Ruská modrá

&&&&&Rusk&á modr&á kočka &&&&&&&

&Rusk&á modr&á kočka je tajemn&á jako prastar&á modr&á perla. &&&

&Jej&í v&ýrazn&é a velk&é oči z&ář&í jako nejdraž&š&í smaragdy, pružn&é atletick&é tělo je n&ápadn&é &šedomodrou barvou se stř&íbřit&ým leskem. Vypad&á, jako by bylo odlito z u&šlechtil&ých slitin.&
&&&

&&&&Původ &&&&&&

&Původ rusk&é modr&é kočky nen&í zcela jasn&ý. O jejich původu koluje mnoho dohadů. &&&

&&údajně tyto modr&é kr&ásky patř&í k nejstar&š&ím kr&átkosrst&ým plemenům vůbec. Nechce se tomu ani věřit, že kože&šina těchto elegantn&ích koček kdysi sloužila ke zdoben&í ruk&ávn&íků i l&ímců kožichů. &&&

&V historii těchto zelenook&ých kr&ásek se na&štěst&í neobjevuj&í jen takov&á smutn&á obdob&í. Dařilo se jim i dobře. Jako př&íjemn&é společnice byly obyvatelkami luxusn&ích pal&áců, sloužily pro z&ábavu i jako společnost dět&í bohat&ých. &&&

&Nejzn&áměj&š&ím a nejh&ýčkaněj&š&ím kocourem tohoto plemene byl Vasko, obl&íbenec cara Mikul&á&še I. (1825-1855).&
&&&

&Podle dochovan&ých pramenů angličt&í obchodn&íci narazili na kočky s modrou srst&í v okol&í rusk&ého př&ístavn&ího města Archangelska před sto pades&áti lety. Tyto prvn&í exempl&áře dovezen&é do Anglie v polovině 19. stolet&í se tedy naz&ývaly kočky archangelsk&é.&
&&&

&Podle Dr.Bruce Foglea byly poprv&é takov&éto kočky vystavov&ány v roce 1871 ve slavn&ém Crystal Palace v Lond&ýně. &&&

&Byly chov&ány pod různ&ými n&ázvy jako kočka:&&&

&&&1)& &španělsk&á&&&&

&&&2) &archangelsk&á&&&&

&&&3)& malt&ézsk&á.& &&&

&Na přelomu předminul&ého stolet&í byly v&šechny modr&é kočky v Anglii vystavov&ány společně. Teprve po roce 1912 byly rozděleny na britsk&é, kontinent&áln&í a ty nej&št&íhlej&š&í, rusk&é. &&&

&Druh&á světov&á v&álka i chovu koček nepř&ála. V&álečn&ými l&éty toto plemeno m&álem vymizelo, zbylo jen několik typick&ých jedinců. O jeho znovuoživen&í se postarali skandin&áv&št&í chovatel&é, předev&š&ím &šv&édov&é.&&&

&&&&Mezin&árodn&í standard&&&&&&

&&&Rusk&á modr&á kočka je elegantn&í zv&íře &št&íhl&ého typu. &&&&&

&&&Standard světov&é organizace FIFe ji popisuje takto:&&&&&

&&&& Hlava& &&&&&

&je vytvarov&ána do kr&átk&ého kl&ínu, nesm&í b&ýt v&šak př&íli&š dlouh&á. &&&

&&&&Lebka&&&&&&

& je dlouh&á a ploch&á, z profilu tvoř&í čelo s nosem ve v&ý&šce oboč&í konvexn&í &úhel. &&&

&&&&Nos a čelo&&&&&&

& jsou rovn&é. &&&

&&&&Dvorce hmatov&ých chlupů&&&&&&

& jsou značně zdůrazněny. &&&

&&&&U&ši &&&&&&

&Velk&é a dosti za&špičatěl&é u&ši jsou &širok&é v nasazen&í a k lebce jsou postaveny kolmo. &&&

&&&&Kůže &&&&&&

&Jejich kůže je tenk&á a průsvitn&á, vnitřn&í strana je velmi m&álo osrstěn&á. &&&

&&&&Oči &&&&&&

&Velk&é oči ve tvaru mandle jsou posazen&é daleko od sebe a jsou živ&é zelen&é barvy. &&&

&&&&Krk &&&&&&

&Hlava je posazena na dlouh&ém a rovn&ém krku. &&&

&&&&Tělo &&&&&&

&Tělo je prot&áhl&é, kostra středn&í mohutnosti, působ&í ale graci&ézn&ím dojmem. &&&

&&&&Nohy &&&&&&

&&št&íhl&é a jemn&é nohy jsou zakončen&é ov&áln&ými tlapkami. &&&

&&&&Ocas &&&&&&

&Ocas je dosti dlouh&ý, vyb&íhaj&íc&í do &špičky. &&&

&&&&Srst &&&&&&

&Pro toto plemeno je důležitou charakteristikou srst. Je kr&átk&á a hust&á, velmi jemn&á, d&íky mimoř&ádn&é hustotě podsady ply&šovitě odst&ávaj&íc&í od těla. Texturou i vzhledem se značně odli&šuje od srsti ostatn&ích plemen. &&&

&&&&Barva &&&&&&

&Barva je modro&šed&á, jednotn&á a čist&á, se zřeteln&ým stř&íbřit&ým třpytem. Nosn&í zrc&átko je modro&šed&é, pol&št&ářky tlapek jsou tmavě levandulov&é nebo modro růžov&é.&'&&&