Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

České děti narozené letos budou mít kratší život než malí Japonci nebo Kubánci, ale dosáhnou dvakrát většího věku než většina Afričanů.

České děti by se podle odhadů zveřejněných v dnešní zprávě Fondu OSN pro otázky populace (UNFPA) měly v průměru dožít 72,8 roku (chlapci), respektive 79,2 roku (dívky).

To je více, než kolik UNFPA dává malým Slovákům (70,8/78,4) či než kolik činí světový průměr (63,9/68,4). Mezi zeměmi, které Česko v \'dlouhověkosti\' předstihly, jsou ale například Kuba či Spojené arabské emiráty.


Nejdéle budou žít Japonky
Nejdelší život odhady už tradičně přisuzují Japoncům, mužům 78,9 a ženám 86,1 roku. U mužů sice ještě lépe dopadli obyvatelé Hongkongu, kteří jako jediní přesáhli o desetinu procenta 79 let, tato bývalá britská kolonie je ale nyní součástí Číny, v níž je očekávaná délka života nižší (70,6/74,2).

Na čelných místech se umístili i obyvatelé skandinávských zemí, Španělé, Italové či lidé ze Spojených arabských emirátů a Kuvajtu. U zemí z oblasti Perského zálivu je jedním z důvodů dobrého výsledku patrně fakt, že využívají příjmy z ropného bohatství na zdravotnictví.

Dobře v odhadech UNFPA vyšla i komunistická Kuba (76,4/79,9), která se sice nachází v tíživé hospodářské situaci, přesto značnou část příjmů dává do zdravotnictví.

Pro srovnání: v sousedním karibském státě Haiti, nejchudší zemi Latinské Ameriky, je očekávaná délka života jen 52,2 roku pro muže a 53,4 roku pro ženy.

V nejnižších patrech pomyslného žebříčku figurují africké země. Nejkratší život mají podle odhadů UNFPA Svazijci. Letos narození muži by se měli v průměru dožít 30,5 roku, ženy dokonce jen 29,4 roku, ač v naprosté většině zemí ženám experti předpovídají vyšší věk. Nízké jsou i odhady pro Botwsanu (34,3/32,8) či Lesotho (33,6/34,5).

Do roku 2050 bude mít země devět miliard lidí
Zatímco množství lidí na Zemi do poloviny tohoto století stoupne o 2,5 miliardy na více než devět miliard, Evropa jako jediný z kontinentů zaznamená úbytek, a to asi o 75 milionů.

V Česku bude žít v roce 2050 zhruba 8,5 milionu lidí, o 1,7 milionu méně než nyní, na Slovensku to proti současným 5,4 milionu bude 4,6 milionu.

V Africe naopak množství lidí poroste v podstatě ve všech 47 sledovaných zemích s výjimkou dvou - Botswany a Lesotha - a dosáhne téměř dvou miliard, jen ve Svazijsku bude na stejné úrovni jako dnes.


Zatímco například letos je v Ugandě asi 30 milionů, v roce 2050 by to mělo být podle predikce téměř 127 milionů; podobně výrazný nárůst zaznamená i Etiopie (letos - 79, 2050 - 170), Kongo (59/177) či Nigérie (134/258).

Nadále nejlidnatějším kontinentem bude Asie, která by proti nynějším téměř čtyřem miliardám měla mít přes 5,2 miliardy lidí. I zde populace klesne jen ve dvou z uvedených 36 zemí - Japonsku a Jižní Koreji, ve zbytku naopak podle odhadů OSN poroste.

Nejlidnatější zemí světa by už neměla být v polovině století Čína, která bude mít kolem 1,4 miliardy obyvatel, nýbrž Indie s téměř 1,6 miliardami lidí.