&Tak si to představte. Vždycky p&árkr&át do roka, paničku popadne amok a najednou začne v&šechny m&é hračky sb&írat. Zprvu si vždycky mysl&ím, že je zase ukl&íz&í na sv&é m&ísto. Podezřel&é už je ov&šem to, že nevtipkuje o tom, že bych se mohl naučit uk&ízet si je s&ám. Nic takov&ého ov&šem neř&ík&á. Ba co v&íc. Pomooooooooooooooooc. Panička ty hračky vůbec ned&áv&á na sv&é m&ísto ale nese je pryč. Rychle rychle za n&í. Jsem ji v pat&ách až až až ...................... do koupelny. Co tam s nima chce prov&ádět??????& &Poř&ád si ř&ík&ám,že jde o nějak&ý vtip o nějakou hru. Ček&ám poř&ád kdy mi hračky začne h&ázet ale ono nic. Nav&íc otevře nějakou b&ílou krabici a začne tam moje - - Zdůrazňuji MOJE- - - hračky h&ázet. Jsem v konc&ích. NEch&ápu nic. Nějak&é jej&í slova o tom, že hračky pěkně vypereme protože jsou už pěkně u&šmudlan&é a uslintan&é, mi klidu moc nepřidaj&í. A nav&íc - no to snad ne - tu krabici zav&ír&á. No to snad nemysl&í v&ážně???? Jsem zdrcen. Ach jo. Nezb&ýv&á mi jen doufat a vyčkat jestli se mi m&é hračky nevr&át&í.& &ČEKáM ček&ám a st&ále nic. Po nějak&é době se panička vrac&í do koupelny a hur&á hur&á hur&á, otv&ír&á tu krabici. Sl&áva, m&é hračky jsou zachr&áněny. ........ Ov&šem ouha, panička je někam nese. No to snad nemysl&í v&ážně. Pr&ý je bude vě&šet na su&š&ák , uf už jsem se lekl že je snad h&áz&í z okna. To je teda den. Znaven&ý jsem usnul pod oknem a jsem smutn&ý a ne&šťastn&ý.& &Ov&šem kamar&ádi, druh&ý den je opět vesel&ý a &šťastn&ý. Panička otevřela okno a zvesela mi začala h&ázet v&šechny moje hračky. JUPiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii.& &Jsem &šťasten a vesel. Pr&ý za chv&íli ale cel&á procedura bude znova. & &Ale co, teď je teď, a teĎ m&ám v&šechny svoje hračky pěkně po kupě.& |