Člověk a evoluce
Vývoj člověka se zastavil před padesáti až sto tisíci let. Tak to alespoň tvrdila věda. Nyní se objevují důkazy, že to nemusí být pravda. Pokračuje tedy evoluce člověka? Jak bude vypadat lidstvo za několik desítek tisíc let?
Lidská kultura, náboženství, věda, to vše se vyvíjí. Jak je to ale s lidmi jako živočišným druhem? Pozorovat biologický vývoj lidského druhu je pro člověka složité, ale ne nemožné. Dokládají to poznatky zveřejněné v loňském roce.
Bruce Lahn z univerzity v Chicagu našel v lidském těle dva geny, které se objevily poměrně nedávno a které se v lidstvu rychle rozšířily. Jedním z nich je mikrocefalin. Jeho verze se u předků člověka objevila před 14 až 60 tisíci let. Dnes lze najít mikrocefalin u sedmdesáti procent světové populace. Relativně málo je rozšířen v subsaharské Africe. Druhý gen se jmenuje ASPM. Jeho stáří se pohybuje mezi 14 tisíci a pěti sty lety a lze jej najít zhruba u čtvrtiny lidí. Nejvíce se vyskytuje u obyvatel Evropy a Středního východu.
ZNEPOKOJUJÍCÍ OTÁZKY
Genetika má nyní k dispozici kompletní genom šimpanze a dokáže proto popsat změny, k nimž došlo v lidském geonomu zhruba před sedmi tisíci let, tedy v době, kdy se lidský druh vývojově odštěpil od nejbližších příbuzných.
Pokračuje-li evoluce lidského rodu nadále, vzniká řada otázek. Je přírodní výběr stále hybnou silou vývoje i v případě člověka? Jaký vliv může mít evoluce na hodnoty, které jsou pro nás důležité, například na inteligenci?
ROLE PŘÍRODNÍHO VÝBĚRU
Evoluce se projevuje změnami v genech živých organismů, které se nepřetržitě vyvíjejí. DNA se v průběhu času mění vlivem nahodilých mutací. Ty jsou usměrňovány přírodním výběrem, který souvisí se změnami životních podmínek a se sexuálním výběrem, jehož základem je výběr zdatnějších a přitažlivějších partnerů. Genetické změny je možné ovlivnit i umělými zásahy. Nejstarším příkladem je šlechtitelství v živočišné a rostlinné říši nebo genové inženýrství. Jakou roli tedy hraje přírodní výběr u člověka? Podle některých názorů, například Steva Jonese z londýnské univerzity, je přírodní výběr pro vývoj člověka dnes již bezvýznamný. Tvrdí, že v rozvinutém světě genetická výbava zdaleka není jediným činitelem, na němž přežití jedince závisí.
PŮSOBENÍ ZMĚNĚNÉHO PROSTŘEDÍ
Geny mají ale stále v řadě případů rozhodující roli pro přežití. Příkladem je rostoucí odolnost proti některým onemocněním. V určitých částech Afriky lze například pozorovat větší rozšíření genu CCR5-delta32, který zajišťuje částečnou ochranu před nákazou virem HIV-1. Jiný příklad: jedna z forem genu významná pro recepci dopaminu DRD4 se rozšířila za posledních několik tisíciletí, aniž je jasné, proč byl vybrán právě tento gen. Mnozí biologové se domnívají, že se časem podaří nalézt další důkazy přírodního výběru. Prostředí, v němž člověk žije, se rychle mění a přírodní výběr na tyto změny reaguje.
ROSTOUCÍ VĚDĚNÍ
Christopher Wills z Kalifornské univerzity v San Diegu tvrdí, že existuje vzájemné působení mezi kulturou a lidskými geny. Důkazem toho je rychlý vývoj myšlení, které je jedním z nejtypičtějších atributů člověka. Začal v době, kdy vývoj mozku umožnil vyniknout inteligentnějším jedincům proti fyzicky zdatným. Nejdůležitějším faktorem výběru je proto podle Christophera Willse činnost mozku.
S Willsovými závěry souhlasí i řada dalších vědců. Lidský důvtip podle nich postupně mění životní podmínky člověka a ty pak zpětně působí na způsob lidského myšlení. Nikdo není schopen obsáhnout všechny obory vědění. Výhodou se stává specializace v činnostech, jimž se věnuje málokdo. Důsledkem toho jsou stále důkladnější znalosti lidstva jako celku.
CHYTŘÍ A CHYTŘEJŠÍ?
Některé závěry, které z toho vědci vyvozují, jsou přinejmenším sporné. V loňském roce publikoval profesor Gregory Cochran, antropolog z univerzity v Salt Lake City, studii, podle níž za posledních tisíc let způsobil přírodní výběr unikátní růst inteligence Aškenázů, židovské komunity z východní Evropy.
Měření inteligence je sice obtížné, avšak zmíněná skupina lidí se vyznačuje často nadprůměrným IQ. Cochran tvrdí, že příčinou může být tisíc let trvající zákaz běžného provozování obchodů, kvůli němuž se Aškenázové začali věnovat náročnějším finančním operacím. Autoři studie mají údajně k dispozici i genetické důkazy, zatím však nebyly publikovány.
SEXUÁLNÍ VÝBĚR
Roli sexuálního výběru ve vývoji lidstva klade na první místo Geoffrey Miller z Univerzity státu Nové Mexiko v Albuquerque. Evoluce člověka se podle něj neustále zrychluje. Hlavní podíl na tom mají znaky, které jsou sexuálně žádoucí. Vysoká migrace a sňatky napříč různými etnickými skupinami vedou k dosud nevídanému tempu rekombinace genů. Lidé mají větší šanci zplodit děti a žít s někým, kdo se jim podobá inteligencí, vzděláním, osobnostními znaky či fyzickým zdravím. Podle Millera tomu napomáhá i urbanizace a nové způsoby hledání partnerů pomocí internetu a rychlého seznámení. Nově vznikající mutace se pak mohou rychleji prosadit a upevnit v široké populaci.
Na lidskou evoluci mohou působit i techniky umělého oplodnění a genových manipulací, které se v dalším tisíciletí mohou stát východiskem pro nové evoluční zákonitosti, o nichž Darwin neměl ani tušení.
NOVÝ ZAČÁTEK?
Miller se domnívá, že v budoucnu se rodiče budou snažit potlačit všechny nežádoucí rysy dětí ve prospěch těch pozitivních. Zhruba po čtyřiceti generacích boje se škodlivými mutacemi by lidé mohli být krásnější, inteligentnější, zdravější a emocionálně vyrovnanější. Futurolog Ray Kurzweil předpovídá, že lidské geny budou navíc doplněny technologickými zlepšeními a samotný biologický vývoj ztratí v podstatě význam. Nový směr ve vývoji člověka může přinést i vesmírný výzkum. Podaří-li se lidstvu kolonizovat jiné planety, je pravděpodobné, že v jejich odlišném prostředí dojde k výrazným evolučním změnám u lidí, rostlin i živočichů. Není vyloučeno, že pokud vesmírní kolonisté ztratí možnost najít si partnery mezi pozemšťany, mohou časem získat vlastnosti nového lidského druhu. Je-li tedy evoluce člověka skutečností, stojíme na úplném začátku. *
Autor: Eliška
Diskuze: