Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

354 * Augustinus, Aurelius Augustinus - nejvýznamnější latinský církevní spisovatel, filozof a teolog období patristiky († 28. 8. 430)
Původem ze severní Afriky. Zpočátku stoupenec manicheismu, v roce 376 učitel rétoriky v Kartágu, roku 383 odešel do Říma, kde jej na kratší čas zaujal skepticismus nové Akadémie, v letech 384 až 386 se v Miláně seznámil s křesťanskou teologií a s novoplatónismem. Pod vlivem biskupa a církevního spisovatele Ambrože přijal v roce 387 křesťanství. Od roku 391 presbyter a od roku 395 biskup v severoafrickém Hippo Regiu; ostře vystupoval proti donatismu. Autor množství spisů věnovaných problematice filozofie, teologie i dalších oborů. V roce 400 dokončil proslulý autobiografický spis Vyznání. Ve stěžejních dílech (O trojici, O obci Boží, O křesťanském učení, O genezi) vytvořil první ucelený filozoficko-teologický systém křesťanství, jehož důležitou složkou byla křesťanská interpretace výsledků antické filozofie. Bůh je nejvyšším principem a zdrojem světa, absolutnem, nejvyšší pravdou a nejvyšším dobrem. Svět stvořila Boží tvůrčí podstata z ničeho, vše konečné je od ní odvozeno. Boží mysl v sobě obsahuje na způsob idejí podstatné tvary všech věcí, které se podle těchto vzorů ve světě utvářejí. Poznat svět je proto možné jen poznáváním absolutní pravdy, k níž vede cesta poznáváním sebe sama, své vlastní duše (Božské jiskry v nás), tedy introspekcí. Vystupoval proti manicheismu, zvláště proti jeho dualismu dobra a zla jako rovnomocných, věčně se svářejících principů. Zlo chápal jako nedostatek dobra, způsobovaný nesprávně orientovanou vůlí. V opozici vůči pelagianismu tvrdil, že člověk není svou přirozeností schopen jednoznačně směřovat k dobru a že jen málo jedinců je Boží milostí předurčeno k věčnému spasení. Ve spise O obci Boží rozvinul tyto myšlenky v první křesťanské filozofii dějin, které chápal jako zápas dobra a zla, obce Boží (křesťanská církev) a obce ďáblovy (pozemský stát); dějiny budou nakonec završeny vítězstvím Božího království. Současně však uznával nutnost pozemského státu, který musí existovat, pokud budou lidé náchylní k nespravedlnosti. Ve svém souhrnu přineslo Augustinovo učení neobyčejně efektivní a hluboko do středověku působící filozoficko-teologickou syntézu antické vzdělanosti a křesťanství.
1598 † Filip II. - španělský král z habsburské dynastie (* 21. 5. 1527)
Syn císaře Karla V. a Isabely Portugalské. V roce 1553 mu otec postoupil milánské vévodství a Neapolské království, roku 1555 vládu v Nizozemí, v roce 1556 se v jeho prospěch zřekl španělského trůnu. Prestiž jeho jménu dodal i sňatek s anglickou královnou Marií Tudorovnou v roce 1554, přijímaný s obavami ve Francii. Obnovená válka Španělska s Francií, v níž byli Francouzi roku 1557 poraženi u Saint-Quentinu, skončila mírem v Cateau-Cambrésis, který přes oboustrannou vyčerpanost posílil španělskou hegemonii v Itálii. V domácí i zahraniční politice byl Filip II. horlivý obránce katolického náboženství. V Nizozemí byla jeho netolerance jednou z příčin revoluce, kterou nedokázal potlačit. V jižním Španělsku vyvolala tvrdá opatření proti moriskům povstání (poraženo v letech 1569 až 1570). V roce 1571 zvítězil nad tureckým vojskem u Lepanta. Roku 1580 ke španělské koruně připojil Portugalsko i s koloniemi. V roce 1588 bylo poraženo jeho loďstvo vyslané proti Anglii. Španělsko si za vlády Filipa II. uchovalo převahu v evropské politice.
1657 † Jacob van Campen - holandský architekt a malíř (* 8. 2. 1595)
Studoval v Itálii, ovlivněn Andrea Palladiem a Vincenzo Scamozzim, od roku 1631 žil v Amsterdamu. Stal se architektem prince Oranžského (radnice v Haarlemu a Amsterdamu, Mauritshuis v Haagu aj.). Údajně žák Rubensův.
