Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

vše novinky přidat novinku

Psí novinky Kočičí novinky Rostlinné novinky Cestovatelské novinky Ostatní novinky


  Ostatní novinky
Chřipka: nebezpečný virus zřejmě napadne více lidí

Loni se žádná chřipková epidemie nekonala. Předloni ale onemocnělo jeden a půl miliónu Čechů a lékaři hovořili o středně těžkém průběhu epidemie. Jenže letos epidemie zřejmě zasáhne více lidí a choroba bude mít těžší průběh.
Přesně to ale tvrdit nelze. Na tom se shoduje většina lékařů. Virus chřipky je totiž velmi nevyzpytatelný a odborníci si nikdy nemohou být jistí, zda se jim povedlo správně 'namíchat' protichřipkovou vakcínu. V posledních letech se to však obvykle daří. 'Je to takový věčný boj člověka s přírodou,' říká k tomu Vít Petrů, vedoucí lékař Centra alergologie a imunologie nemocnice Na Homolce v Praze.
K pochopení toho, proč je virus chřipky velmi nebezpečný a proč nejsou varování před pandemií zbytečná, je třeba vědět, jak tyto nejjednodušší živé organismy fungují. Nemají vlastní buňky, a proto žijí a množí se v jiných buňkách. Chřipkový virus vypadá jako kulička, která má na povrchu malé výstupky. Jsou to takzvané antigeny, jakési klíče, pomocí nichž virus proniká do nitra buňky.
První z těchto klíčů se jmenuje hemaglutinin (H) a zajišťuje přichycení viru na povrchu napadené buňky. Druhý se nazývá neuraminidáza (N). Jeho úkolem je nahlodávat povrch buňky a usnadnit viru vstup dovnitř i výstup ven. Podle toho, jaký druh těchto antigenů virus má, takový nese název. Například virus nejobávanější ptačí chřipky se jmenuje H5N1.

Obávaný zabiják
Nejzákeřnější na celém viru jsou právě jeho klíče. Když se viry dostanou do hostitelských buněk - tedy například do buněk v lidském těle, dokáží se tyto klíče měnit. A tehdy nastává nejzásadnější okamžik, který rozhodne o tom, zda virus zůstane jen nebezpečným nepřítelem, nebo se z něj stane obávaný zabiják.
První možnost: dojde pouze k drobným změnám v genetické informaci, ale typ hemaglutininu nebo neuraminidázy, čili obou klíčů, zůstane stejný. Tomu se říká drift neboli posun. Vinou driftu vznikají pouze běžné epidemie chřipky. Proč? Lidské tělo si totiž každý rok vytvoří nové protilátky. Avšak vždy jen proti tomu viru, se kterým se setká. Stane se tak proto, že člověk chřipkou onemocní a proti další stejné chorobě se stane odolným, nebo je proti ní očkovaný. Příští rok pak ale může ochořet jiným 'driftovaným' virem.
Je-li virus změněný jen trochu, neonemocní tolik lidí. Z minulého roku totiž mají alespoň nějaké protilátky. Druhá možnost: jestliže se ovšem jeden z klíčů zcela vymění, lékaři tomu říkají shift (zlom), hrozí vznik pandemie. Početná část lidstva se potom s novou variantou viru nedokáže poprat, protože tělo ji vůbec nezná.

Co udělá virus?
Jak tvrdí Jiří Beran z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové, nikdy nelze předpovědět, jak se bude virus chovat. Ten letošní ale zatím dává najevo, že by mohl být nebezpečný. 'Ukázalo se to už při výrobě vakcíny. Ta se totiž množí na kuřecích embryích, čili na vejcích. Protože byl ale virus poměrně agresívní v tom, jak napadal buňky, mnoho embryí zničil, a tak byly s výrobou vakcíny problémy. Nyní je jí tedy nedostatek,' říká Jiří Beran.
Právě agresivita viru naznačuje, že by letos chřipková epidemie mohla u lidí, kteří nebudou očkováni, probíhat hůře. Proč je virus letos agresívnější? 'Došlo u něj k větším změnám, než se obvykle od jedné ke druhé chřipkové epidemii stává. Většinou se totiž změní jen pět až šest aminokyselin, tedy stavebních částí klíče. Tentokrát jich je ale deset až patnáct,' vysvětluje Jiří Beran. To znamená, že se tělo s takovým virem ani jemu podobným ještě nesetkalo a proto se mu nebude umět bránit. Samozřejmě pokud nezíská díky očkování protilátky.

Vakcína nepomůže?
Přesto je možné, že se celá situace vyvine ještě trochu jinak a nepomůže ani očkování. 'Vzhledem k tomu, že virus je mimořádně agresívní, má také sklon se měnit. Proto nelze vyloučit jeho další rychle změny, takže by pak ani vakcína nezabírala,' popisuje Jiří Beran. Domnívá se ale, že letos je chřipková vakcína připravena lépe než v minulosti. Při její výrobě se totiž využily poznatky ze sledování chřipkové epidemie na jižní polokouli, kde probíhala teprve před půl rokem. Obvykle se vychází už ze složení viru z epidemie předešlého roku na severní polokouli. Odborníci tedy letos poprvé mají ty nejnovější informace. 'Proto věřím, že ti, kdo budou očkovaní, chřipku nedostanou,' prohlašuje Jiří Beran.

Vitamíny nestačí
V České republice je každoročně očkováno proti chřipce zhruba jen sedm procent populace. Ve Spojených státech to bývá jedna třetina, ve starých zemích Evropské unie asi dvaadvacet procent. Očkování je přitom v podstatě jedinou ochranou. Odpůrci tohoto tvrzení namítnou, že nejlepší ochranou je otužování a přirozené posilování obranyschopnosti organismu. Tento názor rozhodně nelze vyvracet. Skutečně existují jedinci, kteří chřipku většinou nedostanou. Mají dobrou imunitu organismu a jsou v dané době v dobré kondici. Sotva ale můžete odhadnout, že do této skupiny patříte také a že zrovna letos vám vaše imunita nevypoví poslušnost.
Jak vysvětluje imunolog Vít Petrů, obranyschopnost organismu závisí na mnoha okolnostech. Kromě správné výživy a dostatku pohybu na čerstvém vzduchu souvisí také s množstvím stresu a tím, jak jej dokážete zvládat. Malý vliv naopak mají takzvané doplňky stravy, jako jsou vitamíny či laktobacily v tabletách. Mnohem užitečnější je přijímat tyto látky v přirozené stravě - nejlépe v zelenině a kysaných mléčných výrobcích.

Co je třeba vědět o očkování proti chřipce
* Očkovat by se měli hlavně starší lidé - chřipka může vážně zhoršit jejich zdravotní stav. Lidem nad 65 let a rizikovým pacientům přispívají na vakcínu zdravotní pojišťovny, 65 tisícům klientům domovů důchodců a ústavů sociální péče ji hradí stát. Do rizikové skupiny patří i pacienti po chirurgickém odstranění sleziny, transplantaci krvetvorných buněk či ti, kteří trpí vleklým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin nebo cukrovkou léčenou inzulínem.
* Očkovat byste se měli od konce října. Chřipková epidemie téměř nikdy nezačíná před vánočními svátky. Tělo reaguje na očkování tvorbou protilátek nejpozději do čtrnácti dnů. Ochrana pak trvá minimálně další dva měsíce. O vakcinaci požádejte svého praktického lékaře. Jedna dávka vakcíny vyjde asi na 170 až 180 korun, pojišťovny připlácejí rizikovým skupinám přes 130 korun.
* Chřipka se liší od běžných viróz. Vzniká náhle, typické jsou pro ni vysoké teploty, zimnice a bolesti hlavy, svalů a kloubů. Naopak ale pacient většinou nemá kašel ani rýmu. Tyto příznaky jsou typické pro virózy, které souvisejí s nachlazením a nejčastěji postihují dýchací cesty. Jsou sice nepříjemné, ale na rozdíl od chřipky v naprosté většině případů neohrožují život.

Souvisí běžná chřipka s ptačí?
Mnoho chřipkových virů, které by mohly ohrozit člověka, se vyskytuje zejména u ptáků a prasat. Při blízkém soužití těchto zvířat a lidí se vytváří ideální prostředí pro vznik nového nebezpečného druhu chřipky. Tak je tomu například v Asii.
Tam se také v roce 1997 objevil u slepic virus H5N1, který je znám jako ptačí chřipka. Brzy se tímto typem nakazili lidé a někteří mu dokonce podlehli. Virus se nepodařilo zničit ani vybitím mnoha domácích zvířat. Faktem však je, že neonemocněl v podstatě nikdo jiný než tamější obyvatelé. To je dáno dvěma faktory. Zaprvé: pravděpodobně kvůli svým genům nákaze podlehnou snadněji. Zadruhé: často žijí doslova společně se zvířaty a jedí například jejich vnitřnosti těsně po zabití bez tepelné úpravy.
Ptačí virus je ale mimořádně nebezpečný z jiného důvodu. Mohl by se totiž přeměnit do lidské podoby, tedy formy, která bude velmi snadno infikovat většinu populace, a to prostřednictvím běžného přenosu kapénkami.
Všechny chřipkové viry, které ohrožují člověka, se vyskytují u ptáků a prasat. Pokud tato zvířata žijí - tak jako v Asii - společně s lidmi, mohou se viry pomíchat. Nejdříve se z ptáků dostanou na prase a z něj pak poměrně snadno na člověka. Pak existuje riziko vzniku zcela nového viru, se kterým si imunitní systém mnoha lidí nebude vědět rady. Navíc se nedá předem odhadnout, jak bude vypadat, a proto není snadné proti němu připravit vakcínu.

Antivirotika: velká pomoc, ale ne zázrak
Minulý rok byla vyprodána téměř během jednoho dne. Řeč je o antiviroticích - pilulkách na lékařský předpis, které dokáží chřipku zastavit nebo aspoň zmírnit její průběh. Zjednodušeně řečeno zavřou buňku tak, že do ní virus sice vstoupí, pomnoží se, ale už nemůže ven a nešíří se dál do dalších buněk. Napadená buňka pak stejně jako ta, ze které se viry dál šíří, umírá. Pokud si to nedokážete představit, podívejte se na www.chripka.cz, kde je tento mechanismus vysvětlen na animovaném snímku. Najdete zde i další informace.


Autor: Eliška

Datum vložení: 31.10.2007 / Sekce: Ostatní novinky

Zhlédnutí: 3214

Diskuze  k novince...  Diskuze:

v diskuzi je 0 příspěvků | poslední příspěvek:
Podělte se s ostatními lidmi o Vaše poznatky a zkušenosti ! Zeptejte se na cokoli !
Přidej příspěvek / Zobraz příspěvky





Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE


Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · Hry online · Games online
Copyright (c) 2017 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz





IQ test online

Recepty online

Hry online

Test Jasnovidce

Výukový slovník English
Svátek má  Vladislav, zítra Doubravka