Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

vše novinky přidat novinku

Psí novinky Kočičí novinky Rostlinné novinky Cestovatelské novinky Ostatní novinky


  Ostatní novinky
Výzva rovnostářské korektnosti

Po stáletrvajících snahách o proklamaci “rovnostářství” mezi etniky a rasami, začínají vědci identifikovat stále častěji zřetelné rozdíly v kognitivních schopnostech, motivacích a emocích při mezi-etnickém srovnávání jednotlivců. Dokonce i u vlastností která byla dříve považována za univerzální. Kupř. východní Asiaté jsou, ve srovnání s příslušníky západních etnik, daleko více kolektivističtí a mají pocit vzájemné závislosti, snaží se o vytváření a zachovávaní společenské harmonie a dodržování závazku na bázi cti.
Zatím co Asiaté tíhnou ke kolektivismu, západoevropané jsou více individualističtí, zdůrazňují nezávislost a autonomii na ostatních. Co se týče kognitivních schopností vnímají příslušníci asijských etnik svět více holisticky - posuzují objekty v jejich vzájemných vztazích a uvědomují si působení okolí na tyto objekty. Příslušníci západních etnik dominují v analytickém vnímání světa, používání formální logiky a vnímají jednotlivé předměty odděleně od je obklopujícího prostoru.



Pozoruhodné je všímání si jednání ostatních. Západní etnika vysvětlují jedincovo chování s ohledem na jeho osobní charakter, Asiaté jej vysvětlují více jako důsledek působení okolí. Vražda může být tedy popisována novináři z různých etnik jako chování masového vraha se všemi “škaredými”vlastnostmi, které si dovedeme představit, či jako člověka, který byl “okolím”dohnán k ukončení několika životů. Stejná situace je i v případech hledání viníka. Zatímco západní etnika mají tendenci ze selhání obviňovat jednotlivce, východní Asiaté vidí vinu častěji ve více lidech, či lépe v nějaké identifikovatelné skupině. Asiaté rovněž mají snahu identifikovat více možných příčin, které vedly k nějaké události, než je tomu u například Američanů.




Vnímání vztahů různých příčin a následků je jednoznačně rozdílné, nicméně jak tomu bude v případě, známe-li příčinu i primární výsledek a máme odhadnout jeho důsledky. Předpoklad, který se snažili vědci z týmu Maddux-Yuki dokázat byl, že Asiaté budou více předpovídat společenské “rozčeření” jako následek dané události a navíc budou odhadovat větší množství touto událostí postižených osob.




Uvedené se zkoumalo na běžné biliárové hře. Zkoumané osoby tázány na názor jak “šťouch”ovlivní postavení dalších koulí resp. výsledek hry. Experimentu se zúčastnilo celkem 40 Američanů (vyrůstali ve stejné prostředí - USA) přičemž 22 z nich (mix pohlaví) asijského původu a zbytek tvořili “Euroameričané'.

Účastníkům experimentu byl ukázán obrázek hráče biliáru a byly jim položeny otázky na to, jak mnoho ovlivní primární “šťouch” první, druhou a šestou osobu hrající po hráči na obrázku a jak mnoho ovlivní tento “šťouch”celkový výsledek hry. Zatímco u 3. šťouchu se neprojevila signifikantní etnická rozdílnost, u ostatních se ukázalo, že Asiaté jsou více 'důslednější' v odhadu vlivu primární skutečnosti (šťouchu č. 1) na další vývoj. Západní etnika se soustředí jen na bezprostředně následující skutečnosti, kdežto čím je odhadovaný jev vzdálenější od primárního “šťouchu' tím menší význam je mu přikládán.






Druhá srovnávací studie spočívala ve snaze zjistit rozdíly v pohledu na následky změny “kusu” přírody v národní park. Záměrně byla vybrána fotografie přírody, která se může nalézat v obou etnicích a pro experiment byli vybráni lidé z etnik, ve kterých národní parky běžné existují (Japonsko a USA). Účastníci (cca 60 studentům obého pohlaví) byly požádáni, aby vyjmenovaly co nejvíce možných důsledku změny oblasti v národní park (odpovědi byly posléze pro zpracování kódovaný, dekódovány, zakódovány a zpracovány). Výsledky opět potvrzovaly silnou odlišnost. Japonci zmiňovali častěji a významněji nepřímé a společenské důsledky uvedené změny.




Třetí test byl proveden již na více 'sociální' téma. Američané a Japonci byli postavení před situaci, v které se měli vžít do role manažéra, který díky ekonomické depresi musí vyprovodit ze zaměstnání několik zaměstnanců (cca 15 %) a snížit platy všem zůstavším. Hypotéza předpokládala, že Japonci budou více “řešit” nepřímé důsledky takovéhoto kroku.



Otázkou bylo, jakou míru zodpovědnosti budou cítit dotazovaní při zkrácení své mzdy, snížení mzdy ostatním, ukončení pracovního poměru zaměstnanců a směrem k rodinám takto postižených. Navíc jak se budou cítit rok po takovéto události. Američané, na rozdíl od Japonců, v testu podhodnocovali počet lidí ovlivněných snižováním stavu resp. mzdy, cítili více zodpovědnosti za snížení své vlastní mzdy, nezajímali se tak mnoho o následky ukončení pracovního vztahů u svých podřízených. Zajímavostí snad je, že nebyly naměřeny rozdíly ve vnímání odpovědnosti za snižování platů u zaměstnanců. Obecně se Japonci opět ukázali být více zaměření na sociální a dlouhodobější efekty a zejména na cítění s více vzdálenými osobami.



Uvedené studie ukazují (a autoři nekriticky zdůrazňují, že je tomu vůbec poprvé), že existují významné mezi-etnické rozdíly ve vnímání následků různých zaviněných i nezaviněných situací, přičemž Asiaté “vidí” více do budoucna a do společenské šíře než západní etnika. Za zdůvodnění je považováno zdůrazňování samostatnosti (individuality) v západních kulturách a tedy vnímání jednotlivostí méně v kontextu. Autoři se v závěru článku pak poněkud vymykají klasickému vědeckému principu hodnotové neutrality a mají tendenci uvádět “výhody” narození se jako příslušník asijského etnika. Jako příklad slouží deklamovaná menší pravděpodobnost zločinnosti, neboť prý zločinec v této kultuře nevnímá sám sebe jen ve vztahu on versus jeho oběť, nicméně v celospolečenském kontextu (sic!).





Autoři zmiňují také dvě zajímavosti související s diskutovanými odlišnostmi mezi etniky:



1. Japonsko je jediná země, kde lidé trpí psychologickou poruchou (v extrému snad i psychiatrickou) zvanou taijin kyofush - patologickou obavou ze zapříčinění strasti jiné osobě, která se může projevovat až odmítáním vycházení na veřejnost (obdobou sociální fobie) po několik let či dokonce až spácháním sebevraždy.

2. Japonská veřejnost odsoudila (na rozdíl od americké, která je považuje za hrdiny) zajaté Japonce v souvislosti s válkou v Iráku, odmítla za ně vyplatit jakoukoliv náhradu a tito se přiznali, že v zajetí trpěli méně, než po propuštění a navrácení se do vlasti. Jejich pocit provinění za skončení v zajetí u nich vedl až k publikování veřejné omluvy v předním denním tisku.




S odkazem na ekonomickou stránku věci je pak nezbytné zmínit, že Asiaté jsou méně náchylní ke změnám v nezaměstnanosti při různých fázích ekonomického cyklu, přestože to ve výsledku může přinášet daleko vyšší společenské náklady. Kulturální (etnický) realismus nám umožní se dívat na svět bez růžových brýlí a může nám pomoci lépe se chápat a více se vzájemné tolerovat i přes rozdílné reakce na stejně podněty.



Zdoje:
Maddux, W. W. and Yuki, M.: The “Ripple Effect”: Cultural Differences in Perceptions of the Consequences of Events
Wikipedia
blog.inbes.org


Autor: Eliška

Datum vložení: 13.12.2007 / Sekce: Ostatní novinky

Zhlédnutí: 3359

Diskuze  k novince...  Diskuze:

v diskuzi je 0 příspěvků | poslední příspěvek:
Podělte se s ostatními lidmi o Vaše poznatky a zkušenosti ! Zeptejte se na cokoli !
Přidej příspěvek / Zobraz příspěvky





Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE


Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · Hry online · Games online
Copyright (c) 2017 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz





IQ test online

Recepty online

Hry online

Test Jasnovidce

Výukový slovník English
Svátek má  Dita, zítra Soňa