1830 * Marie von Ebner-Eschenbachová - rakouská spisovatelka († 12. 3. 1916)
celé dílo je prodchnuto láskou k rodné Moravě a pochopením prostého venkovského člověka; autorka Povídky, s nejpůsobivější povídkou Babička, další významná díla: Božena, Obecní dítě; publikované deníky jsou svědectvím o autorčině životě i o problémech tehdejší doby
1868 * Otokar Březina, vl. jm. Václav Jebavý - básník a esejista († 25. 3. 1929)
Příslušník České moderny. Básnickými sbírkami z posledního desetiletí 19. století (Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu, Ruce) vytvořil osobitou podobu básnického symbolismu, hledajícího cesty k naplnění vize absolutního poznání světa a sebepoznání uprostřed chaosu moderní společnosti, která zamlčuje nejzákladnější otázky lidské existence, vztah mezi člověkem a absolutnem. Experimentování s volným veršem je u Březiny spojeno se sugestivní obrazností, s metaforickým vyjadřováním duchovního symbolu. Autor filozofických esejů, psaných umělecky vytříbeným jazykem (Hudba pramenů, Skryté dějiny).
1874 * Arnold Schönberg - rakouský skladatel, pedagog a hudební teoretik († 13. 7. 1951)
Profesor na Pruské akademii umění v Berlíně. Od roku 1933 žil v USA. Zakladatel tzv. druhé vídeňské školy; jeho tvorba měla vliv na celou evropskou hudbu. Ve své tvorbě zprvu navázal na pozdní romantismus, pak prošel atonálním obdobím, po roce 1920 dospěl k dodekafonii. Z díla: smyčcový sextet Zjasněná noc, kantáta Písně z Gurre, symfonická báseň Pelléas a Mélisanda, Pět orchestrálních skladeb, monodrama Očekávání, melodramatický cyklus Pierot lunaire, hudební drama Šťastná ruka, kantáta na vlastní text Ten, který přežil Varšavu, nedokončená opera Mojžíš a Áron, teoretické práce (Harmonielehre – Nauka o harmonii).
1874 * Arnold Schönberg - rakouský skladatel, pedagog a hudební teoretik († 13. 7. 1951)
Profesor na Pruské akademii umění v Berlíně. Od roku 1933 žil v USA. Zakladatel tzv. druhé vídeňské školy; jeho tvorba měla vliv na celou evropskou hudbu. Ve své tvorbě zprvu navázal na pozdní romantismus, pak prošel atonálním obdobím, po roce 1920 dospěl k dodekafonii. Z díla: smyčcový sextet Zjasněná noc, kantáta Písně z Gurre, symfonická báseň Pelléas a Mélisanda, Pět orchestrálních skladeb, monodrama Očekávání, melodramatický cyklus Pierot lunaire, hudební drama Šťastná ruka, kantáta na vlastní text Ten, který přežil Varšavu, nedokončená opera Mojžíš a Áron, teoretické práce (Harmonielehre – Nauka o harmonii).
1885 * Wilhelm Johann Eugen Blaschke - německý matematik († 17. 3. 1962)
autor monografií o geometrii, tvůrce teorie tkaní, zakladatel hamburské geometrické školy, po Gaussovi první matematik, který přinesl vlastní originální pohled na problematiku diferenciální geometrie
1907 pokus o první let vrtulníkem
Cornu Paul (* 1881, † 1944), francouzský průkopník letectví, se pokusil o první let vrtulníkem vlastní výroby; na okamžik se vznesl do výše 0,8 m, dvoumotorový vrtulník měl průměr rotorů 6,0 m a motor o výkonu 17,6 kW, hmotnost stroje i s pilotem byla 260 kg
1932 * Radoslav Brzobohatý - herec
od roku 1967 je členem Divadla na Vinohradech; ve filmu i televizních seriálech ztvárňuje nejčastěji role energických, odvážných a tvrdých mužů se silným charakterem, z filmů: Všichni dobří rodáci, Ucho, Dáma na kolejích, Na kolejích čeká vrah, Oáza, Pěnička a Paraplíčko, Temné slunce; seriály: F. L. Věk, Rodina Nováků, Dobrá voda, Cirkus Humberto
1935 * Claudette Colbertová, vl. jm. Claudette Lily Chauchoinová - americká herečka
počátkem 30. let minulého století se uplatnila jako představitelka ”osudových žen” v kostýmních filmech (Ve znamení kříže, Kleopatra), poté se stala populární hvězdou milostných komedií (Stalo se jedné noci, Osmá žena Modrovousova, Zaza, Zítra je navždy, Vejce a já)
1939 † Olav Dunn - norský spisovatel (* 21. 11. 1876)

1941 * Sánchez Oscar Arias - kostarický politik
v letech 1986 až 1990 byl kostarickým prezidentem, vůdce sociálnědemokratické strany Partido Liberación Nacional, Nobelova cena míru v roce 1987 za mírový plán pro Střední Ameriku
1943 * Ján Geleta - slovenský fotbalista
záložník, hráč Dukly Praha v letech 1962 až 1976, reprezentoval 19 x, účastník Olympijských her 1964 (2. místo), Fotbalista roku 1967