Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

vše novinky přidat novinku

Psí novinky Kočičí novinky Rostlinné novinky Cestovatelské novinky Ostatní novinky


  Ostatní novinky
Okna do duše


Očima vnímáme tři čtvrtiny všech vjemů z okolí, umožňují nám také většinu činností. Tento mistrovský kousek přírody je ale stále opředen tajemstvím. Jak tvorové vidí a kdy vlastně vzniklo první oko?Oči plní mnoho funkcí. Kromě přenosu optických informací odrážejí pocity, nálady a myšlenky. Naštvaný jedinec ani nemusí promluvit, stačí si všimnout jeho pohledu. „Hromadí-li se tu náhle krev, například při záchvatech hněvu nebo zuřivosti, vytlačuje nebo vyboulí se oko vpřed,“ nechybí třeba v Ottově encyklopedii při podrobném výkladu zrakového ústrojí. I u zvířat oči mluví o jejich rozpoložení; dobře to jistě znáte třeba u svého psa. Ne nadarmo se říká, že jsou okno do duše. Podle čínského umění siang-mien (čtení z tváře) jsou i její sídlo. Hrají důležitou roli při namlouvání partnera, a nepřímo tedy i pro vznik nového života. To když jiskra přeskočí a z flirtující dvojice se stane pár, který v budoucnu zplodí potomka… Oči dokážou leccos prozradit o zdravotním stavu. Zabývá se tím metoda zvaná irisdiagnostika (z latinského iris – duhovka). Sází na to, že se v oční duhovce zrcadlí funkce a stav jednotlivých částí těla. Dají se tak odhalit naše genetické slabosti, problémy se štítnou žlázou a mnohé další. Například bílá skvrna může prozradit zánět. Zasvěcení specialisté si vytvořili podrobné schéma a pozorování provádějí lupou nebo očním mikroskopem. O výzkum se zasloužil především maďarský lékař Ignatz von Peczely. Jako malý kluk léčil nemocného sýčka a v jeho duhovce si všiml černé čáry. Když se pták uzdravoval, měnila se ve shluk bílých skvrnek. Později podobné procesy v duhovce pozoroval u svých pacientů a svou studii zveřejnil koncem 19. století. U nás patří irisdiagnostika spíše do oblasti léčitelství, ale například v USA je uznávaná jako lékařská metoda. Existuje tam řada specializovaných středisek.

Zaskočily Darwina

Ústrojí zraku nenechává v klidu mnoho vědců. Nejsou stále schopni vysvětlit všechny otázky kolem vzniku oka u živočichů. Z míry vyvedly i Charlese Darwina! Sám tento problém umístil na špici v pojednání o fenoménech, které můžou narušit jeho evoluční teorii. Mohlo by něco tak složitého vzniknout postupným vývojem? Vždyť různé sépie a chobotnice, jež tu byly už v pravěku, také viděly. A dokonce se stavba jejich zrakového orgánu podobala pokročilejším obratlovcům! Moderní biologie přesto něco odkryla. Všechny oči prošly společnou evolucí. Švýcarský biolog Walter J. Gehring zkoumal podrobněji primitivní červy ploštěnky. Oči mají, ale jsou to jen mističky v hlavové části – světločivné skvrny sloužící těmto živočichům k základní orientaci. Dokážou rozlišit světlo a tmu. Nic víc. A například mořští mlži, kteří jsou vybaveni jednoduchými očky, rozpoznají pouze pohyby. Velmi pomohl objev německého biologa Detleva Arendta, jenž si v roce 2003 všiml, že některé buňky červa Platynereis připomínají světločivné buňky lidského oka! Ono nedokonalé oko tedy „leželo“ už v těle bezobratlých tvorů.

Vidíš jako rys? Ne, jako hmyz!

Oblíbená je otázka, jak ten či onen živočich vidí. Víme, že dobře vyvinutým zrakem se můžou pochlubit kočky, jež ho využívají především v noci. Naopak psům matka příroda nadělila spíše dobrý čich, protože podle některých výzkumů nevidí barevně a umějí reagovat spíše na rychlé pohyby. Mimořádně ostrý zrak mají draví ptáci, kteří vyhlížejí kořist z několika metrů na zemí. Zázrak přírody je ale bezesporu oko létajícího hmyzu. Jejich zrakové ústrojí totiž musí kontrolovat prudké a komplikované manévry a zajišťuje i funkci kompasu. Přitom je tak miniaturní! Optická nervová centra (u některých druhů představují až dvě třetiny celkové hmotnosti mozku) zpracovávají tolik informací, že by svým výkonem mohla soupeřit s moderními počítači. Na podněty jsou schopna zareagovat v čase menším než desetina sekundy!

Co vidíme?

Světlo, které na oči působí a je ke zraku nezbytné, je v podstatě spektrum elektromagnetického vlnění s různými vlnovými délkami. Skládá se z viditelného světla, ultrafialového záření a infračerveného záření (tepla). Lidské oko vidí vlnovou délku přibližně od 400 nanometrů (fialová barva) do 780 nanometrů (červená). V rozmezí 5 až 400 nanometrů mluvíme o ultrafialovém záření. Barva z fyzikálního hlediska neexistuje, je to jen subjektivní pocit, který vytvářejí naše smysly.

Na motýla semafor neplatí!

+ Motýli nevidí červenou barvu, ale zase vnímají ultrafialové světlo.

+ Ptáci mají narozdíl od člověka citlivost posunutou mírně k modrým barvám.

+ Hadi vidí od ultrafialového světla po infračervené (nad 700 nanometrů) – vnímají velice široké spektrum světla!

+ Oči hlubinných ryb jsou citlivé především na světlo modré barvy, které proniká pod mořskou hladinu.

Možná nevíte, že…

…92% lidí vidí barvy téměř stejně.

…8 % lidí trpí různými barevnými anomáliemi a má problémy při rozlišení dvou blízkých barev.

…oko denně průměrně 17 000x mrkne.

…svaly lidského oka se za den v průměru 100 000x pohnou.

…do malého prostoru oční duhovky se sbíhá asi 1,2 milionu nervových zakončení.


Autor: Eliška

Datum vložení: 30.09.2007 / Sekce: Ostatní novinky

Zhlédnutí: 7086

Diskuze  k novince...  Diskuze:

v diskuzi je 0 příspěvků | poslední příspěvek:
Podělte se s ostatními lidmi o Vaše poznatky a zkušenosti ! Zeptejte se na cokoli !
Přidej příspěvek / Zobraz příspěvky





Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE


Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · Hry online · Games online
Copyright (c) 2017 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz





IQ test online

Recepty online

Hry online

Test Jasnovidce

Výukový slovník English
Svátek má  Gabriel, zítra Marián