Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

Petr Hruška (43) pracuje jako automechanik a bydlí s manželkou a dvěma dětmi v rodinném domku. Vydělá si 12 tisíc hrubého měsíčně.
Manželka Martina (41) pracuje v nedalekém supermarketu jako prodavačka. Její plat se v závislosti na výši prémií pohybuje mezi 7 a 8 tisíci Kč hrubého.
Po odečtení pojistného a daní přibude rodině každý měsíc něco málo přes 17 000. Největší položky ve výdajích tvoří jídlo a domácnost. Synovi Janovi je 15 let, starší Nikole bude 20. Dva roky se ale marně snaží najít stabilní zaměstnání, její nejdelší pracovní úvazek netrval ani 3 měsíce. Petr si posílá měsíčně 500 Kč do penzijního připojištění, jež uzavřel před 5 lety.
Hruškovi jsou zodpovědní, snaží se myslet dopředu a zvažují všechna rizika své situace. Proto si chtějí vytvořit finanční rezervu, která by je v nepříznivých situacích dokázala podržet. Zároveň by si rádi naspořili nějaké prostředky na stáří, aby nebyli závislí na státním důchodu a mohli si pokud možno udržet svůj životní standard. K tomu by jim v důchodu stačilo 4 až 6 tisíc měsíčně navíc k vyplácené penzi. Produktivní věk by chtěli završit v Petrových pětašedesáti letech.

Úvodní zamyšlení

Finanční rezerva by měla být zdravým základem každé rodiny.
Ne každý si ale dokáže dlouhodobě „odpírat“ část svých příjmů s vidinou budoucího zabezpečení.
I přesto je důležité, aby bylo spoření pravidelné a odčerpávalo z rodinného rozpočtu jen únosné množství peněz.

Tvoříme plán

Jak jsme již zmínili, čistý měsíční příjem Hrušků přesahuje 17 000 Kč.
Po odečtení výdajů za potraviny, domácnost, auto, jízdné, ošacení, zábavu, dárky či penzijní připojištění zbývá volných přibližně 1000 Kč. Tyto nepotřebné peníze Petr investuje do drobných vylepšení jejich domu, čas od času i něco uspoří: na běžném účtu mají Hruškovi 35 000 Kč.
Pro tvorbu rezerv a důchodové renty je k dispozici, započítáme-li i příspěvek do penzijního připojištění, měsíčně 1500 Kč plus prostředky na běžném účtu.

Nástroje, kterými lze dosáhnout cílové částky

Při rozhodování o spoření či investicích budeme uvažovat o dvou nástrojích, které jsou podporovány státem, díky čemuž poskytují zajímavý poměr výnosu a rizika: stavební spoření a penzijní připojištění.
Dále budeme posuzovat produkty z oblasti kolektivního investování - podílové fondy a investici prostřednictvím nemovitostních investičních fondů.
Co se rizikovosti týče, nejméně rizikové je v tomto případě stavební spoření (díky pojištění vkladů a garantovanému výnosu), následované fondy peněžního trhu, penzijním připojištěním, dluhopisovými fondy, zajištěnými fondy, nemovitostními investičními společnostmi a akciovými fondy (jež jsou naopak nejvíce rizikové).

Výsledné doporučení pro rodinu

Nejefektivnější způsob zhodnocení 35 000 Kč na běžném účtu a měsíční volné částky ve výši 1 500 Kč sestává z následujících kroků: snížení úložky u penzijního připojištění na 100 Kč pro zachování smlouvy, založení stavebního spoření a spoření 1400 Kč měsíčně.
Dále je třeba přesunout 15 000 Kč z běžného účtu do fondu peněžního trhu, 20 000 Kč zůstává jako likvidní rezerva na běžném účtu. Zbylých 15 000 Kč ve fondu bude také tvořit rezervu s dostupností přibližně 7 dnů (ze zákona 30) a průměrným výnosem 1,6 %.
Po šesti letech bude na účtu stavebního spoření našetřeno zhruba 124 000 Kč. Dále lze předpokládat, že Nikola a Jan se osamostatní a odejdou od rodičů.
Počítejme však s „horší“ variantou, kdy odejde pouze Nikola, které již bude 26 let. V rodinném rozpočtu by se mělo objevit dalších 1000 Kč volných finančních prostředků měsíčně. K dispozici je tedy naspořených 124 000 Kč plus 2500 Kč měsíčně.
Dále je třeba založit stavební spoření na Petra i na ženu. Na každou smlouvu je dobré vkládat 1670 Kč měsíčně.
Dalším krokem je navýšení Petrova penzijního připojištění na 500 Kč a založení dalšího. Celkem budou Hruškovi tedy vkládat do dvou stavebních spoření a dvou penzijních připojištění 4040 Kč měsíčně. K dispozici mají ale jen 2500 Kč. Zbylých 1540 Kč bude odčerpáváno z peněz naspořených z předešlého stavebního spoření.
Aby tyto prostředky během čerpání neznehodnocovala inflace, uložíme 20 000 Kč opět do fondu peněžního trhu a 104 000 Kč do dluhopisového fondu. Uvedených 20 000 Kč bude pokrývat spoření po dobu jednoho roku, peníze v dluhopisovém fondu pokryjí zbytek doby do konce 6leté vázací lhůty stavebních spoření a zároveň navýší rezervu přibližně o 14 000 Kč.
Po dalších 6 letech bude ze dvou stavebních spoření k dispozici přibližně 295 000. Lze předpokládat, že i druhé dítě opustí rodný dům, a měsíčně se uvolní dalších 1000 Kč.
Celkem již mají Hruškovi tedy k dispozici každý měsíc 3500 Kč.
Následuje další dvojice stavebních spoření (2 x 1670 Kč měsíčně) a navýšení penzijního připojištění Martiny na 500 Kč měsíčně.
Celková měsíční potřeba je tedy 4340 Kč, 3500 Kč již k dispozici je, zbytek se bude postupně rozpouštět z dluhopisového fondu, kam přidáme 60 000 Kč.
Ještě tedy zbývá 235 000 Kč, které je třeba někam umístit. Využijeme proto i některé rizikovější investiční nástroje.
Bude-li rodina tímto způsobem spořit, v době odchodu do důchodu budou mít k dispozici včetně rezervy a penzijního připojištění celkem přibližně 1 290 000 Kč.
O 2 roky později manželé získají dalších 295 000 Kč ze stavebních spoření.
Pokud zohledníme inflaci 2 % ročně, dnešní hodnota těchto peněz je 1 020 000 Kč.
Tato suma by dokázala rodině generovat měsíční důchod 9000 Kč do 80 let věku.