ROSTLINNÝ SVĚT
Světlík je nevýražná, polocizopasná rostlina, která se vyskytuje hlavně na travnatých lukách a vápenatých pahorkatinách, nicméně je to jeden z nejúčinnějších antikatarálních prostředků.
Světlík je nevýražná, polocizopasná rostlina, která se vyskytuje hlavně na travnatých lukách a vápenatých pahorkatinách, nicméně je to jeden z nejúčinnějších antikatarálních prostředků. Používá se také jako oční lék. V sedmnáctém století byl hodně oblíbený u významných bylinářů, jako byl Nicholas Cuplpeper.
Jednoletá rostlina bývá většinou asi 15 - 30 cm vysoká. Má rovný, často silně rozvětvený stonek, pokrytý jemnými chloupky. Na protilehlých stranách vyrůstají žláznaté, zubaté listeny vejčitého tvaru.
Bílé nebo namodralé květy se nacházejí na konce rozvětvení v ohbí listenů. Je pro ně charakteristická nápadně žlutá skvrna, kterou nacházíme na dolním trojlaločnatém okvětním plátku květu, podobnému pysku.
Svému pěknému vzhledu vděčí rostlina za svůj řecký název Euphrasia, který znamená „Veselá mysl“ nebo „Pocit dobra“.
Světlík se vyskytuje po celé Evropě volně v přírodě. Nejčastěji roste na slunných svažitých okrajích lesa a na loukách a pasekách v horských oblastech, kde jej také sbíráme.
Je to poloparazitická jednoletá bylina, která sice obsahuje listovou zeleň, ale zároveň se svými přísavnými kořínky napojuje na kořenové systémy sousedících rostlin a odebírá jim výživné látky.
Světlík zmírňuje překrvení a katar a je užitečný v lécích na sennou rýmu a běžná nachlazení. Může být užíván vnitřně nebo v očních lázních při očních infekcích či při podráždění. Využívá se nati.
Účinně je v lidovém léčitelství užíván při onemocnění očí. Obklady ze světlíku pomáhají při akutních i subakutních zánětech spojivek a okrajů víček. Zarudnutí, otoky a poruchy vidění ustupují překvapivě rychle. Účinné je i současné vnitřní použití ve formě čaje nebo homeopatických tinktur. Při slzících očích ve spojení se světloplachostí účinkuje světlík hojivě a snižuje bolesti.
Směs světlíku a heřmánku ve stejném poměru formou horkých obkladů se doporučuje při léčbě ječného zrna, ale bohužel se na něj nedá spoléhat. Existuje nebezpečí, že by se zánět mohl rozšířit i na očnici a nabýt nebezpečné formy. J proto vhodnější svěřit léčbu přímo očnímu lékaři, který neprodleně zahájí účinnou léčbu.
V 16. století se doporučoval světlík jako lék proti žloutence. V minulém století byl zase doporučován jako prostředek proti otravám.
Stále probíhají výzkumy zaměřené na určení přesného chemického složení světlíku a na možnosti farmakologického využití. Je sice známo několik látek, které obsahuje (třísloviny, éterické oleje a pryskyřičné substance), ale dosud se neví, které z nich jsou vlastně v největší míře za účinnost rostliny zodpovědny.
UPOZORNĚNÍ!!!
Při využívání léčivých účinků rostlin se vždy poradíme s lékařem !!!
Článek v rámci spolupráce poskytla webová stránka:bylinky.kvalitne.cz
|