Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

Mezinárodní den neslyšících

1541 + Theophrastus Paracelsus - lékař, přírodovědec, spisovatel (* 10. 11. 1493)
v Moravském Krumlově léčil Jana z Lipé, je autorem spisů teologických, filozofických a sociálně etických i alchymistických, jeho poznatky stojí na počátku moderní chemické, fyzikální a farmaceutické terapie, bakalářské školení snad získal ve Vídni a doktorskou hodnost, jak sám později vždy tvrdil, ve Ferraře, procestoval mnoho zemí, byl v Itálii, asi ve Španělsku, Portugalsku, Anglii, Valašsku, Sedmihradsku, v Pobaltí, v Polsku a v Čechách, v letech 1527 a 1528 byl městským lékařem a profesorem medicíny v Basileji, kde úspěšně léčil významného nakladatele Frobenia a Erasma Rotterdamského, dostal se tu však záhy do konfliktu s ostatními lékaři, lékárníky i studenty, jimž přednášel své nauky o farmokologii, purgaci a pouštění žilou, zavrhoval klasiky - Hippokrata, Galen a Avicennu, dostal se do sporu s představenstvem města a se soudem, takže musel narychlo, snad dokonce v noci Basilej opustit, když v roce 1536 pobýval v Augsburgu, navštívil ho Václav ze Žerotína a požádal o vyšetření, Paracelsus se ujal léčení Žerotínovy dny, následků mrtvice a zánětu pohrudnice, když následujícího roku onemocněl Jan z Lipé, pán na Moravském Krumlově, a jeho lékaři mu nemohli pomoci, poradil mu pán ze Žerotína Paracelsa, vyslaný posel přivedl v dubnu 1537 Paracelsa na moravskokrumlovský zámek, léčení pána z Lipé nebylo snadné, snad šlo dokonce o malárii se zvětšením sleziny a vodnatelností, žaludeční potíže a žlučníkovou koliku, víme, že se stav po Paracelsově léčbě, o níž se zachovaly podrobné záznamy, zlepšil a pán z Lipé přežil i Paracelsa, ten v Moravském Krumlově sídlil zřejmě v přízemí velké věže, pracoval zde na některých svých spisech, snad i provozoval alchymii, poměrně nenadálý odjezd Paracelsův z Moravského Krumlova po šesti měsících úspěšného léčení Jana z Lipé je vysvětlován určitou krizí, která hluboce zasáhla do poklidného pobytu Paracelsa v Moravském Krumlově, počátkem září byl totiž pozván, aby léčil manželku Jana III. ze Žerotína na Strážnici, nejvyššího moravského komořího, po použití jeho léku, zemřela, po této nešťastné příhodě odejel 29. září 1537 z Moravského Krumlova do Bratislavy a do Vídně, v roce 1538 navštívil Villach a o dva roky později odjíždí do Salcburku na pozvání arcibiskupa Arnošta, zde zcela opuštěn zemřel asi po těžké chorobě, snad šlo o rakovinu jater nebo o chorobu ledvin, ale ozvala se i řada dohadů, že byl zabit, byl pochován na hřbitově chudých u Sv. Šebestiána, kde dnes jeho hrob připomíná pyramidový náhrobek


1821 * Cyprian Kamil Norwid - polský básník, dramatik, prozaik, malíř a sochař († 23. 5. 1883)
V jeho tvorbě dominuje originální reflexivní lyrika, vyznačující se maximální zhuštěností výrazu (české výbory próz Legendy a novely, poezie Mramory a blesky, Černé květy, Chopinův klavír). Norwidovo dílo bylo doceněno až po jeho smrti.


1927 * Alfrédo Kraus - španělský pěvec (tenor) († 10. 9. 1999)
Vynikl v tenorových partech italského belcantového repertoáru, např. Arturo (V. Bellini Puritáni), Edgardo (G. Donizetti Lucia di Lammermoor).


1929 * Milan Vágner - herec
Živelný temperament ho předurčuje spíše pro postavy komické, které však obohacuje vážnějším podtextem. Z rolí: Vladimír (Samuel Beckett Čekání na Godota), Porthos (A. Petrov Mušketýři po třiceti letech), role ve většině her Miroslava Horníčka (Rozhodně nesprávné okno, Dva muži v šachu, Malá noční inventura). Spolupracuje s rozhlasem, televizí a filmem. Od roku 1978 pedagogicky působí na brněnské konzervatoři.


1941 * Jaromír Vala - malíř, propagační výtvarník (+ ..........)
největší krajinářskou láskou po rodných Rouchovanech se stalo Podyjí, k umění ho patrně přivedl akademický malíř S. Bobeš, předseda prvorepublikového Svazu výtvarných umělců, na jeho tvorbě byly patrné stopy Alfonse Muchy, který byl mimochodem spolužákem Valova dědečka uměleckého kováře Rudolfa Škody, jehož práci mohou v podobě brány obdivovat i návštěvníci v Schönbrunnu, v jeho díle najdeme od secesně laděných propagačních výtvorů, přes takřka boudovské postavičky, retrospektivní obrázky znojemských zákoutí, oleje krajin Podyjí a Rouchovanska, absolvent školy uměleckých řemesel v Brně (obor malířská technika v architektuře, 1955), pracoval jako propagační výtvarník na brněnském výstavišti a později ve Znojmě ve stejném oboru


1999 + Leo Jehne - hudební kritik (* 8. 12. 1930)