Loučeň...

...zámek Loučeň

&& &&&&&Z&ámek Loučeň&&&&&&Včera(3.8.) jsem byla s rodinou na v&ýletě v Loučni. Vřele v&šem tento z&ámek doporučuji! Sice je z&ámek st&ále v rekonstrukci, ale prohl&ídky se již dělaj&í. Prohl&ídka je moc hezky vymy&šlen&á..prov&áz&í jakoby posledn&í komorn&ík, kter&ý přežil sv&émo p&ána( Alexandra Thurn-Taxise) a mluv&í o tom, jak jeho p&án žil, co v&šechno dok&ázal atd. Dokonce se zde sm&í zdarma fotit a může se použ&ívat z&ámeck&ý n&ábytek i na sezen&í,protože jsou to pouze repliky(on to totiž neni origin&ál n&ábytek, protože ten byl rozkraden nebo poničen). &&&&Tak&é z&ámeck&ý park je st&ále je&ště nedodělan&ý, ale už teď velmi hezk&ý. A je zaj&ímav&ý hlavně pro děti, protože mohou vyzkou&šet 10 bludi&šť různ&ého typu.&&&&&Historie:& &&&&1223& Nejstar&š&í zm&ínka o Loučeni&
&1352& Prvn&í zm&ínka o faře na Loučeni&
&1371& Jan Kapr z Třevače uv&áděn jako majitel loučeňsk&ého panstv&í&
&1376& Zdeněk z Nadslavi majitelem loučeňsk&ého panstv&í&
&1433& Loučeň drž&í Zdeněk Loučeňsk&ý z Kopidlna&
&1510& Loučeň z&ísk&ávaj&í Křinečt&í z Ronova&
&1618& Česk&ým stavovsk&ým povst&án&ím začala třicetilet&á v&álka&
&1622& Bylo loučeňsk&é panstv&í V&áclavu Berkovi z Dub&é zkonfiskov&áno za &účast na post&án&í a z&ísk&áv&á je Adam z Vlad&štejna&
&1704 - 1713& Arno&št hrabě z Vlad&štejna stav&í loučensk&ý z&ámek dle projektu F.M. Kaňky&
&1756& Karel Egon kn&íže z Fuuml;rsternberka vlastn&í loučeňsk&é panstv&í&
&1775& V Čech&ách selsk&é povst&án&í&
&1786& Loučeňsk&á z&ámeck&á kaple pov&ý&šena na lok&áln&í&
&1808& Maxmili&án Josef Thurn-Taxis z&ísk&áv&á z&ámek Loučeň a př&íslu&šn&á panstv&í&
&1813& Loučeňsk&ý z&ámek host&í rakousk&ého c&ísaře Franti&ška I. A rusk&ého velkokn&ížete Konstantina&
&1831& Karel Anselm Thurn-Taxis se uj&ím&á panstv&í a měn&í barokn&í charakter zahrad na př&írodně krajin&ářsk&ý anglick&ý park&
&1831& Karel Anselm zakl&ád&á dobrovick&ý cukrovar&
&1834& postaven &úřednick&ý dům, dne&šn&í Z&ámeck&ý hotel Maxmili&án&
&1844& Na Loučeni otevřena po&štovn&í sběrna&
&1857& Hugo Maxmili&án Thurn-Taxis se st&áv&á major&átn&ím p&ánem, zakl&ád&á ovocn&é &školky, na pol&ích zav&ád&í meliorace, regulace, hlubokou orbu; stav&í parn&í pilu a parn&í ml&ýn, pal&írnu; přičinil se o stavbu železničn&ích trat&í &
do Mlad&é Boleslavi a Jič&ína&
&1861& Po&štovn&í sběrna na Loučeni pov&ý&šena na po&štovn&í &úřad&
&1866& Postaven dřevěn&ý most spojuj&íc&í z&ámeck&é budovy s parkem&
&1870& postaven cukrovar na Vlkavě&
&1875& Alexandr Jan Vincenc Thurn-Taxis se žen&í s Mari&í princeznou &
z Hohenlohe&
&1875 - 1884& Bedřich Smetana žije v Jabkenic&ích a často koncertuje &
na loučeňsk&ém a mcelsk&ém z&ámku&
&1880& Bedřich Smetana věnuje dueto Z domoviny Alexandrovi Thurn-Taxis&
&1889& Alexandr Jan Vincenc Thurn-Taxis se st&áv&á posledn&í major&átn&ím p&ánem na Loučeni&
&1899& Alexandr Jan Vincenc Thurn-Taxis zahajuje provoz na řepařsk&é dr&ážce Vlkava-Ronov-Sudečky&
&1906& Loučeň pov&ý&šena na městys&
&1906& Motocyklov&ý z&ávodn&ík Podsedn&íček byl řidičem auta Mercedes, kter&é patřilo princi Erichovi Thurn-Taxis ve Mcel&ích&
&1910& Marie Thurn-Taxis zve Ericha Maria Rilkeho na loučeňsk&ý z&ámek&
&1911& modernizace z&ámku #150; zavedena elektřina z vlastn&í energetick&é stanice; později povolen rozvod na dal&š&í veřejn&é budovy&
&1911& založena &šlechtitelsk&á řepařsk&á stanice v Semčic&ích&
&1923& prodloužena řepařsk&á dr&ážka do d&élky 16km&
&1924& Alexandr Thurn Taxis věnoval budovu sirotčince pro mě&šťanskou &školu na Loučeni&
&1936& Druh&á cesta Alexandera Thurn-Taxis do Afriky&
&1929& Byl sez&óně zpř&ístupněn z&ámek Loučeň veřejnosti, zejm&éna sb&írky &
z loveck&ých v&ýprav Alexandera Thurn-Taxise&
&1930& Alexandr Jan Vincenc Thurn-Taxis podnik&á cestu na Kan&ársk&é ostrovy&
&1935& Alexander Thurn-Taxis věnoval Jabkenickou myslivnu Společnosti Bedřicha Smetany&
&1939& Alexander Jan Vincenc um&ír&á&
&1939& rozdělen&í panstv&í na č&ást mcelskou a loučeňskou&
&1945& z&ámek zkonfiskov&án&
&1949& z&ámek přeb&ír&á Fond soci&áln&í p&éče MD&
&1963& z&ámek pře&šel do majetku Severoz&ápadn&í dr&áhy v Praze&
&1951& otevřeno v&ýcvikov&é středisko ČSD pro v&ýpravč&í a Dělnick&á &škola ČSD&
&1959 - 1960& Odborn&é železničn&í učili&ště&
&1968& z&ámek přeb&ír&á &ústředn&í dopravn&í institut MD&
&1969& z&ámek opravena obnoven zanedban&ý park&
&1995& z&ámek s parkem d&án do privatizace&
&2001& z&ámek v majetku společnosti Loučeň a.s. (zdroj: zamekloucen.cz)&&& &