&&Tak jsme se dnes proch&ázeli se ps&í smečkou. J&á s Max&íkem a s&égra Radidi s Den&ýskem, kn&íračem a největ&š&ím Maxov&ým kamar&ádem.&& &&Vych&ázka to byla suprovn&í, skoro dvě hodinky jsme se pěkně proch&ázeli, kdyby nebylo takov&é dusno, bylo by to lep&š&í, ale i tak jsme si to moc užili.&& &&Denda si to majest&átně vykračoval a Max se snažil vyprovokovat hru, ov&šem marně. Takže klasick&é běh&án&í kolem Dendy muselo Maxovi stačitl. Když jsme ale Dendu pustili na volno, tak to jo, to začal zase provokovat Max&íka a schv&álně na něj &štěkal aby kolem něj l&ítal. Ono je to tak vždycky, prvn&í bouřliv&é přiv&ít&án&í a pak se vět&šinou karta obr&át&í a Denda na sebe začne upozorňovat a Maxovo dov&áděn&í mu chyb&í.&& &&Denda je totiž typick&ý kn&írač. Tro&šku u&štěkan&ý a hlavně svůj. To - svůj- bych zdůraznila, Je to palič&ák každ&ým coulem a i když um&í vzorně poslouchat, čin&í tak pouze tehdy, když se mu to hod&í a m&á n&áladu. Jinak na v&ás kouk&á jakoby to sly&šel poprv&é.&& &&Legračn&í je taky to, že když přijde do Maxova teritoria, tak se chov&á jako doma, v&šechno si dovol&í a on totiž ten n&á&š jojo si taky nech&á v&šechno l&íbit, jak si ostatně můžete přeč&íst i v ostatn&ích čl&ánc&ích. && &&Ale jakmile přijdeme k němu, do jeho kr&álovstv&í, st&áv&á se z něj nebezpečn&ý hl&ídač sv&ého &územ&í a je zlobiv&ý, uvrčen&ý a u&štěkan&ý. Jako např&íklad včera - urputně si hl&ídal balkon, i když tam nikdo nechodil, a ani kostička ho neudobřila. Nakonec tam byl zavřen&ý a ani mu to nevadilo. && &&Zkr&átka je to čtyřnoh&é zlat&íčko s osobnost&í jakou by mu mohl leckter&ý druh&ý z&ávidět.&& |