Kouzelné houby
Byly známy odedávna například v jihoamerických civilizacích. Evropa je poznala díky jednomu obědu v červenci 1914. Američan pan W., který byl tímto písmenem pro historii označen, pocházel ze státu Maine. Spolu s neteří nasbíral houby a připravili si je k obědu. Po jídle se začali cítit divně. Zdálo se jim, že čas se zpomalil. Měli potřebu neustále se smát a žertovat. Dostávali doslova záchvaty smíchu. A pak prožili opravdové halucinace.
Zážitek pana W. zveřejnil vědecký časopis Science. Podle historika Andyho Letchera to byl přelomový bod v historii třídění hub. Až do té doby se o nich uvažovalo jako o jedlých, nejedlých, nebo jedovatých. Po této události přibyla další kategorie: houby halucinogenní.
Jaká část hub spadá do této kategorie? Z tisíců různých druhů jsou halucinogenní asi dvě stovky. Ty lze rozdělit do třech kategorií.
Za prvé jsou to houby obsahující psychoaktivní alkaloid psilocybin. Těch je nejvíce - asi 186 druhů. Z toho 76 se jich vyskytuje v Mexiku. Byly to posvátné houby Aztéků, zejména Psilocybe mexicana, která navozuje halucinace, vede ke stavu euforie s fantaskním zkreslením skutečnosti. Jde o rod stopkovýtrusných hub (Psilocybe) s českým názvem lysohlávky.
Za druhé jde o houby obsahující různé alkaloidy jako například muscimol. Patří k nim muchomůrka červená (Amanita muscaria) nebo muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina). Muchomůrka červená se už v dávné historii používala k navození intoxikace v sibiřských oblastech. Obsahuje cholin, acetylcholin, muskarin a muskaridin, které se uplatňují v počátečních fázích intoxikace. Hlavními toxickými látkami jsou heterocyklické sloučeniny - muskazon a kyselina ibotenová, která je nestálá a přechází v muscimol. Obě tyto látky působí jako falešné neurotransmitery.
Muscimol se dnes využívá ke zkoumání funkcí mozku, protože dokáže část mozku vypnout.
Třetí skupina je nejmenší a obsahuje alkoloidy, z nichž lze vyrobit LSD.
Tyto houby, zejména lysohlávky, patřily nerozlučně k období hippies. Dnes je využití těchto hub v lékařství cílem řady výzkumů. Testuje se například využití psilocybinu ke snížení stavů úzkosti zejména u smrtelně nemocných pacientů nebo k léčení obsedantně-kompulzivních poruch.
Autor: Eliška