Ve většině domácností nechybí vánoční stromek a smažený kapr ke štědrovečerní večeři.
Více než polovina lidí, kteří si pořídí vánoční stromek, bude mít „živý“, řezaný.
Hned po smaženém kaprovi jsou dalšími dvěma nejběžnějšími vánočními zvyky poslouchání a zpívání koled a tzv. „barborky“.
Vánoční zvyky však dodržuje stále méně lidí.
Dodržování většiny vánočních zvyků je běžnější v početných rodinách, kde jsou děti.
Vánoce zůstávají intimním svátkem, který trávíme převážně doma s našimi nejbližšími.
Silvestrovské oslavy je naproti tomu stále běžnější trávit mimo domov, například u přátel či v restauraci.
Na placené pobyty však stále zatím jezdí pouze malé procento Čechů.
Společnost Factum Invenio, s.r.o. položila v rámci svého programu omnibusových šetření otázky týkající se vánočního chování českých spotřebitelů. Dotazování proběhlo ve dnech 15.11. – 22.11.2006 metodou řízených osobních rozhovorů na reprezentativním výběrovém souboru 998 občanů České republiky ve věku od 15 let získaném kvótním výběrem.

Vánoční stromeček
Bez vánočního stromečku si Češi nedokáží Vánoce snad ani představit – nějaký vánoční stromeček si pořídí 93,3 % občanů České republiky, což je ve srovnání s předcházejícím rokem o cca šest procentních bodů více.
Z těch, kteří řekli, že budou mít nějaký vánoční stromek, si více jak polovina lidí (53,8 %) pořídí řezaný, „živý“ stromeček.

Živý stromeček zvolí významně častěji lidé mezi 30 a 44 lety, vzdělanější, s příjmy domácnosti nad 40 tisíc Kč měsíčně a čtyřčlenné domácnosti a rodiny, kde jsou dvě děti. Umělý stromeček naopak budou mít častěji dvoučlenné domácnosti a obyvatelé Moravskoslezského kraje.

S tím, jak roste počet osob v domácnosti, zároveň klesá podíl těch, kteří nebudou mít žádný vánoční stromeček - v jednočlenných domácnostech se to však týká třetiny lidí (33,2 %). Bez stromečku tak budou nejčastěji senioři, ovdovělí a rozvedení.

Vánoční zvyky a tradice


Nejčastěji provozovaným vánočním zvykem je smažený kapr ke štědrovečerní večeři. Kapra si stejně jako v předcházejících letech dopřeje většina Čechů (89,1 %). Tento pokrm volí výrazně častěji sezdaní lidé (91,2 %), nejméně často naopak svobodní a rozvedení.

Druhým nejvíce provozovaným zvykem je zpívání a poslouchání koled – dodržuje jej 60,1 % domácností, což je přibližně o 15 procentních bodů méně než před dvěma lety (75,2 %). Koledy zpívají významně častěji ženy (67,4 % žen oproti 52,3 % mužů) a lidé středního věku mezi 45 a 59 lety (67,5 %), rodiny se dvěma a více dětmi (74,5 %) a ženatí a vdané (68,3 %). Více jak polovina mladých lidí do 29 let a svobodných však koledy nezpívá, neposlouchá (52,8 %, respektive 51,5 %).

Lidový zvyk řezání větvičky z třešně 4. prosince na svátek Barbory, tzv. barborky, dodržuje 42,2 % lidí. To je o téměř 17 procentních bodů, než tomu bylo v roce 2004 (59 %). Tento zvyk dodržuje skoro polovina českých žen (48,8 %). Barborky jsou obvyklejší v početných rodinách se dvěma a více dětmi, méně častěji si však barborku obstarají mladí lidé do 29 let (35,3 %) a svobodní (33,9 %), tedy vlastně ti, na které je tento zvyk zaměřen. „Vzhledem k tomu, že zvyk řezání barborek dodržují i sezdaní a starší osoby a dokonce i třetina mužů, je patrné, že lidé podstatu této tradice příliš neznají,“ podotýká Martina Rubášová. Barborky jsou dále častější ve Středočeském kraji (66,4 %) a na menších městech od 5 tisíc do 20 tisíc obyvatel (58,4 %).

Štědrovečerní krájení jablíček je čtvrtým nejčastěji se vyskytujícím lidovým zvykem (39,2 %). I v tomto případě však poklesl podíl lidí, kteří tento zvyk dodržují, a to o 12 procentních bodů. Jablíčko si na Štědrý večer častěji rozkrajují ženy (45,6 %) a osoby ve věku mezi 30 a 45 lety (45,6 %). Stejně jako u ostatních zvyků se této tradici daří spíše v početnějších domácnostech a jsou-li tam děti – s rostoucím počtem dětí v rodině se zvyšuje podíl domácností, který tento zvyk dodržuje (1 dítě: 41,0 %, 2 děti: 49,7%, 3 a více dětí: 77,0 %).

Půlnoční mši navštěvuje více než třetina Čechů (34,6 %). Častěji se jedná o lidi nad 60 let věku (42,5 %), převážně důchodce (44,0 %).

Čtvrtiny lidí se týká i návštěva jesliček / betléma (24,8 %). Ve srovnání s lety 2004 a 2003 je to však velmi výrazný pokles, a to téměř o 18 procentních bodů. Na jesličky se chodí dívat spíše ženy (30,1 %), vysokoškoláci (34,1 %), ženatí či vdané (29,5 %), osoby s hrubým měsíčním příjmem domácnosti nad 40 tisíc korun (33,3 %), obyvatelé velkých města nad 100 tisíc obyvatel (36,6 %) a Pražané (38,2 %).

Pouštění svíček v nádobě s vodou a lití olova jsou podstatně méně frekventovanými vánočními zvyky (13,5 %, respektive 5,7 %). Oba zvyky jsou opět častější v rodinách, kde jsou děti.

Kde budou Češi trávit letošní Vánoce a Silvestr?
Vánoce tráví Češi tradičně doma, v nejužším rodinném kruhu (72,3 %). Více jak pětina Čechů k sobě pozve členy širší rodiny (22,4 %), u příbuzných naopak Vánoce stráví 2,7 % občanů (zpravidla se jedná o starší lidi a důchodce). Vánoční svátky mají ryze intimní charakter a trávit je na placených pobytech – ať již v tuzemsku nebo v zahraničí – není obvyklé.

Oslava konce roku je naopak společenskou událostí a trávit Silvestra mimo domov je stále běžnější. Doma se svými nejbližšími letos bude příchod roku 2007 slavit 38,6 % občanů, což je přibližně o pět procentních bodů méně než loni. Silvestr takto stráví nejčastěji ženy (41,8 %), lidé ve věku 60 a více let (70 %), důchodci (72,1 %), osoby z jednočlenných až dvoučlenných domácností a lidé s nižšími příjmy.

Více než pětina Čechů se oddá silvestrovským oslavám u svých přátel a známých (22,6 %) a 6,7 % občanů bude oslavovat v restauraci. Takřka polovina mladých lidí do 29 let Silvestra stráví u přátel (47,9 %) a 9,9 % jich přivítá nový rok v restauraci. Na placený pobyt (jak v ČR, tak do zahraničí) pojedou 3 % našich spoluobčanů.