ROSTLINNÝ SVĚT
Kaktus pokrytý malinkými ostny. Květy tvoří zvláštní kolečka, přibližně za rok se místo květů tvoří bobule.
BOTANICKÝ NÁZEV:
Mammillaria bocasana, Mammillaria laui, Mammillaria napina, Mammillaria yaquensis, Mammillaria zeilmanniana, Mamillaria elongata, Mamillaria spinosissima, Mammillaria wildii, Mammillaria perbella, Mammillaria hahniana,
Mammillaria longimamma, Mammillaria prolifera, Mammillaria gracilis.
POPIS:
Je to největší rod kaktusů, který čítá na 500 druhů. Mezi nimi jsou některé nenáročné druhy, které můžeme najít prakticky u každého "kaktusáře", ale také druhy, které jsou velice choulostvé a obtížně pěstovatelné, a proto velmi vzácné. Díky zvláštnostem své stavby jsou mamilárie snadno odlišitelné od ostatních zástupců čeledi kaktusovitých. K specifikům mamilárií patří mnohočetné papily na stonku, ne prosté výstupky, z jejichž vrcholků rostou ostny. Květy rostou z meziprostor mezi papilami. Papily však mohou být jediným společným znakem různých druhů mamilárií.
Mammillaria elongata:
Má dlouhý slabý stonek, nízké papily a ostny zlatavé barvy uspořádané do růžice. Kvete drobnými bílými kvítky, ale pouze při příznivých podmínkách. K pokojovým podmínkám je však dobře přizpůsobena. Plody se tvoří po opylení.
Mammillaria spinosissima:
Má kulovitý stonek a tenké ostré trny, bílé a hnědé barvy. Mezi papilami je chmýří v podobě jakoby vatových kuliček. Kvete sytě růžovými kvítky.
Mammillaria wildii:
Má dlouhý silný stonek, o průměru až 5 cm. Papily jsou slabé, protáhlé, se zlatavými ostny, prostřední osten je háčkovitě zahnutý. Snadno tvoří odnože, které se samy neoddělují. Důsledkem toho se kaktus značně rozvětvuje. Kvete bílými a nevelkými kvítky. Plody se tvoří po opylení.
Mammillaria zeilmanniana:
Má krátký cylindrický stonek a husté zahnuté ostny. Květy jsou sytě růžové, zjara někdy bílé.
Mammillaria perbella:
Má kulovitý stonek, o průměru 6 až 7 cm, s nevelkými bílými ostny. Lehce tvoří množství odnoží. Kvete růžově nebo červeně.
Mamillaria hahniana:
Má kulovitý nebo cylindrický stonek, o průměru až 10 cm, s dlouhými bílými chloupky. Kvete růžově. Snadno tvoří množství odnoží.
Mammillaria bocasana:
Má protáhlý silný stonek, v průměru 4 až 5 cm, s dlouhými a tenkými papilami. Tvoří mnoho odnoží. Má zvláštní ostny: prostřední hnědý osten je dlouhý a háčkovitě zahnutý, několik dalších ostnů má jehlovitý tvar a některé ostny mají podobu dlouhých bílých chlupů. Tato Mammillaria v pokojových podmínkách dobře roste a kvete nevelkými bílými kvítky, které, pokud je jich hodně, rostlinu velice zkrášlují. Plody se tvoří po opylení.
Mammillaria longimamma:
Je krásný, nevšední a poměrně nenáročný kaktus. Má dlouhé tlusté papily, kvete velkými žlutými květy.
Mammillaria prolifera:
Má nevysoký štíhlý stonek, který vytváří mnoho odnoží. Ostny mají podobu chlupů a jehlic, krajní jsou bílé, směrem ke středu zlátnou a pokrývají stonek tak hustě, že je někdy není téměř vidět. Snadno vytváří nevelké bílé kvítky. Plody se tvoří bez opylení.
Mammillaria gracilis:
Má protáhlý štíhlý stonek. Sám kaktus není velký, v průměru má okolo 5 cm. Papily jsou malé, mají spíše podobu hrbolků s bílými hustými ostny. Tento kaktus tvoří mnoho odnoží, které se odlamují a dopadají na zeminu, kde snadno zakořeňují. Kvítky jsou drobné a bílé, kvete pouze za příznivých podmínek. Plody se tvoří po opylení.
Je to kaktus pokrytý malinkými ostny. Květy tvoří zvláštní kolečka, přibližně za rok se místo květů tvoří bobule. Do půdy se kvůli vlhkosti přidává trocha hlíny. V létě je nutné ho mírně zalévat. V zimě se teplota udržuje mezi 8 až 10°C a zaléváme dvakrát do měsíce. Rostlina často tvoří množství bočních výhonků, které se používají při rozmnožování.
ČELEĎ:
Cactaceae, kaktusovité.
PŮVOD:
Jih USA, Střední a Jižní Amerika.
UMÍSTĚNÍ:
Na plném světle.
TEPLOTA:
Mírná. V období zimního vegetačního klidu 8 až 10°C. Pro ochmýřené mamilárie je zimní teplotní minimum 5°C, vyšší zimní teploty nejsou žádoucí. V létě Mammillaria potřebuje především čerstvý vzduch, proto je nejlepší ji v létě umístit na balkon nebo na zahradu.
OSVĚTLENÍ:
Mammillaria milují hodně světla, prakticky všechny nejen že snášejí přímé sluneční záření, ale přímo je vyžadují. Zvláště náročné na světlo jsou ochmýřená Mammillaria.
ZÁLIVKA:
V období chladného přezimování zaléváme velmi zřídka, a to tak, že asi jednou měsíčně smočíme horní vrstvu zeminy. Některá Mammillaria se v zimě vůbec nezalévají. Začátkem jara zálivku zvýšíme a od května do července zaléváme mírně, od srpna zálivku snižujeme, v říjnu ji již velmi omezíme. Hnojivovou zálivku provádíme na jaře a v létě.
VLHKOST VZDUCHU:
V létě Mammillariím prospívá orosování jemným rozprašovačem v době, kdy na rostlinu nesvítí slunce. Mammillarium však, stejně jako všechny kaktusy, dobře snáší suchý vzduch.
PŘESAZOVÁNÍ:
Doporučená směs zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašelinového substrátu, 1 díl písku a drť z cihel. Pro dospělé a staré kaktusy dáváme 2 díly drnovky. Protože většina Mammillarií tvoří velké množství odnoží, které zakořeňují vedle mateřské rostliny, musíme použít široký, ale nehluboký květináč. Mladé rostliny se přesazují každý rok, staré po dvou letech.
MNOŽENÍ:
Většina Mammillarií se množí odnožemi a velice snadno, což však časem vede k vyčerpání rostliny. Proto je lepší Mammillaria množit semeny. Semena klíčí při teplotě půdy 20 až 25°C.
ŠKŮDCI, CHOROBY:
Vrchol stonku sesychá, níže měkká hniloba:
Příčinou bývá nadbytek vody, a to obzvláště v zimě. Postačí, když rostlinu budete méně často zalévat.
Žádné přírůstky:
Příčinou je zcela jistě buď nedostatek vody v létě, nebo nadbytek vody v zimě.
Bronzovité zabarvení povrchu:
Příčinou je jednoznačně sviluška.
Korkovitost povrchu:
Příčinou může být lokální poškození hmyzem, také však náhlé ochlazení nebo mechanické poškození. Příčinou však může být také nedostatek vody v létě.
Měkké hnědé skvrny:
Příčinou je vždy hniloba stonku, která však dobře pěstované rostliny zpravidla nepostihuje. Místo, které je takto napadené, vyřízněte, substrát pak zalijte systémovým fungicidním přípravkem a rostlině zlepšete všeobecné podmínky k růstu.
Vytáhlý stonek a deformace:
Příčina je závislá na ročním období. V zimním období je důvodem příliš teplé prostředí. V letním období je důvodem nedostatek světla. Pokud chcete zachovat estetický tvar rostliny tak, aby rostlina rostla stejnoměrně, květináč občas otočte.
Bílé chumáčky na povrchu:
Příčinou bývají vlnatí červci.
Tvrdé hnědé štítky na povrchu:
Příčinou jsou puklice.
Hniloba základu stonku a úhyn stonku:
Příčinou je zcela jistě hniloba báze, která byla vyvolaná nadměrnou vlhkostí během zimního období. Vrchol stonku použijte jako řízek. Neudržujte slabou vrstvu kamenné drtě.
Pro podrobnější informaci viz. Pěstování kaktusů.
|