Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

vše novinky přidat novinku

Psí novinky Kočičí novinky Rostlinné novinky Cestovatelské novinky Ostatní novinky


  Ostatní novinky
Krunýře a ulity

Mnozí živočichové ukrývají svá těla pod lastury, ulity, skořápky či krunýře. Jejich bezpečí je ovšem pouze zdánlivé. Každý krunýř má v přírodě své přemožitele. Taktiky se liší, ale cíl je vždy jediný - překonat zábranu a dostat se k tučnému soustu.

Pevné schránky ukrývající měkké části těla mají na první pohled jasný účel - chránit své nositele před případným nebezpečím. Zdání však v tomto případě klame. Biologové nás poučí, že prvotní účel pevných tělních obalů byl jiný, totiž poskytovat oporu pohybovému aparátu. Ochrana je teprve druhotnou, i když také důležitou funkcí.
U mušle jsou na pevné lastuře uchyceny svaly, které tělesnou schránku podle potřeby otevírají a uzavírají. Obě části lastury navíc ohraničují vlastní prostor těla vůči okolnímu vodnímu prostředí a usnadňují vhánění potravy a přívod okysličené vody k žábrám. Také u dalších měkkýšů, u korýšů nebo u mnoha druhů hmyzu, tvoří vnější pevná schránka především opěrný aparát těla.

RŮZNÉ TAKTIKY

Měkké sousto ukryté v nepřístupném obalu bylo vždy výzvou pro predátory, kteří si v průběhu evoluce vytvářeli stále nové a nové triky, aby nositele nejrůznějších schránek obelstili. Někteří útočníci vsadili na hrubou sílu, jiní využívali lsti nebo rafinovaných prostředků včetně chemických zbraní.
Způsob, jakým se do ulit plžů dostávají někteří krabi z rodu Calappa, připomíná otvírání konzervy. Tito krabi obývající teplá moře mají na pravém klepetu pohyblivý trn, který při stisku zapadá mezi dva výstupky ve tvaru úst. Pokud krab při svých toulkách narazí na ulitu příhodné velikosti, uchopí kořist menším levým klepetem a umístí ji mezi trn a miskovitou část pravého klepeta. Následuje mohutný stisk a první otvor v ulitě je hotov. Nyní si krab ulitu pootočí a opakuje postup, dokud nevznikne dostatečně velká škvíra, kterou se bez problémů může dostat k obsahu živé konzervy.
Někteří plži s ulitou jsou sami predátory, kteří se rafinovaně dostávají do lastur ústřic, slávek jedlých a jiných mlžů. Buď navrtají do jejich skořápky kruhový otvor pilníkovitým jazýčkem, nebo používají lsti. Některé druhy se uchytí na vybrané škebli a trpělivě čekají, až se pootevře. Do vzniklé skuliny vzápětí vsunou výstupek ulity a cesta k chutnému soustu je připravena.
Podobnou taktiku používají také někteří krabi. Vyčíhají si otevřenou mušli, rychle zasunou mezi její rozevřené části malý kamínek a pak se již snadno dostanou dovnitř.
Mořské hvězdice mají vlastní způsob, jak překonat překážku na cestě k potravě. Dostanou se nad kořist, přichytí se svalnatými rameny k oběma částem lastury a snaží se ji vytrvalým tahem rozevřít. Po několika hodinách přetahování obvykle svaly napadené mušle ochabnou a lastura se poněkud rozevře. Hvězdice ihned vychlípí svůj žaludek do nitra lastury a vyloučí silné trávicí šťávy. Masité části mušle se rozpustí a hvězdice může celý obsah pohodlně vysát.
Plži z čeledi Naticidaevolí přímou cestu. Nejdřív naleptají zvolené místo na lastuře koncentrovaným výměškem a potom ji pilníkovitým jazykem pozvolna navrtají. Malý otvor stačí, aby se plž dostal dovnitř a chutný obsah postupně vyjedl.

OBRANA

Mušle se mohou nezvaným vetřelcům bránit jen v omezené míře. Mladé slávky jedlé rychle nabývají na hmotnosti a zpevňují své lastury, aby měly předstih před dorůstající generací mladých krabů. Některé mušle mohou pronásledovatelům dokonce utéci. Například hřebenatky mají dobře vyvinuté oči rozmístěné po okraji žáber a při nebezpečí provádějí únikové manévry rychlým rozevíráním a stahováním lastur. Pohybují se tak vlastně na reaktivním principu vytlačováním vody.
Slávky jedlé se pohybují jen velmi pomalu (jeden až dva centimetry za hodinu) a jen do té doby, než najdou příhodné místo na uchycení. Jejich obranou proti nepřátelům je shlukování do kolonií, v nichž může predátor jen těžko vybrat a uchopit jednotlivou oběť. Pokusy ukázaly, že shlukování se urychluje, pokud slávky ve vodě cítí přítomnost hladového humra.

JINÍ ŽIVOČICHOVÉ

Vnější ochranné vrstvy a krunýře nejsou spolehlivou ochranou ani pro větší živočichy. Želvy se mohou stát snadnou kořistí krokodýlů, kteří je dokážou rozlousknout jako vlašský ořech. Krokodýli a kajmani mají sice ostré zuby a silnou kůži vyztuženou pevnými šupinami, avšak ani ta je neochrání před útokem anakondy. Velký škrtič dokáže svým sevřením kajmana usmrtit a potom ho vcelku zkonzumovat.
Souvislou ochrannou vrstvu mají i luskouni, jejichž tělo je pokryto rohovitými vzájemně se překrývajícími destičkami. Původně šlo zřejmě o ochranu proti agresivním mravencům a termitům, kterými se luskouni živí. Rohovitý obal však funguje i proti některým predátorům. Když je luskoun napaden, svine se do kuličky, kterou lze jen velmi těžko rozevřít. Jeho příbuzní američtí pásovci mají tělo chráněné zkostnatělými destičkami a při nebezpečí se buď svinou, nebo zahrabou částečně do země tak, aby ven vyčníval jen odolný krunýř. Tato ochrana jim poskytuje bezpečí před většinou nepřátel - s výjimkou aligátorů a medvědů.





Autor: Eliška

Datum vložení: 16.05.2008 / Sekce: Ostatní novinky

Zhlédnutí: 53524

Diskuze  k novince...  Diskuze:

v diskuzi je 0 příspěvků | poslední příspěvek:
Podělte se s ostatními lidmi o Vaše poznatky a zkušenosti ! Zeptejte se na cokoli !
Přidej příspěvek / Zobraz příspěvky





Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE


Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · Hry online · Games online
Copyright (c) 2017 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz





IQ test online

Recepty online

Hry online

Test Jasnovidce

Výukový slovník English
Svátek má  Vladislav, zítra Doubravka