Obr mezi viry
Mimivirus. Je držitelem několika rekordů ve světě virů. Je největší, má nejdelší genom, je nejsložitější, nejdokonalejší a pro vědce nejzáhadnější. Jeho objev možná přinese nový pohled na vývoj života na Zemi.
Není to tak dávno, co obletěla svět neuvěřitelná zpráva. Byl objeven virus obřích rozměrů, větší než bakterie. Francouzští vědci oznámili, že tento vir byl původně nalezen v amébách ve vodě chladicí věže průmyslového závodu v severní Anglii. Po celá léta ho vědci zkoumali a dlouho věřili, že jde o neznámý typ bakterie. Francouzští vědci po několika letech nakonec s jistotou určili, že nejde o bakterii, ale o virus rekordních rozměrů. Pojmenovali ho mimivirus z anglického mimic - napodobovat, protože vzezřením napodobuje bakterie. Má 500 nanometrů v průměru a dalších 250 až tři sta nanometrů mu přidává jeho chlupatý obal. Je tedy zhruba osmkrát větší, než je u virů obvyklé. Velikostí předčí dokonce i menší druhy bakterií.
SROVNÁNÍ
Běžná velikost virů se pohybuje mezi 20 až 100 nanometry. Ve srovnání s mimivirem je to, jako bychom vedle sebe postavili pomeranč a kuličku hroznového vína. Běžný virus si vystačí s pouhými několika geny. Virus HIV má genů devět, virus tabákové mozaiky tři a virus hepatitidy typu D jen jeden.
Oproti ostatním virům je mimivirus nezvykle složitý. Jeho genom má 911 genů. Celá polovina jich je pro vědu nová a spousta dalších byla u viru nalezena vůbec poprvé.
Mimivir je schopen opravit si sám některá poškození DNA a má enzymy, které urychlují jeho množení. Na rozdíl od ostatních virů je schopen vytvářet si bílkoviny.
Vyvolává to řadu otázek. Proč potřebuje být vir tak velký? Proč jeho genom sestává z tolika genů? Je třeba přehodnotit, co to vlastně vir je? Někteří biologové dokonce tvrdí, že mimivir boří hranice mezi viry a buněčnými formami života.
Zajímavé je, jak mimivir vzezřením napodobuje bakterie. Améba ho pozře v domnění, že jde o její oblíbenou potravu, a mimivir se tak jednoduše dostane do těla hostitele. Taková důmyslnost je u běžných virů nevídaná.
OHLÉDNUTÍ ZPĚT
Mimivir objevil britský mikrobiolog Timothy Rowbotham v roce 1992. V severoanglickém Bradfordu se hledali původci epidemie, a proto se zkoumala i voda v chladicích zařízeních. Právě tam ve vodních amébách Acanthamoeba polyphagase mimivir našel. Rowbotham byl přesvědčen, že jde o bakterii, a pojmenoval ji proto Bradfordcoccus podle města nálezu. Veškeré snahy o klasifikaci záhadného tvora ale selhaly a nález byl odložen. O šest let později odešel Rowbotham do důchodu a Bradfordcoccus putoval do laboratoří univerzity Université de la Méditerranée v Marseille.
Tam ho začal podrobně zkoumat bakteriolog Bernard La Scola, který nakonec došel k onomu překvapivému zjištění. Je to vir.
GIRY
Odborník na molekulární vývoj Jean-Michel Claverie, který se k týmu Bernarda La Scoly přidal v roce 2001, zastává názor, že mimivir nelze zařadit mezi ostatní viry. Je od nich natolik odlišný, že by pro něj měla být vytvořena nová kategorie. Ta by nesla název giry, což odkazuje na jeho nezvyklou velikost (z anglického giant viruses - obří viry). Nálezy velkých virů v Mexickém zálivu a Sargasovém moři naznačují, že mimivir nemusí být v této kategorii osamocen.
PŮVOD MIMIVIRU
V evoluční biologii byly viry vždy umísťovány mimo hlavní strom života. Jedním z důvodů byl fakt, že se nemohou rozmnožovat mimo svého hostitele a že se tedy objevily až po buněčných organismech. Spekulace o původu mimiviru teď vedou některé vědce k přesvědčení, že je nutné otázky týkající se počátků a vývoje života na Zemi přehodnotit. Claverie přišel s teorií, že mimivir je potomkem mnohem složitějšího organismu, který byl možná kdysi dávno schopen žít samostatně. Teprve v průběhu evoluce se tento organismus zjednodušil a přešel k parazitickému způsobu života. To by podle Claverieho vysvětlovalo oněch přibližně 450 genů, které jsou vědě zatím neznámé. Jako každá teorie má i tato své odpůrce. Ti se domnívají, že nové geny získal mimivir tím, jak se přizpůsoboval svým hostitelům. Z nich mnozí jsou dnes již vyhynulí, takže jejich genom věda nezná.
ČTVRTÁ DOMÉNA ŽIVOTA?
Podle profesora Didiera Raoulta patří mimivir mezi viry, které se na Zemi objevily před čtyřmi miliardami let spolu s prvními formami života a možná ještě dřív. Tvrdí, že objevem mimiviru byla nalezena čtvrtá větev života vedle dosud uznávaných eubakterií, archebakterií a eukaryot. Začala nová éra ve virologii a mikrobiologii a vědci zabývající se evolucí života na zemi dostali nové podněty.
Kdo chce vědět víc: http://giantvirus.org
Autor: Eliška
Diskuze: