LIDÉ NA ORINOKU
Na naší planetě stále existují místa nepoznamenaná civilizací. Patří k nim i břehy a delta řeky Orinoko. Žijí tam příslušníci kmene Warao, původního indiánského obyvatelstva, kteří si udržují tradiční způsob života.
Podle legendy připluli první indiáni do delty Orinoka na člunu před tisícem let. Podle tohoto prvního člunu pak byly z jednoho kmene dlabány a ohněm vypalovány další lodě, které tam užívají dodnes. Říká se ji kuriara.
Původně to byly bojovné kmeny, které byly nuceny usídlit se v těžce přístupných částech delty Orinoka a přizpůsobit se životu na vodě. Dnes jsou vynikajícími lovci ryb, znají každý říční meandr, každý kanál, každou léčku. Řeč je o indiánech kmene Warao (čti Varouou), jinak také známých jako Waroa, Guarano, Guarao nebo Warrau. V překladu to znamená lidé z kanoe. Říká se, že jejich děti umějí dřív plavat a pádlovat než chodit.
Podle jiné legendy přišel kmen Warao na zem přímo z nebes, kde žili kromě lidí jen ptáci. Jeden indián tam vystřelil na ptáka, minul ho, a tak šel hledat svůj šíp. Nenašel ho, ale spatřil dírku v zemi, kterou šíp prostřelil. Rozšířil ji a pod sebou viděl krásnou krajinu plnou zvěře a ptactva se spoustou palem. Vzal provaz a sešplhal po něm dolů a po něm další indiáni. Na nebesa se už nevrátili. Tak podle jiného mýtu přišli Waraové na Zem.
OTEC ZEMĚ
Orinoko v jazyce kmene Warao znamená Otec naší Země. Dosahuje délky 2575 kilometrů a je tak jednou z nejdelších řek Jižní Ameriky po Amazonce, Paraná a San Francisco. Říční delta se prostírá na ploše asi 30 000 km2, v Jižní Americe je druhá největší po amazonské a tvoří ji mnoho desítek ramen. Každý rok s sebou vody Orinoka přinášejí množství bahna a naplavenin. Ty se usazují a posouvají tak ústí řeky hlouběji do moře.
Orinoko pramení jako Rio Paragua (indiánsky Velká voda) v pohoří Sierra Parima. U Piedra Lais se štěpí na dvě ramena. Pravé pokračuje jako řeka Orinoko, levé jako Rio Casiquiare a vlévá se do Rio Negro. Ve středním toku tvoří Orinoko přírodní hranici mezi Kolumbií a Venezuelou, jejímž územím pak protéká a ústí do Atlantského oceánu.
Za městem Ciudad Bolívar se do Orinoka vlévá z pravého břehu řeka Caroni. Její voda je rudá a písek na plážích růžový. Způsobuje to půda bohatá na železo.
VENEZUELA
Oficiální název: Republika Venezuela Stát na severu Jižní Ameriky u Karibského moře, sousedí s Kolumbií, Brazílií a Guayanou.
Rozloha: 912 050 km2 Počet obyvatel: 24 miliony Hlavní město: Caracas (3,4 mil. obyv.) Úřední jazyk: španělština Obyvatelstvo: 69 procent míšenci, 20 procent běloši, 8 procent černoši a 3 procenta původní indiánské kmeny Měna: bolívar Politické uspořádání: Venezuela je federativní republikou, má dvoukomorový parlament, hlavou státu je prezident volený obyvatelstvem na pět let.
Ekonomika: Hospodářský život země je založen na bohatých zásobách ropy a vývozu kávy. Díky ropě je Venezuela jednou z nejbohatších zemí Jižní Ameriky. Je protkána sítí dokonalých dálnic. Povodí Orinoka pokrývají husté tropické pralesy, deltu především mangrovové porosty.
JMÉNO VENEZUELA
Byla to delta Orinoka, která dala jméno celé zemi. V roce 1498 objevil Venezuelu Kryštof Kolumbus při své třetí plavbě do Nového světa. Přistál na poloostrově Paria, prozkoumal ústí řeky Orinoko a došel k závěru, že objevil něco jiného než jen další karibský ostrov.
