Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

V asijském pohoří Himálaj se pravděpodobně schyluje k vážné přírodní katastrofě. Geologové totiž našli důkazy, že se blíží ohromné zemětřesení, které by mohlo znamenat až miliony mrtvých, tvrdí Sűddeutsche Zeitung. Pod toto horské pásmo se totiž rychlostí 1 mm za týden postupně podsouvá indická geologická deska. Při každém nárazu se Himálaj nepatrně nadzvedne, což způsobuje pravidelné otřesy půdy.
Přímo v deformační zóně leží i Nepál, ročně se tak zmenšuje o 2 mm. V rámci celé jeho 600km hranice se jedná o ztrátu, která odpovídá ploše zhruba dvou fotbalových hřišť každý rok. Tyto interkontinentální nárazy by se ale v budoucnu mohly silně vystupňovat, tvrdí geologové v odborném časopise Nature (Bd. 444, S. 165, 2006). Všechny státy v této oblasti, Nepál, Indii, Pákistán, Bhútán a Bangladéš, tak ohrožuje největší přírodní katastrofa v historii.

Tuto oblast postihlo zemětřesení již 8. října 2005, tehdy dosáhlo síly 7,6 stupňů Richterovy stupnice a způsobilo smrt 70 000 lidí. V porovnání s tím, co potencionálně hrozí v budoucnosti, se ale jednalo pouze o slabé otřesy. Podle Nicole Feldlové a Rogera Bilhama z University of Colorado bylo totiž při střetu zemských desek na mnoha místech naměřeno takové napětí, které by mohlo způsobit až 100x silnější zemětřesení.

K poslednímu gigantickému zemětřesení došlo v centrálním Himálaji před 500 lety a ostatní oblasti nezasáhl podobný úder již více než 1 000 let. V metropolích, jako je Káthmándú, Dillí, Islámábád, Lahote nebo Kalkata, by mohly otřesy takovéto intenzity znamenat miliony mrtvých, tvrdí Bilham.

Až dosud žily oblasti v Tibetu, Nepálu a Bhútánu, které byly před 200 lety postiženy silným zemětřesením, v pocitu relativního bezpečí. Nyní ale vědci argumentují tím, že za tu dobu se v podloží nahromadilo velké napětí, a tak se zvýšilo i riziko zemětřesení. Jeho síla bude záviset na tom, jak daleko se zemská deska dostane. Čím později k zemětřesení dojde, tím budou otřesy silnější. Podle Bilhama ale může k ohromnému zemětřesení dojít i v oblastech, kde se zemské desky pohybují pouze krátce. Zemětřesení spojené s tsunami u Sumatry, ke kterému došlo před dvěma lety, totiž prolomilo také ty oblasti, ve kterých bylo dřívější nahromaděné napětí již předtím uvolněno.

Feldlová a Bilham se pokusili hrozící zemětřesení nasimulovat na počítači, když využili data o stavbě zemské kůry, informace z navigačních satelitů GPS a údaje o předchozích otřesech. Při propočtech se ukázalo, že na 2100km linii střetu dvou desek se vytvořilo velké napětí, které je možné uvolnit pouze masivním zemětřesením. K takto extrémním zemětřesením sice dochází jen zhruba jednou za 2000 let, ale v Himálaji je v některých oblastech tato doba již překročena.

Podle autorů studie by měly jejich závěry sloužit především jako varování. V himálajském regionu by totiž zemětřesení vydrželo jen málo staveb, hrozily by zde také exploze plynového potrubí nebo zřícení mostů. Lidé totiž bývají jen málokdy usmrceni vlastním zemětřesení, umírají spíše kvůli zhroucení budov. Podle článku Axela Bojanowskeho ze dne 8.11. 2006.