Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

Před 225 lety španělští osadníci založili město El Pueblo de la Reyna de Los Angeles (dnešní Los Angeles).

Roku 1891 se ve Slavkově u Brna narodil dirigent a skladatel Mirko Hanák. V letech 1922 - 1958, tedy po celých 36 let, byl dirigentem ostravské opery i operety. Zemřel v Ostravě v roce 1972.

V roce 1897 byla v Moravské Ostravě zahájena dvoudenní velká národní slavnost, jejíž výtěžek byl věnován ve prospěch českého gymnázia.

Před 100 lety se narodil slovenský hudební skladatel Alexander Moyzes. Zemřel v roce 1984.

Roku 1936 zahynuli při důlním neštěstí na Dole Trojice ve Slezské Ostravě čtyři horníci.

V roce 1959 navštívila Ostravu finská parlamentní delegace v čele s jeho předsedou K.A. Fagerholmem.

Před 30 lety zemřel slovenský spisovatel a politik Ladislav Novomeský. Narodil se v roce 1904.

Před 15 lety byl na ministerstvu vnitra zaregistrován Bílý kruh bezpečí, sdružení pro pomoc obětem trestných činů.

1768 * François-Auguste-René de Chateaubriand - francouzský spisovatel, politik († 4. 7. 1848)
Stoupenec legitimismu. Za Velké francouzské revoluce na straně roajalistické emigrace v Británii, po návratu do Francie krátce ve službách císařské diplomacie, za restaurace opět v diplomatických službách; v roce 1815 a v letech 1822 až 1824 ministrem zahraničí. V 30. letech 19. stoleltí dvakrát s diplomatickým posláním v Praze u exilového francouzského krále Karla X. Díla zachycují autorovy subjektivní myšlenky, pocity a sny, odrážejí skeptické rozčarování porevoluční generace a předjímají romantismus. Ve své tvorbě snil o nezkažené přírodní civilizaci, která mu byla únikem z prázdného společenského života, ale na rozdíl od Jeana Jacquese Rousseaua nevinil společnost, ale nezvratný osud, který přetrvával ve zklamání a pasivní melancholii i uprostřed přírodní scenérie. Obracel se k víře jako jedinému útočišti před hořem a vášněmi člověka zmítaného bezmocí, společenským zklamáním a vlastními tužbami. V povídkách Atala, René (kromě jiného je tvůrcem prvního výrazného typu literárního rozervance) dospěl konflikt vášně, duševní prázdnoty a víry k apologii křesťanství. V Duchu křesťanství (historicko-subjektivní epopej) a v Mučednících (první romantický historický román) rehabilituje velikost středověkého a křesťanského světa. Svou lyrickou obrazotvorností, oživující básnictví a imaginaci, uvedl do literatury základní problémy nastupujícího romantismu a navrátil literární subjektivitu a neomezenou tvůrčí inspiraci.
1878 * Jaroslav Augusta - malíř (+ 2. 3. 1970)

1881 * František Kysela - malíř a grafik (+ 20. 2. 1941)

1892 * Darius Milhaud - francouzský skladatel, dirigent a hudební kritik († 22. 6. 1974)
Profesor na konzervatoři v Paříži, od roku 1940 působil jako pedagog v Kalifornii v USA. Člen pařížské Šestky. Z díla: orchestrální díla (dvanáct symfonií pro velký orchestr, šest symfonií pro malý orchestr), instrumentální koncerty, opery (Kryštof Kolumbus, tzv. minutové opery Únos Evropy, Opuštění Ariadny, Théseovo osvobození), balety (Vůl na střeše, Stvoření světa), komorní skladby, vokální tvorba, scénická (Aischylos, Oresteia) a filmová hudba. Napsal knihu vzpomínek Motivy bez tónů.
1896 * Antonin Artaud - francouzský básník, herec, režisér a divadelní teoretik († 4. 3. 1948)
Jeho básnické dílo, kterým vyhlásil válku ostatnímu světu, je zoufalým výkřikem člověka hledajícího nový řád pro společnost (Skoncovat s Božím soudem, Van Gogh aneb Zasebevražděný společností, Divadlo krutosti). Po roztržce se surrealisty se obrátil k divadlu. Zpočátku spolupracoval s představiteli francouzské divadelní avantgardy. V roce 1927 založil (spolu s R. Vitrakem a Raymond Aronem) Divadlo Alfréda Jarryho, kde uváděl Vitrakovy, Strindbergovy a Claudelovy hry. Principy své vize \'divadla krutosti\' formuloval jak teoreticky, tak prakticky, nejzřetelněji v představení hry Cenciové (volné přepracování Stendhala a Shelleyho). Divadlo jeho představ mělo mít rovněž (kromě jiného pod vlivem zážitků z představení tanečního divadla z Bali) schopnost vrátit evropskému divadlu kontakt se současným životem, mělo skoncovat se zastaralými konvencemi a pomocí gesta, pohybu a rytmu mělo přimět diváka k vnitřní aktivizaci jeho potlačeného podvědomí a k objektivní sebereflexi. Artaud usiloval o totální, fyzické odevzdání v umění a životě, o ryzí divadelnost, obnovující původní, očistný charakter divadla. Režiséra chápal jako autora svého druhu, jehož výrazové prostředky tvoří barva, světlo, objekty a především herec. V roce 1938 vyšla sbírka jeho esejů Divadlo a jeho dvojenec. Artaudovy myšlenky hluboce ovlivnily tvorbu jeho žáků a podnítily reformní procesy moderního divadla. Česky vyšly souborně dva svazky Texty I, Texty II.
1987 † František Dibarbora - slovenský herec (* 19. 11. 1916)