Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

Hluboko ve vodou zaplaveném pralese plném divoké zvěře Ly Vy vytahuje dalšího vzpouzejícího se tvora ze sítě, uhodí jeho hlavou o bok svého lehkého člunu a přidává ho na spirálovitou hromadu. O den později na opačné straně Tonle Sap, rozlehlého jezera, které je životně nejdůležitějším ekosystémem Kambodže, to není pěkný pohled. Džbery plné mrtvých vodních hadů jsou naházeny do zelené vody nádrží hemžících se krokodýly, kteří je hbitě zhltnou. Někteří z 2000 krokodýlů chovaných na farmě upadají znovu do téměř nepřetržitého spánku se zbytky hadů visícími z jejich sevřených čelistí, píše agentura AP.

\'Mají raději hady než ryby. Mají červenou krev a obsahují hodně proteinu,\' vysvětluje Sen Rith, majitel jedné ze zhruba 900 kambodžských krokodýlích farem. Ty jsou stále závislejší na dodávkách hadů, protože kdysi bohaté zásoby ryb v jezeře Tonle Sap se tenčí.

Badatelé ze Společnosti na ochranu divoké zvěře (WCS) odhadují, že tímto způsobem skončí téměř čtyři miliony hadů, a obávají se, že tamní hadí populace je proto ohrožena. To vyvolává obavy jak mezi tisíci Kambodžanů, kteří si jejich odchytem vydělávají na živobytí, tak mezi ochránci životního prostředí, monitorujícími zranitelné a již poničené jezero.

Hady je podle odborníků třeba považovat za jeden z nejdůležitějších prvků ekologie jezera Tonle Sap. Jsou důležitými predátory, ale také významným zdrojem potravy pro velké dravce, divoce žijící krokodýly a další zvířata. Pokud jejich počet drasticky klesne, bude to mít devastující vliv na některé nejdůležitější kolonie vodního ptactva na světě a na další faunu.

Ly Vy, který chytá nejedovaté hady už osm let, připouští, že jich je teď mnohem méně, a budoucí úlovky a jejich možné vládní kontroly mu dělají těžkou hlavu. Letos jich nachytal asi tak o polovinu méně než v loňské sezoně, která vrcholí mezi červnem a zářím.

Během tohoto období monzunů žije s manželkou a dvěma malými synky na otřískaném 4,5 metru dlouhém člunu s otevřenou palubou hluboko ve vlhkém pralese plném otravného hmyzu. Spolu s dalšími lovci hadů, kteří patří k nejchudším v zemi, tráví zbytek roku rybařením na jezeře na severozápadě Kambodže.

\'V téhle sezoně jsme nenalovili příliš mnoho ryb, proto se musíme snažit nachytat hodně hadů,\' říká 26letý lovec, zatímco dokončuje ranní inspekci své 400 metrů dlouhé sítě, nastražené v úzkém vodním kanále. Asi 50 ulovených zvířat mu prý vynese asi 4000 rielů (asi 22 korun).

\'Je těžké žít v pralese, ale nemáme na výběr. Děti nemohou chodit do školy, lékaři jsou daleko a jídlo je chudé,\' posteskne si jeho žena Hol Hong. Hadi jsou na jejich jídelníčku prakticky každý den.

Desítky pelikánů skvrnozobých (Pelecanus philippensis), což je druh ohrožený po celém světě, vzlétají za mocného mávání křídel, aby se vzápětí ladně snesly na vodní hladinu. Orel šedohlavý (Ichthyophaga ichthyaetus) zadumaně shlíží z vrcholku koruny stromu, zatímco kormoráni třepotají křídly nad bahnitou vodou, překypující vejci, semeny, výtrusy rostlin, larvami a čerstvě vylíhlými mláďaty.

Tento unikátní ekosystém se utváří každý rok, když se jezero Tonle Sap ve srovnání s obdobím sucha několikanásobně zvětší a zaplaví tropické pralesy a zemědělskou půdu v okolí největšího jihoasijského jezera.

Z tohoto prapůvodního inkubátoru se vyplazí miliony vodních hadů pěti druhů podčeledi Homalopsinae (vodnářky). Většina úlovků skončí na krokodýlích farmách. Z jiných hadů jsou zhotovovány peněženky, kabelky a další luxusní výrobky. Někteří se exportují nebo jsou prodány místním restaurantům, kde je pečou, suší, vaří nebo upravují na kari. Za obzvláštní delikatesu jsou považovány březí hadí samičky.

Budou-li zásoby ryb a hadů nadále nezadržitelně klesat, zbídačelí obyvatelé okolí jezera se podle odborníků nevyhnutelně vrhnou na kácení pralesů a budou soupeřit o už beztak se scvrkávající zdroje. Největší ekologická bitva Kambodže tak bude prohrána