účastnit z&ávodů je 8 let - respektive do konce z&ávodn&í sez&óny, ve kter&é bude ukončen 8. rok života psa &&-& &vlastn&ík psa mus&í b&ýt členem člensk&ého subjektu ČMKU (např. člen nějak&ého klubu psů určit&ého plemene, nebo člen coursingov&ého klubu, apod.) &&-& &přihl&ásit se na licenčn&í běh ( dle term&ínov&ého kalend&áře), v jednom dni může pes absolvovat pouze dva běhy (pro z&ísk&án&í licence jsou potřebn&é tři zvl&ádnut&é běhy, to znamen&á, že se pes mus&í z&účastnit minim&álně dvou akc&í, kde se pln&í licence) &&-& &splnit licenčn&í zkou&šku (splnit 1x s&ólo běh a 2x společn&ý běh), u m&álopočetn&ých plemen může b&ýt povolen&á v&ýjimka absolvov&án&ím 3x s&ólo běhu &&-& &je-li pes hodnocen &nedoběhl,& může ten den pokračovat v plněn&í LZ &&-& &je-li pes hodnocen &diskvalifikac&í, &nepokračuje ten den v plněn&í LZ (plat&í i u dostihu) &&-& &je-li pes hodnocen &diskvalifikac&í &2x, mus&í před připu&štěn&ím k dal&š&ímu společn&ému běhu absolvovat bezchybně 5x s&ólo běh &&-& &licenčn&í běhy jsou psovi zaznamen&áv&ány do tr&éninkov&é karty, pokud pes spln&í v&ý&še předepsan&é podm&ínky, registr&átor licenc&í mu na z&ákladě t&éto tr&éninkov&é karty a po zaplacen&í poplatku 500,- Kč vystav&í Licenčn&í kartu &&-& &pokud v&ám bude při plněn&í licence něco nejasn&é, členov&é coursingov&ého klubu V&ám jistě porad&í, jak postupovat &&&
& &Jak motivovat a připravit psa& && Vych&ázejme z toho, že loveck&ý pud je vlastn&í každ&ému plemenu psa. Neexistuje univerz&áln&í n&ávod, protože každ&ý pes je jin&ý, li&š&í se nejen plemena, ale i jedinci v r&ámci plemene. Př&íprava psa na coursing spoč&ív&á ve vysvětlen&í psovi, že to, co se h&ýbe a je z igelitu se mus&í chytit a že se toho nemus&í b&át. V praxi to znamen&á, vyrobit si igelitov&ý střapec, nejl&épe rozstř&íh&án&ím igelitov&é ta&šky, nav&ázat jej na kus prov&ázku a přetahovat se o něj se psem. Klidně ho nech&áme, aby střapec roztrhal. T&ímto si pes zvykne na igelit, na jeho zvuk a bude vědět, že se jedn&á o hru. Hra ho mus&í bavit, nem&á cenu nutit psa ke hr&átk&ám, pokud je unaven&ý. Postupně začneme střapec tahat po zemi za sebou. Pes by měl cht&ít střapec honit a roztrhat, neměl by honit n&ás, proto střapec nezved&áme do v&ý&šky, ale tah&áme po zemi. Je vhodn&é poř&ádat tyto hry s něk&ým třet&ím, kdo nepatř&í do rodiny, kdo bude střapec tahat a vy psa vypou&štět. Při tom psa povzbuzujte např. slovy: Běž!, Chyť!, a podobně. Pokud pes tehdy, jakmile uvid&í n&ávnadu, už v&í, co se po něm bude cht&ít a tě&š&í se na to, jak tomu igelitu bdquo;zakrout&í střapcem&', je velmi pravděpodobn&é, že m&áte doma coursingov&ého psa. Někter&á plemena potřebuj&í v&íce času, někter&ý pes to m&á jak se ř&ík&á v krvi. Je-li v&á&š pes takzvan&ý z&ávisl&ák, a nevzd&ál&í se od v&ás v&íce jak na 5 metrů, bude mu trvat d&éle, než pochop&í, že nen&í bdquo;ztracen&' na dlouho. U mlad&ých psů může doch&ázet k přechodn&é ztr&átě z&ájmu o n&ávnadu, vych&ázej&íc&í z jeho hravosti a roztěkanosti, ale po chv&íli se k chyt&án&í opět vr&át&í. Ani u psa, kter&ý je netečn&ý při pohledu na střapec, nen&í v&še ztraceno. Můžeme jeho z&ájmu pomoci nav&áz&án&ím obl&íben&é hračky ke střapci. Někdy ho rozohn&í i pohled na jin&é psy, kteř&í s velk&ým z&ápalem střapec pron&ásleduj&í, př&ípadně pust&íme-li ho při tr&éninkov&ém běhu spolu s těmito zaujat&ými psy. Rovněž se může st&át, že ačkoliv tr&énik doma vypadal slibně, v ciz&ím prostřed&í se psovi nebude cht&ít n&ávnadu honit. Nevzd&ávejte se předčasně a nestyďte se vyběhnout se psem na trať. Ukažte mu, co m&á chytat a on v&ás určitě pochop&í. Věřte, že nebudete jedin&í, kteř&í se sv&ým psem na trať vyraz&íte! Berte coursing jako z&ábavu pro v&ás a va&šeho psa a v&ítězstv&í je va&še! && &&
&& &Podm&ínky &účasti na coursingu&&
V každ&ém př&ípadě je nutn&é dodržovat veterin&árn&í podm&ínky, kter&é určuje Okresn&í veterin&árn&í spr&áva a jsou vždy upraveny na propozic&ích z&ávodu. Samozřejmost&í je &očkovac&í průkaz&, s potvrzen&ím o očkov&án&í proti vzteklině, psince a infekčn&í hepatitidě. (Očkovac&í průkaz bychom měli ostatně nosit s sebou i na tr&éninky). Dal&š&í podm&ínkou je věk psa, mal&á plemena od 15 měs&íců a velk&á od 18 měs&íců. (V př&ípadě, že si chcete coursing jen vyzkou&šet a v&á&š pes je&ště nedos&áhl požadovan&ý věk, je možn&é se domluvit o tr&éninku na zkr&ácenou vzd&álenost). Každ&ý pes by měl m&ít &lehk&ý n&áhubek&, kter&ý by mu dovoloval plně d&ýchat. Při prvn&ím pokusu (tr&éninku) se n&áhubek nevyžaduje. Mezi vybaven&í psa patř&í tak&é &rozli&šovac&í obojky&, jeden b&íl&é a druh&ý červen&é bary, kter&é jsou vět&šinou upleten&é z př&íze o &š&ířce asi 5-10 cm, podle velikosti psa. Obojky slouž&í k rozli&šen&í psů na trati.Ti, kdo maj&í zku&šenosti s dostihy, mohou využ&ít m&ísto obojků z&ávodn&í dečky př&íslu&šn&ých barev. &&& &&
| |
Africky lvi pes- vse kolem tohoto prirodniho africkeho plemene
|
Celkem
Týden
Dnes
Online
MaxOn
|
715548
181
32
1
4
|
|
|
&&
&&
&&
&&
&&&
&&
&&&
&&
&&&
&&
&&&&&
&&
Inzerce zdarma
Hry on-line
Fotosoutěž
Puzzle online
Tapety na plochu
Mapa světa