Leonberger

Leonberger je velice citlivý, tvrdé výchovy u něho vůbec není zapotřebí, vychovávejte ho raději harmonicky, i tak rychle přijde na to, co od něho chcete. Jako společník je příjemný a přátelský. Je také poslušný a nebojácný ve všech situacích života.

ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Leonberger.
PŮVOD:
Leonberger vznikl na konci 30. a počátku 40. let 19. století, kdy městský radní Leonbergru, který se rozkládá blízko Stuttgartu, zkřížil fenku černého Newfoundlanda se psem z klášterní nemocnice St. Bernarda, který se jmenoval Berry. Později byl ještě přikřížený Pyrenejský horský pes. Výsledkem byli velmi velcí psi, převážně s dlouhou a bílou srstí. Essigovým cílem bylo vytvořit psa, který by měl vzhled vlka. Lev je totiž heraldickým či erbovním zvířetem města Leonberg. První psi, kteří byli skutečně nazvaní Leonbergři, se narodili v roce 1846 a měli v sobě zakomponovány ty nejlepší vlastnosti a kvality plemen, ze kterých pocházeli. Jen o nedlouho později byli tito psi po světě prodání jako charakteristické symboly města Leonbergu. Na konci 19. století byl Leonberger držený Baden-Wurttembergu, jako preferovaný farmářský pes. Jeho slídicí a ostatní schopnosti byly velice chváleny. V obou světových válkách a během chudého povále

čného období se počty tohoto plemene velice zredukovaly. V současnosti je Leonberger vynikajícím rodinným psem, který s přehledem plní všechny požadavky moderního života.
POPIS:
Leonberger je slídící, rodinný a společenský pes.
Leonberger byl v závislosti na svém původním zaměření je velký, silný, svalnatý, navíc elegantní pes. Je charakteristický svojí vyváženou postavou a určitými klidem či tichostí, navíc s docela živým temperamentem. Zvláště psi jsou mohutní a silní. Výška v kohoutku je k délce jeho těla v poměru 9:10. Hloubka hrudníku tvoří téměř 50% jeho výšky v kohoutku. Hlavu má spíše hlubší, než širokou, a spíše podlouhlou, než zavalitou. Délka čenich je k délce jeho lebky v poměru 1:1.Kůži má všude dobře přiléhající a bez vrásek. Lebka je při pohledu z profilu a ze předu mírně klenutá. Stop je definovaný mírně, ale zato zřetelně. Nos má vždy černý. Čenich má dosti dlouhý, nikdy není zakončen do bodu, nosné most je stejně široký a velmi mírně klenutý, tzv. Římský nos. Rty má dobře přiléhající a černé, růžky rtů jsou uzavřené. Čelisti jsou silné. Líce jen mírně vyvinuté. Oči jsou světle hnědé nebo tmavě hnědé, středně velké, oválně tvarované, nejsou posazené hluboko, ani nevyčnívají, nejsou posazené ani blízko, ano daleko od sebe. Uši má vysoko posazené, svěšené, středně velké, jsou masité a visí blízko u hlavy. Krk je v mírném klenutí až ke kohoutku, je spíše dlouhý, než zavalitý, a je bez laloku. Kohoutek je zvláště u pasů dobře vyslovený. Záda má pevná, rovná a široká. Bedra jsou široká, silná a dobře svalnatá. Hruď má širokou a hlubokou, dosahuje přinejmenším k loktům, je spíše oválného tvaru. Břicho má jen mírně podkasané. Ocas je velmi dobře vybavený, v klidu visí přímo dolů, v pohybu je jen mírně zakřivený a pokud je to možné, neměl by být nošený nad linií zad. Končetiny jsou velmi silné, a to obzvláště u psů. Přední končetiny jsou rovné, paralelní a ne příliš blízko u sebe. Ramena má dlouhá, svažující se a dobře svalnatá. Lokty jsou blízko u těla. Spěnky má pevné, při pohledu z předu jsou rovné, při pohledu ze strany jsou téměř vertikální. Přední tlapky má rovná a zakulacené s těsnými a dobře klenutými prsty, a černými polštářky. Zadní končetiny jsou při pohledu zezadu jsou paralelní a nestojí příliš blízko u sebe. Hlezna i tlapky nejsou otočené dovnitř, ani ven. Stehna má dosti dlouhá a silně svalnatá. Zadní tlapky jsou rovně postavené a jen mírně podlouhlé, s klenutými prsty a černými polštářky. Chůze je dobře prodloužená, s dobrým pohonem od zadečku, při chůzi nebo klusu se při pohledu zepředu a zezadu končetiny pohybují rovně.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 72 až 80 cm.
Fena má v kohoutku 65 až 75 cm.
VÁHA:
Leonberger váží v rozmezí 60 až 80 kg.
SRST:
Leonberger má středně měkkou nebo hrubou srst, dosti dlouhou a dobře přiléhající, nikdy rozdělenou, navzdory husté podsadě je linie celého těla dobře zřetelná. Srst je rovná, nepatrné zvlnění je povolené, na krku a na hrudi je především u psů zformovaná do hřívy. Na předních stranách končetina a na kalhotkách je srst viditelně zpeřená.
Zbarvení je lvově žluté, červené, načervenalo hnědé, také pískové (světle žluté, krémové), a všechny jejich kombinace, vždy s černou maskou. Černé konečky chlupů jsou povolené, černé zbarvení však nesmí být základním zbarvením psa.
CHARAKTER:
Leonberger je jako rodinný pes příjemným partnerem pro současné domovy a životní podmínky. Je významný pro svoji zřetelnou vlídnost a přátelskost k dětem. Není ani plachý, ani agresivní. Je velice citlivý, tvrdé výchovy tedy není vůbec zapotřebí, vychovávejte ho raději harmonicky, i tak rychle přijde na to, co od něho chcete. Jako společník je příjemný a přátelský. Je také poslušný a nebojácný ve všech situacích života.
Zde jsou zvláštní požadavek trvalého a ustáleného temperamentu:
1.)sebejistota a vznešená vyrovnanost,
2.)střední temperament, který zahrnuje hravost,
3.)ochota být poddajný,
4.)dobrá kapacita pro učení a pamatování,
5.)necitlivost ke hluku.
PÉČE:
Leonberger má srst, jenž vyžaduje pravidelně kartáčovat a česat. Ouška a zvukovod udržujte čisté. Mějte na paměti, že mladý Leonberger rychle roste, proto mu dopřávejte kvalitní stravu. Během svého mládí se také nesmí příliš unavit.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Leonberger se průměrně dožívá 11 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Společník.
VYUŽITÍ DNES:
Společník.
PLEMENO:
FCI II. - Pinčové, knírači a molossoidní plemena.
Sekce 2.2. – Molossoidní plemena horského typu.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
L
ČÍSLO STANDARDU:
145/ 20. 09. 2002 (Německo)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
04. 01. 1996