Edisonův telefon
Telefon, který křičí - tak nazývaly novinové články objev vynálezce Thomase Edisona. Dokázal toho víc než konkurenční přístroje. Přesto upadl v zapomnění.
Prvenství při vynálezu telefonu se dnes připisuje německému fyzikovi Johannu Philippu Reisovi. Po něm telefon zdokonalil Alexander Graham Bell, který jej také úspěšně rozšířil ve Spojených státech. Velkým Bellovým konkurentem byl Thomas Edison. I on přišel se svou verzí telefonu. V něčem byl mnohem lepší, v něčem naopak za Bellovým přístrojem zaostával.
PŘEVRATNÝ OBJEV
V sedmdesátých letech devatenáctého století Amerikou vítězně táhly Bellovy telefony, přestože jejich kvalita nebyla nejlepší. Důvodem byl nedokonalý přenos zvuku. První Bellův patentovaný telefon z roku 1876 používal pro příjem i odesílání zvuku stejnou technologii. Základem byla membrána spojená s magnetem a cívkou. Když hlas rozezněl membránu, její chvění způsobilo pohyb magnetu a indukovalo elektrický proud. Na druhé straně probíhal stejný proces opačně, chvění membrány se proměnilo na hlas. Indukovaný proud byl však slabý a s přibývající vzdáleností dále slábl, což se podepisovalo na kvalitě zvuku.
V roce 1877 do hry vstoupil Bellův velký konkurent Thomas Alva Edison. Na popud telegrafické společnosti Western Union se mu podařilo vymyslet nový způsob vedení zvuku. Využil vlastností uhlíku, jehož elektrická vodivost se mění se změnami tlaku. Jeho sluchátko obsahovalo membránu, která se dotýkala kousku uhlíku spojeného s vnější baterií. Když membrána začala kmitat, změnila se elektrická vodivost uhlíku. Projevilo se to malou změnou v elektrickém proudu, který jím procházel. Čím silnější tento proud byl, tím větší vzdálenost mohla být mezi dvěma přístroji. Bylo proto možné přenést hlas i na více než sto kilometrů, aniž by to znamenalo ztrátu srozumitelnosti projevu.
BELL VERSUS EDISON
Během následujících let se Bellova společnost pokusila Edisonův objev okopírovat. Začalo období vleklých sporů o vlastnictví patentu na uhlíkový mikrofon. Na jedné straně vystupoval Edison a společnost Western Union, na druhé Bellova společnost, která měla brzy v rukou podobné řešení.
Edison se pokusil rozjet vlastní podnikání. V roce 1878 založil v Londýně telefonní společnost Edison Telephone Company, která rychle začala získávat zákazníky. Když si toho povšimli právníci Bellovy společnosti, hrozili Edisonovi žalobami na porušení patentových práv.
Edison se nevzdal. O několik let dříve objevil, že potřebných změn v elektrickém proudu lze dosáhnout i třením mezi elektrodou a povrchem křídy navlhčeným roztokem jodidu draselného. Rozhodl se tento svůj dávný objev využít, protože se nijak nepodobal patentu, na který si dělal nárok Alexander Bell.
ODMĚNA ZA NÁMAHU
Nahrazení uhlíku navlhčenou křídou mělo jednu velkou nevýhodu: křídou bylo nutné neustále otáčet. Kdo si chtěl zavolat, musel po celou dobu hovoru bez přestání točit klikou. Stačilo malé zaváhání a konverzace zmizela. Zcela nesrovnatelná však byla kvalita zvuku.
Zatímco Bellův telefon reprodukoval mluvené slovo velmi zkresleně a nesrozumitelně, Edisonův křídový přístroj dokázal nabídnout velmi čistý, jasný a hlasitý zvuk, který bylo slyšet téměř v celém domě. List The Times tehdy psal, že nový typ telefonu zaznamenal mluvené slovo, zpěv i pískot ze vzdálenosti čtyř a půl metru. Dokázal je reprodukovat na vzdálenost přesahující rozměry místnosti. Jeho projev byl dokonce hlasitější než normální mluvený projev, podobal se spíše křiku.
Začali se hlásit první zájemci o nový typ telefonu. Edison zaškolil dvacet techniků, kteří měli telefony instalovat v domech, a rychle začal s jejich výrobou.
KRÁTKÝ ÚSPĚCH
Úspěch trval jen krátce. Bellova společnost se dohodla s Western Union na prodeji práv z Edisonova patentu a souhlasila se zaplacením licenčního poplatku pro vynálezce. Následující rok začalo vyjednávání o prodeji Edisonovy telefonní společnosti ve Velké Británii.
V roce 1880 Bell společnost koupil a vytvořil z ní Spojenou telefonní společnost - United Telephone Company. Telefony s křídovými mikrofony a klikami se ukázaly jako nepraktické. Nahradily je proto zdokonalené verze telefonů s uhlíkovými mikrofony, které se v nepatrně změněné podobě používají dodnes.
Autor: Eliška
Diskuze: