Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

Podzimní rovnodennost letos nastane 23. září v 06:03 středoevropského letního času. Je to okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení Vah. Nachází se nad rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Den a noc mají stejnou délku, proto je to rovnodennost. O změnách ročních dob informují astronomické servery, například www.observatory.cz.

Slunce v tento den vyjde téměř přesně na zeměpisném východě a zapadne přesně na západě. V pravé poledne jej pozorovatelé v české kotlině spatří ve výšce 40 stupňů nad obzorem, zatímco na rovníku přesně nad hlavou. Okamžik podzimní rovnodennosti je zároveň začátkem astronomického podzimu.Střídání ročních období je způsobeno sklonem zemské osy v úhlu 23,5 stupně. Při putování kolem Slunce se proto k němu pravidelně přiklání a odklání severní a jižní polokoule. Když je ke Slunci přikloněná severní polokoule, je v Česku léto, je-li přikloněna polokoule jižní, je zima. Prakticky se to projevuje tak, že Slunce v zimě vystupuje jen nízko nad obzor a většina slunečního záření dopadá na jižní polokouli.V okamžiku zimního slunovratu, který nastává kolem 21. prosince, se Slunce nachází přímo nad jižním obratníkem Kozoroha. V období zimního slunovratu jsou proto nejkratší dny a nejdelší, až šestnáctihodinové noci. Od tohoto data se den začne prodlužovat, Slunce vystupuje stále výš nad obzor a kolem 21. března překročí rovník a nastává jarní rovnodennost. Slunce na své pouti pokračuje dál na severní polokouli a kolem 21. června se dostane k obratníku Raka. Nastává letní slunovrat, který zároveň označuje začátek astronomického léta. Poté se Slunce vydává zpět k rovníku, který překračuje kolem 22. září, a celý roční cyklus se opakuje.Střídání ročních období tedy není způsobeno přibližováním a vzdalováním Země od Slunce, jak se někdy lidé domnívají, přestože Země kolem něj neobíhá v kruhu, ale v elipse. Nejvíce se přiblíží počátkem roku na 147 milionů kilometrů, kdy v Čechách mrzne, a nejvíce začátkem července na 152 milionů kilometrů, kdy je naopak horké léto. Oběh po eliptické dráze ovlivňuje délku ročních období. Země se totiž pohybuje pomaleji, když je od Slunce dále, a rychleji, když je mu blíže. Severské léto je proto o několik dní delší než jižní. Jižní léto je zase o trochu teplejší.A proč se mění čas rovnodennosti? Je to proto, že se rok nedělí na celé dny, ale na 365 a necelou čtvrtku dne. Vyrovnává se to přestupnými roky, kdy se přidává jeden den navíc. Proto se den podzimní rovnodennosti i počátků všech ročních dob mění.