Následovali Alonso de Ojeda a Amerigo Vespucci, kteří se sem připlavili v roce 1949. Zemi pojmenovali podle indiánských obydlí na kůlech, která připomínala Benátky (Venezia). Odtud název Venezuela (Malé Benátky). Prameny se neshodnou, zda to byl Alonso de Ojeda, nebo Amerigo Vespucci, kdo Venezuelu pojmenoval.
DOMY NA KŮLECH
Hladina Orinoka mezi obdobím sucha a dešťů kolísá až o tři metry. Indiáni bydlí v domech postavených na kůlech. Do bahnitého dna jsou ukotveny kmeny palem a střecha je z hustě propletených palmových listů. Je to nejlepší prostředek, jak se ubránit horku. Domy nemají stěny, jde v podstatě o zastřešené přístřešky. Není tu pitná voda ani kanalizace. Uprostřed chatrče je prohlubeň s ohništěm. Na spaní se používají sítě pletené z palmových vláken.
STROM ŽIVOTA
Materiál na kůly i střechy příbytků poskytuje palma moriche (Mauritia flexuosa), které se tu říká strom života. Podle indiánských legend je darem nebes, který lidem poslal sám bůh. Je jednou z nejkrásnějších a nejmohutnějších palem na světě. Má silný rovný kmen a obrovskou hustou korunou. Dosahuje výšky až 35 metrů. Rychle roste zejména v bahnitých oblastech a na okraji bažin. Květy jsou žlutavé, plody mají žlutou dužinu a skořápka podobná ořechové má červenou barvu. Plody mají vysoký obsah vitaminu C, jí se jako ovoce nebo se z nich vyrábí sirup a z něj fermentovaný nápoj podobný vínu. Z palmové mouky se peče chléb a larvy a červi z dutin této palmy jsou žádanou pochoutkou pro děti. Z vláken mladých listů zhotovují indiáni sítě na spaní a košíky, z palmového dřeva nádobí, nástroje a pádla.
WARAO
Ve Venezuele žije asi 18 000 až 20 000 indiánů kmene Warao především v deltě Orinoka. Mají vlastní aglutinační jazyk Warao. (Znamená to, že gramatické vztahy a kategorie tvoří příponami k neměnnému kořeni slova nebo k sobě navzájem. Aglutinujícím jazykem je například i maďarština.)
Více než devadesát procent indiánů kmene Warao žije stovky kilometrů od nebližší lékařské péče. Na jejich území nejsou školy, nevedou sem cesty, neznají civilizační vymoženosti. Jediným dopravním prostředkem je člun jako před mnoha sty let.
Odhaduje se, že asi padesát procent dětí kmene Warao trpí tuberkulózou. Častá jsou průjmová onemocnění. Většina vesnic na kůlech nemá jiný zdroj pitné vody než vodu z řeky nebo močálů, které zároveň slouží místo kanalizace.
ŠAMANI A TABÁK
Šamani kmene jsou závislí na tabáku. Je to jejich způsob komunikace s jinými světy. Štíhlá rákosová trubice dlouhá přes půl metru se naplní černým tabákem parfémovaným vonnou pryskyřicí. Šaman kouř polyká. Tabákový trans je základní zkouškou pro každého šamanského novice. V transu zdolává řadu nástrah - přechody nad propastmi, setkání s démony i útoky dravých ptáků. Když překoná poslední - rychle zapadající - bránu, nastává nebeské setkání s nejvyšším duchem v Domě tabákového kouře. Po probuzení z transu ho čeká měsíc bez jídla, kdy neustále kouří, a v budoucnu se pak už bez tabáku neobejde.
JAKO V DOBĚ KAMENNÉ
Nejde jen o kmen Warao. I řada dalších indiánských kmenů ve Venezuele zůstává nedotčena civilizací. Například tajemný kmen Yanomami na venezuelsko-brazilské hranici je právem srovnáván s australskými aboriginy. Jeho příslušníci žijí dnes stejně jako v době kamenné.
Situace se zřejmě může změnit nyní, kdy se poprvé v historii země stal prezidentem člověk indiánského původu - Hugo Chávez. Jedním z hlavních bodů jeho programu je zlepšení situace indiánských kmenů, kterým chce umožnit všestranný rozvoj hospodářský i kulturní.
Autor: Eliška
Diskuze: