ZEMĚ SVĚTA
Evropská zemička v Alpách s nulovým zadlužením a rostoucí ekonomikou, jedna z velmi bohatých zemí světa…
Název CZ: Lichtenštejnské knížectví
Název ENG: Liechtenstein
Originální název: Fuerstentum Liechtenstein
Hlavní město: Vaduz (5 075 obyv.)
Počet obyvatel: 33 480
Rozloha (km2): 160
Hustota osob/km2: 209,25
Umístění: Západní Evropa
Sousedi: Rakousko, Švýcarsko
Úřední jazyk: němčina
Gramotnost: 100 %
Náboženství: katolíci (87%), protestanti (7%)
Národnostní složení: Lichtenštejnci (70%), Švýcaři (16%), Rakušané (8%), Němci
Politický stav: knížectví
Členství v mezinárodních organizacích: OSN, EFTA, CE, OBSE
Měna: švýcarský frank (CHF) = 100 centimů
Časové pásmo: UTC +1, SEČ
Mezinárodní zkratka: LIE
Doména (internet): .li
Předvolba (telefon): 00423
mobil: 004236, 004237
Ekonomika: Infalce a nezaměstnanost kolem 1%, zahr. dluh je nulový, hosp. růst přes 10%.
Hlavní odvětví ekonomiky: průmysl
HDP (USD): 825 mil.
HDP (na 1 obyv. v USD): 25 000
Vodní plocha (km2): 0
Velká města: Schaan, Balzers
Moře: nemá
Podnebí: mírný pás
Úhrn srážek: 1132 mm
Roční teploty: -0,3°C (v zimě) až 17,4°C (v létě)
Reliéf: celou západní hranici se Švýcarskem tvoří údolí řeky Rýn obklopené horami; jihovýchod tvoří hory, které na jihu přesahují 2500 m; nejvyšší hora Naafkopf (2574 m n. m.)
Flora: lesy mírného pásu
Fauna: svišť horský, kamzík
Využití plochy: lesy (36,5%), orná půda (24%), pastviny (16,5%), ostatní (23%)
Zajímavosti (architektura):
Zajímavosti (příroda):
Popis státu:
Historie:
Kolem roku 500 n. l. první osídlení germánskými kmeny. V letech 742-814 součást říše Karla Velikého. V roce 1719 se spojila hrabství Vaduz a panství Schellenbergů, která vznikla ve 14. stol., a vytvořila Lichtenštejnské knížectví. To však zůstalo součástí římsko-německé říše. V roce 1806 se země stala součástí Rýnského a později Německého spolku a roku 1866 získala země plnou nezávislost. Od roku 1923 je součástí celní unie se Švýcarskem.
Pěstují se brambory a ovoce. Chová se skot.
Vývoz: stroje, známky, dentální produkty, hrnčířské produkty.
Dovoz: potraviny, stroje, textilní výrobky, dopravní prostředky.
Hlavními obchodními partnery jsou hlavně země EU (Německo, Švýcarsko, Rakousko, Itálie) a USA.
Liechtenštejsko: Očima cestovatele...
Knížectví Liechtenštejsko
Liechtenštejsnko je ministát s rozlohou puhých cca 160 km². Nachází se v srdci Evropy mezi Švýcarskem a Rakouskem. Nejvyšší vrchol se nazývá Naafkopf (2574m n.m.). Nejvýznamnějšími řekami knížectví jsou Rýn a Samina Klima je mírné.
Liechtenštejsnko čítá přibližně 31000 obyvatel, z toho cca 33% připadají na cizince (především Švýcary, Rakušany a Němce). Úředním jazykem je němčina, obyvatelé ovšem hovoří vlastním dialektem. 87% obyvatel se hlásí ke katolickému a 8% k protestanskému vyznání.
Vlastní historie Liechtenštejnska začíná v roce 1719, kdy byla sjednocena dvě hrabství - Vaduz a Schellenberg. Vzniká tak Knížectví Liechtenštejnko. V obou světových válkách si zachovalo svou neutralitu. V roce 1924 vytvořilo se Švýcarskem měnovou, celní a poštovní unii. V roce 1990 přistupuje k OSN.
Podle ústavy je dnešní Liechtenštejnsko parlamentární monarchie založená na demokratických základech. Hlava státu je kníže, jehož sídlo je v zámku Liechtenstein vypínajícím se nad hlavním městem knížectví Vaduzem.
Liechtenštejnsko, dříve chudá agrární země, patří v současnosti k nejprůmyslovějším a nejbohatším státům světa. K nejvýznamnějším odvětvím průmyslu patrí např. dřevozpracující, nábytkářský, chemicko-farmaceutický, textilní a konzervační průmysl. Tento stát je totiž poměrně chudý na nerostné suroviny. Hlavním důvodem rychlého hospodářského růstu je ovšem liberální daňový systém. Z tohoto důvodu zde mají četné zahraniční firmy své sídlo.
Liechtenštejnsko láká turisty především k pěší turistice a zimním sportům. K turisticky nejzajímavějším kulturním cílům patří bezpochyb hlavní město Vaduz. Knížecí zámek nemá turista ovšem možnost navštívit, jelikož v něm trvale pobývá knížecí rodina. Ale i tak nabízí toto nevelké hlavní město návštěvníkům poměrně dostatek kulturních zážitků.
Lichtenštejnsko - prohlídka Vaduzu.
Kolem 6. hodiny ranní přijíždíme do Vaduzu. Po rozhýbání a posilnění těla se vydáváme s naší průvodkyní Zuzanou na prohlídku super čistého a upravenéhom města. Ihned poznáváme, že se jedná skutečně o vysoce kulturní město - po ulicích a náměstích jsou rozesety sochy a plastiky. Procházíme kolem muzea umění, galerie, obchodu s hodinkami, parlamentu, vedle něhož se právě začala stavět další budova parlamentu.
Následně přicházíme ke kostelu, který je ovšem ještě zavřený, takže ho jen obcházíme a vydáváme se příkrou cestou ke knížecímu zámku. Procházíme kolem domů s krásnými zahradami obsahujícími i exotickou květenu (např. bambusy). Se stoupající výškou získáváme krásný výhled na město. Dále procházíme lesem, který obsahuje naučnou stezku s informačními tabulemi o knížectví. Co nás na těchto tabulích překvapilo, bylo to, že text téměř kopíroval učebnici k přípravě na maturitu z němčiny. Takže neustávají naše dohady, jak se mohli tvůrci těchto tabulí dostat k těmto českým skriptům.
Za několik desítek minut vystoupáváme až k zámku, jehož štěrkový vjezd právě k dokonalosti dlouhými hráběmi uhrabával místní vrátný s vysílačkou.
Po chvíli máme štěstí a přijíždí jakýsi knížecí návštěvník v červeném bouráku. Po obhlédnutí stavby se vydáváme zpět a na náměstí nedaleko stanoviště našeho autobusu máme krátký rozchod. Prohlížíme si zajímavé plastiky, nádherně upravené záhony, šapitó, pod nímž se konají různé kulturní a zábavné akce.
Následně se vracíme do autobusu a vyjíždíme.
Článek v rámci spolupráce poskytla webová stránka: cestovani.webz.cz/
|