Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

Vpravdě strategický význam dostal v plánech indických ozbrojených sil angorský králík,

tzv. angorák. Horské bojové obleky z jeho chlupů mají vyřešit neschopnost armády účinně operovat v kopcích sporného Kašmíru.

Teplé kabáty z načechraných kožíšků angorských králíků jsou teď zřejmě naprosto prioritní požadavek indických ozbrojených sil. Ty potřebují chránit své vojáky před třeskutou zimou na nejvýše položeném světovém bojišti, tedy v horách sporného Kašmíru, o který se Dillí pře s Pákistánem. Na neschopnost účinně operovat v současných těžkých uniformách reagoval národní institut pro vývoj, který spadá pod ministerstvo obrany. Jeho řešením je začít rychle množit zmíněné srstnatce a šít obleky ve velkém.

V nejvýše položeném bojišti planety, kde se provádějí operace ve výškách kolem sedmi tisíc metrů a teplota klesá až na minus čtyřicet stupňů Celsia, je nasazeno téměř dvacet tisíc indických vojáků, napsal na svých internetových stránkách britský deník The Times. Vývojový institut spadající pod velení armády jim chce dodat uniformy lehčí a teplejší než současné části výstroje. Není pochyb, že jde o nejteplejší přírodní chlupy na světě, uvedl profesor Pradjumán Singh Jála, který dohlíží na program. Loňský průzkum odhalil, že indičtí vojáci teď musí na ochranu před chladem nosit desetikilové uniformy. Chlupy angorských králíků s novou technologií dokážou váhu kabátů snížit o 7,5 kilogramu.

Význam teplého šatstva dokládá každoroční vysoká úmrtnost vojáků při nasazení v horském masivu Himálaje. Armáda začala plánovat velké změny ve výstroji poté, co svět obletěly obrázky třesoucích se indických vojáků, kteří byli do oblasti narychlo přisunuti z jihu, když v roce 1999 začal další hraniční konflikt s Pákistánem. Měli na sobě tropické uniformy. Mnoho vojenských expertů také věří, že Indie prohrála v roce 1962 svou příhraniční válku s Čínou, protože neměla teplé oblečení pro pěšáky. Boje se tehdy přitom vedly ve výškách nad čtyři tisíce metrů.

Začít šít nové bojové uniformy a pěstovat kvůli tomu angorské králíky ale není tak snadné, jak by se mohlo stát. Bylo potřeba postavit továrnu na výrobu specializovaného přitvrzeného angorského vlákna. Ta má být otevřena do konce roku v Ahmadábádu na západě země. Králíky nyní krmí ve zvláštním programu výzkumná zemědělská laboratoř, spadající pod ministerstvo obrany. Odborníci si přesto myslí, že Dillí se bude muset kvůli nedostatkovým kožešinám obrátit na svého konkurenta Čínu, která pokrývá osmdesát procent světové potřeby kožešin angorských králíků.