Siamská kočka (Siamese Cat)

Siamská kočka je lehká a elegantní. Plemeno vznikalo před více jak 600 lety na území Siamu, dnešního Thajska. Siamské kočky se vždy vysoce cenily a žily pouze na dvoře panovníků.

PLEMENO:
Siamská kočka je plemeno orientálních krátkosrstých koček.
PŮVOD:
Stát Thajsko se dříve jmenovalo Siam. Plemeno, které vznikalo před více jak 600 lety na území této země, tedy dostalo jméno Siamské kočky. Předpokládá se, že jejím předkem byla místní Bengálská kočka. Existuje mnoho druhů Siamských koček a rozdělují se podle svého zbarvení. Siamské kočky se vždy vysoce cenily a žily pouze na dvoře panovníků.
V druhé polovině 19. století dovezl panovník Siamu do Evropy, jako dar vysoce postaveným osobnostem, několik desítek Siamských koček. V roce 1884 přivezl anglický konzul v Bangkoku toto zvíře do Londýna. V roce 1901 se konal britský „Klub siamských koček“ a v roce 1902 byl stanoven její standard. Poté bylo toto plemeno vyvezeno do Ameriky a jiných zemí.
Na počátku 20. století byla Siamská kočka dovezena také do Ruska. Výsledkem páření se s jinými plemeny a místními kočkami ztratila Siamská kočka svoji čistokrevnost. V její domovině v Thajsku došlo ke stejné situaci.
Proto začala „Asociace ochrany divokých koček Thajska“ nyní znovu pracovat na zvýšení počtu Siamské kočky a obnově čistoty plemene. Rozvojem plemene se aktivně zabývají také v Anglii.
VELIKOST:
Miniaturní.
HMOTNOST:
V rozmezí 2,5 až 5,5 kg.
SRST:
Srst je velice krátká, hustá, lesklá a vydatně přiléhající. Všechny siamské kočky mají akromelaninové zbarvení, což je různá barva základní srsti a vlasového pokrytí na čumáčku, uších, nohách i ocase. Takové zbarvení se jmenuje „point“. Rodí se světlé a teprve s růstem později tmavnou. Dle zbarvení srsti je známo okolo 20 různých druhů siamských koček.
HLAVA:
Hlava je středně velká, k poměru těla úměrná, má klínovitý tvar. Tvarem je podobná hlavě kuny. Brada a čelisti jsou přiměřeně velké.
NOS:
Nos je rovný a dlouhý, linii čela prodlužuje bez zlomu.
UŠI:
Uši jsou delší a velké. V posazení jsou široké a na koncích špičaté.
OČI:
Oči mají mandlový tvar, jsou zlehka zešikmené, ne příliš hluboko posazené a mají jasně modrou nebo šedou barvu.
TĚLO:
Krk je dlouhý a urostlý. Tělo svalnaté, pružné, trochu protáhlé, avšak úměrně stavěné. Ramena jsou přibližně v jedné šířce s bedry. Záda a bedra jsou silná. Nohy jsou dlouhé, tenké, urostlé a pevné. Zadní nohy jsou o trošku delší než přední. Tlapy jsou malinké, oválné.
OCAS:
Siamská kočka má dlouhý a tenký, na konci zašpičatělý ocas.
CHOVATELSKÉ ORGANIZACE, KTERÉ PLEMENO UZNÁVAJÍ:
GCCF,FIFé,CFA,TICA.


SIAMSKÉ A ORIENTÁLNÍ KOČKY - historie

Původní vlastí tohoto tradičního plemene je Siam (dnešní Thajsko). První kočky s modrýma očima se zcela zvláštním, do té doby neznámým zbarvením, byly dovezeny do Anglie roku 1884. Zde si získaly mnoho príznivců a na mnoho let byly mezi prvními nejžádanějšími známými plemeny koček. Během času se změnil vzhled siamských koček na štíhlé a elegantní plemeno a výrazně rozšíril počet jejich barevných variant. Kromě toho došlo ke změnám v exteriéru těchto koček. Původní kočky šilhaly a měly zalomené konečky ocásku. Zatímco v počátcích jejich chovu byly tyto znaky žádoucí, postupem let bylo zjišteno, že se jedná o dedičné defekty, a proto se začaly z chovu vyřazovat.

Siamská kočka má hlava dlouhou, klínovitou s rovným profilem. Uši má velké a široce nasazené, končetiny i ocas dlouhé. Trup koček musí být elegantní. Její srst je krátká a nemá podsadu. Proto je těsně přilehlá k tělu, čímž vyniknou její elegantní tvary. Odznaky - zbarvení těchto koček je tmavá maska, uši, končetiny a ocas musejí být v dobrém kontrastu se světleji zbarveným tělem. Oči siamek jsou modré. Tyto kočky mají takzvaně psí povahu, vyžadují pozornost svého pána, jsou velmi zvědavé a bez jejich asistence se nic doma neobejde. Jsou to také kočky velice inteligentní a rády se učí. Není výjimkou, že dokáží aportovat malé předměty nebo chodit na vodítku.

Orientální krátkosrsté kočky jsou elegantní, štíhlé a podobají se kočkám siamským, ze kterých byly vyšlechtěny. Jsou poměrně mladé plemeno bez odznaku se zelenýma očima. Tyto kočky se těší značné oblibě, takže počet jejich barevných variant se stále rozšiřuje. Toto plemeno bylo vyšlechtěno v padesátých letech v Anglii ze siamské kočky s čokoládovými odznaky krížením s jednobarevnými evropskými krátkosrstými kočkami a jako
plemeno uznána v roce 1958.

V současné době uznává FIFe v této skupině několik desítek plemen a barevných variet. Orientální krátkosrsté kočky mají tělo středně dlouhé, štíhlé a pružné, na dlouhých, jemných končetinách s malými, oválnými tlapkami. Zadní končetiny jsou poněkud vyšší než přední. Krk mají dlouhý a jemný, ocas dlouhý, rovný a špicatý. Tělo, končetiny včetne tlapek, hlava a ocas mají být v primeřeném poměru a mají působit harmonicky. Hlavu mají dlouhou, dobře formovanou, sbíhající se rovnoměrně k jemnému čenichu, s dlouhým nosem a výraznou bradou.

Chovná stanice siamských a orientálních koček „NARSIL“: www.narsil.calibracz.net

• Hlavní
• Kategorie
• Zábava
• Nástroje
• Společnost
• Různé
• IQ test
• Hry online
• Kontakt