Novinky ze světa psů, koček, rostlin, cestování a ostatní.

Nikdo se v nich nevyzná, proto si je každý vykládá po svém. Takové jsou důsledky měnících se vědeckých názorů na výživu. Mnohé změny v postojích lékařů se však zakládají na nových studiích. Existuje několik potravin, o nichž se tradují protichůdné mýty. Na příkladu vajec, mléka, kávy a alkoholu se dá dobře vysvětlit, proč názory lékařů tak často podléhají změnám.

Proč je káva na indexu?
Tak třeba o kávě se soudí, že zvyšuje krevní tlak. Na tom však není téměř žádná pravda. \'Je to mýtus, který se traduje desítky let,\' říká přední český kardiolog Petr Niederle z pražské Nemocnice Na Homolce. \'Kofein sám vede k mírnému stažení cév, což se v kombinaci s jinými léky používá při léčbě migrén. To se však projevuje téměř zanedbatelným a krátkodobým zvýšením krevního tlaku.\' Podle Niederleho slov mohou lidé s vyšším tlakem či po infarktu kávu klidně pít. Na vyšší dávky kofeinu by si ale měli dát pozor pacienti s tachykardií (rychlé bušení srdce).
Jak vysvětluje odborník na výživu Pavel Suchánek z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny, důvěryhodné studie zjistily, že káva zvyšuje riziko vzniku rakoviny močového měchýře. Zároveň ale snižuje riziko rakoviny tlustého střeva. \'I zde platí rozumná míra. Pokud někdo pije do čtyř až pěti šálků kávy denně, rozhodně si neuškodí,\' říká Pavel Suchánek.

Vejce znovu na scéně
Dramatický osud zažila vejce. Velkou popularitu zaznamenala po druhé světové válce. Potravin bylo málo a lidé, především děti, potřebovali stravu bohatou na bílkoviny a tuky. Vejce, tučné mléko, smetana, stejně jako sádlo a červené maso, byly považovány za nejlepší součást jídelníčku. Kdo si to ale tenkrát mohl dovolit víc než jednou týdně...
Blahobyt, který později zažívaly vyspělé země (co se potravin týče i některé komunistické státy), vedl k výraznému nárůstu obezity. Následně přibývalo nemocí srdce a cév. S objevem cholesterolu pak bylo jasné, že s tuky je třeba šetřit a s vejci takřka skoncovat. Tehdejší výzkumy ukázaly, že ve vejcích je cholesterolu nejvíc. To se ovšem ještě netušilo, že ne všechny \'cholesteroly\' jsou stejné a že nemají jen negativní účinek.
Až v roce 2001 udělila prestižní lékařská společnost The American Heart Association vejcím \'milost\'. Z nejnovějších zkoumání vyplynulo, že cholesterol obsažený ve vejcích nemá tak špatný vliv na hladinu celkového krevního cholesterolu. Mnohem důležitější než omezování vajec je eliminace živočišných tuků.
\'Vejce jsou dobrým zdrojem bílkovin a kvalitních tuků,\' říká Pavel Suchánek. \'Navíc jsou bohatá na vitamíny a živiny. Žloutek zvláště na vitamíny A, D, E, K, karotenoidy, vápník a železo.\'

Mléko nejlépe zakysané
Mléko obsahuje vápník, a není-li tučné, lze jej jedině doporučit. Tak se k němu staví všechny lékařské studie. Výhradně konzumací mléčných výrobků se dá snadno získat dostatek vápníku a předejít řídnutí kostí, které je ve vyspělých zemích vinou nedostatku pohybu velmi časté.
Mléko je však zřejmě nejčastějším terčem kritiky alternativní medicíny. Podporuje prý vznik nemocí, jako jsou průjmy, astma, alergie, artritida, chudokrevnost. Údajně přispívá i k srdečním chorobám.
\'Jenže žádné studie to nepotvrdily,\' říká Pavel Suchánek. A dodává, že pro ty, kdo by přece jen měli z mléka strach, jsou ideální čerstvé zakysané mléčné výrobky. Ty navíc obsahují bakterie mléčného kvašení, snižují výskyt alergií a výrazně podporují imunitní systém.
Obecné problémy spojované s mlékem souvisejí nejčastěji s nesnášenlivostí mléčného cukru neboli laktózy. I tomu lze předejít konzumací zakysaných mléčných výrobků. Bakterie způsobující kvašení totiž laktózu lidově řečeno \'sežerou\', použijí jako zdroj energie a rozštěpí.

Alkohol ani s mírou?
Bouřlivé diskuse se tradičně vedou o alkoholu. Leckdo tvrdí, že v malém množství pomáhá proti nemocem srdce a cév, zlepšuje náladu a díky obsahu přírodních antioxidantů chrání před rakovinou.
Takřka zázračné účinky bývají připisovány červenému vínu. Své příznivce má v lékařských studiích ale i pivo a v lidovém léčitelství pak také destiláty. \'Prospěšný je každodenní příjem do množství jedné skleničky vína, půl litru piva nebo malého panáka čtyřicetiprocentního alkoholu. To snižuje riziko krevních sraženin v cévách a zvyšuje hladinu dobrého cholesterolu,\' říká Pavel Suchánek.
Odborníkům zabývajícím se závislostí na alkoholu se podobné studie vůbec nezamlouvají. Karel Nešpor z psychiatrické kliniky v pražských Bohnicích upozorňuje, že ve všech výzkumech potvrzujících pozitiva alkoholu je systémová chyba.
Při těchto studiích totiž byli mezi abstinenty řazeni i lidé vyššího věku, lidé, kteří přestali pít alkohol ze zdravotních důvodů a dokonce i ti, kdo pili nepravidelně a nárazově. Jejich zdravotní stav pak byl logicky horší než u zdravých konzumentů alkoholu. Navíc, jak upozorňuje psychiatr Karel Nešpor, podle Světové zdravotnické organizace by žádný zdravotnický systém na světě neměl alkohol doporučovat.
\'Ani zdrženlivé pití alkoholu určitě nesníží nebezpečí srdečních nemocí u mladších mužů, u žen před menopauzou, u dětí a dospívajících. A to jednoduše proto, že riziko je u těchto skupin lidí minimální,\' konstatuje Karel Nešpor. \'Ale ti všichni - a také muži středního či vyššího věku - mohou být i malými dávkami alkoholu těžce postiženi při dopravních nehodách, úrazech, násilném jednání či současném užití léků.\' Podle Karla Nešpora navíc pití i malého množství alkoholu zvyšuje pravděpodobnost vzniku závislosti: \'A pokud někdo říká, že mu jde o načerpání přírodních antioxidantů, pak je najde v česneku, zeleném čaji a v mnoha dalších potravinách či nápojích.\'