Jak se dožít stovky
Dlouhověkost je především genetickou záležitostí. Stačí se podívat na rodokmen a základní předpoklady, kolika let se dožijete, jsou jasné. Přesto lidí, kteří se dožívají sta let, rychle přibývá.
Kromě genetických faktorů, které ovlivnit nejdou, určuje délku našeho života životní styl, co člověk jí, jak odpočívá, jaký má vztah k životu. Nejde vůbec jen o to dožít se stovky. Nejnovější trendy nabádají, že důležité je život si užívat i v seniorském věku. Britští vědci prováděli rozsáhlý výzkum, který měl odpovědět na otázku, jak toho dosáhnout. Některé rady, které z něj vyplynuly, jsou v rozporu s klasickými lékařskými doporučeními.
OPALUJTE SE
Užívejte si slunce a nebojte se ho. Jaký je předpis na elixír života? Slunce, voda, pár piv a sauna. Mnoho vědců se domnívá, že drobné stresy jako horko při opalování nebo v sauně jsou pro tělo prospěšné. Dokonce tak prospěšné, že můžete omládnout. Tento efekt má i své jméno hormesis. Byl zkoumán v laboratorních podmínkách, a pokud se plně uplatní na lidech, může jim to prodloužit aktivní život až do devadesátky. Drobné stresující faktory nastartují v člověku mechanismus, který zajišťuje průběžné opravy organismu. Pokud poškození není příliš velké, enzymy opraví nejen škody způsobené nedávným drobným stresem, ale i jiná poškození.
Existují nepřímé důkazy, že drobné stresy mají na dlouhověkost pozitivní vliv. V letech 1980 až 1988 výzkumníci z Hopkinsovy univerzity v Baltimoru sledovali 28 000 dělníků z loděnic a zkoumali na nich následky mírného ozáření. Zjistili, že úmrtnost dělníků vystavených mírné radiaci byla o 24 procenta nižší než v kontrolní skupině, která ozáření vystavena nebyla. Hormesis, tedy mírný stres, lze způsobit i dietou. Gerontologové se domnívají, že nízkokalorická dieta blížící se hladovění je tím správným druhem mírného stresu, který by si člověk měl dopřát, pokud se chce dožít vysokého věku. V každém případě vybudí a nastartuje organismus. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jak velké by tyto mírné stresy měly být, aby ještě působily kladně. Kde jsou hranice?
NEBUĎTE OSAMĚLÍ
Mít přátele, rodinu, dobré sousedy či domácí mazlíčky, to vše je cesta, jak si k životu přidat roky. Podle průzkumů zdaleka nejlepší v tomto směru je partnerský vztah, ať už manželský nebo neoficiální. Tento efekt poprvé zaznamenal v roce 1858 William Farr, zakladatel britské demografie. Při statistických výzkumech obyvatelstva zjistil, že vdovci a vdovy se v Británii dožívají podstatně nižšího věku než lidé, kteří žijí s partnery. Nejnovější statistické studie uvádějí, že u mužů průměrný rozdíl činí až sedm let, u žen dva roky.
Podle vědců z chicagské univerzity má ženatý muž s nemocným srdcem reálnou naději, že bude žít o čtyři roky déle než muž se stejnou chorobou žijící osaměle. Dokonce i kouření škodí méně. Ženatý muž, který kouří více než balíček cigaret denně, má šanci dožít se stejného věku jako muž, který nekouří vůbec, ale žije bez manželky.
Působí tu ve vzájemné součinnosti celý komplex efektů. Čilé sociální kontakty napomáhají rozvoji mozku a posilují imunitní systém. Výsledek? Lidé jsou zdravější a nepodléhají depresím. Vážné stresové situace se s partnerem řeší snadněji. Laskavá slova, která od partnera slyší, vytvářejí pozitivní vztah k životu.
MÍSTA, KDE SE ŽIJE DLOUHO
Na světě existují i specifická místa, kde se žije déle. Konkrétně kde počet stoletých přesahuje deset ze 100 000. Nikdo přesně neví, proč. Ať je důvod jakýkoli, taková místa existují. Jaká jsou? Nejsou to místa se silně znečištěným ovzduším v blízkosti velkých průmyslových závodů. Jinak se vědci shodují, že větší význam má rodinné prostředí a styl života a stravování než celkové životní prostředí.
Nejlépe na tom je v tomto směru japonský ostrov Okinawa. Je světovou jedničkou, pokud jde o počet dlouhověkých občanů. Ze 100 000 se jich tam dožívá více než sta let čtyřiatřicet. Vědci jsou přesvědčeni, že člověk nemusí žít přímo na Okinawě, aby se dožil vysokého věku. Stačilo by žít takovým způsobem a stravovat se tak jako okinawští obyvatelé. Na druhém místě je čínská Bama, která má čtyřiadvacet stoletých ze sta tisíc, následuje kanadské Nové Skotsko (Nova Scotia) (21), Havaj (20) a italský ostrov Sardinie (16).
RADOSTI ŽIVOTA
Dopřejte si radosti života, i když jsou to někdy spíš neřesti. Je dokázáno, že jeptišky v klášterech se dožívají poměrně vysokého věku. Připisuje se to jejich zdravému způsobu života bez alkoholu, cigaret a jiných světských radovánek. Pro spoustu lidí by ale takový život nestál za to žít do stovky. Sklenice vína denně, pokud ho máte rádi, je požitkem a zároveň je zdravá. Oblibě vína u Francouzů se připisují zásluhy za nízký podíl srdečních chorob obyvatel Francie. Tento jev má dokonce název: francouzský paradox. Zdravé je i pivo, i když toto tvrzení není zatím prokázáno. V umírněné podobě prý neškodí.
Čokoláda je krásnou neřestí a navíc zdravou. Obsahuje flavonoidy, které snižují krevní tlak a podle nejnovějších výzkumů zmenšují i riziko mozkových příhod. Ale pozor. V žádném případě se tyto kladné vlastnosti netýkají nejrůznějších čokoládových tyčinek. Jde o hořkou čokoládu.
Nejdůležitější je přitom požitek, který člověku víno, čokoláda opalování, sex či jiné věci a činnosti poskytují. Dělá člověku dobře. Dokonce velmi dobře. Působí proti stresu a podporuje produkci přirozených antibiotik v těle.
CVIČTE MOZEK
Učte se jazyky, čtěte, vzdělávejte se. Je to nejlepší způsob, jak si zachovat duševní svěžest a výkonný mozek i ve vysokém věku. Nejnověji je tato oblast v centru zájmu vědců, kteří tomuto jevu dali i pojmenování: kognitivní rezerva. Zvětšování mozkové kapacity má podle nejnovějších výzkumů stejný nebo ještě lepší vliv na mozek než léky. Navíc nikdy není pozdě začít.
ZÁZRAČNÝ ÚSMĚV
Úsměv, smích a pozitivní přístup k životu jsou zcela nezbytné, chcete-li se zařadit mezi dlouhověké obyvatele této planety. Podle výsledků výzkumu prováděného Institutem duševního zdraví v nizozemském Delftu starším mužům s optimistickým pohledem na svět hrozí jen poloviční nebezpečí mozkové mrtvice v porovnání s muži s pesimistickým přístupem k životu. K podobným závěrům došla i nedávná studie americké univerzity Yale.
Pozitivní myšlení snižuje úroveň stresového hormonu kortizolu, který omezuje účinnost imunitního systému. Kortizol má navíc negativní účinky na kardiovaskulární systém a na fungování mozku.
Způsobů, jak hladinu kortizolu snížit, je celá řada. Třeba cvičení tchaj-čchi, meditace nebo jóga. A především smích a úsměv. I když se vám nechce smát, roztáhněte ústa do úsměvu a efekt se obvykle dostaví.
CO JÍST
Existuje spousta návodů, co jíst a kdy, abyste se začlenili do řad stoletých. Špatná zpráva je, že toho jídla by mělo být velmi málo. Základem je drastické omezení přísunu kalorií. Laboratorním myším to prodlouží život o třicet procent. Člověk by v takovém případě přesáhl stovku.
Letos v dubnu byly zveřejněny výsledky výzkumu, podle nichž lidem, kteří po tři měsíce snížili přísun kalorií o dvacet pět procent, klesla hladina inzulinu v krvi, snížila se tělesná teplota a DNA vykazovala menší poškození. Navíc i u mladých lidí snížení přísunu kalorií vyvolává intenzivnější činnost mozku a vede k větším pracovním či studijním výkonům.
CO S ROKY NAVÍC?
Otázka je, jak roky navíc člověk využije. Chce to zařídit si trochu vzrušení. Nebát se experimentovat a zvýšit si adrenalin. Začít hrát třeba bridž nebo šachy. Jakákoli podobná náročná duševní činnost je výzvou pro celý organismus. Luštit rébusy či sudoku, věnovat se výtvarné činnosti. A pak jsou tu adrenalinové sporty, i když většina není pro seniory nejvhodnější. Bungee jumping však lze zvládnout i ve vysokém věku. Nebo si pořiďte novou známost. Pokud možno mladší. Adrenalin vám stoupne docela určitě.
Autor: Eliška
Diskuze: