Proč pes....

&&Pov&ídka z knihy Auřina proč&&&&

&&Proč pes &štěk&á ???&&&&

&Va&še čuba &štěk&á!&' vyt&ýkala sousedka moj&í pan&í.&
&'Jistě!&' souhlasila ochotně pan&í. &'Vždyť je to pes,&' dodala na vysvětlenou.&
&'No, to je!&' souhlasila sousedka, byť neochotně. &'Ale &štěkat by neměla!&' dodala sveřepě.&
&'Dobr&á,&' pravila pan&í sm&ířlivě. &'Tak &štěkat nebude. Auro, zp&ívej!&' zavelela.&&&

&
&&'A&ú&ú&ú&ú&ú&' zanotovala jsem ps&í zpěv. Lidičky, to jsem si užila ps&í pop-mjuzik! Zlat&á slavice? Pch&á&á&á! Toť trapn&ý relikt socialismu! Zlat&á čubka - to je meta, o niž by měla usilovat každ&á popul&árn&í zpěvačka! Haf!&&&

&
&Lid&é mluv&í, kočka mňouk&á, svi&št svi&št&í, medvěd a n&á&š p&án bruč&í... Každ&ý živočich se vyjadřuje tak, jak ho to naučila jeho maminka. Na&ši sousedku pr&ý přinesla vr&ána, a tak kr&ákor&á. Někdy se tak&é, jako můj kamar&ád Josef Nov&ák z I. B, vyjadřuje, jak ho to naučil jeho parť&ák ze &školn&í lavice, a pak je z toho v&ýprask nebo dom&ác&í vězen&í. Představte si, jak Pepan, kter&ý neuměl vyslovit er a ř&íkal nam&ísto Tůdle! Pudlajs! najednou er uměl, jen to drnčelo.&&&

&
&Psi &štěkaj&í nejen proto, aby si vz&ájemně rozuměli, ale aby jim porozuměl i jejich p&án. Ti, co maj&í p&ána m&éně ch&ápav&ého, &štěkaj&íĺv&íce, ti, jimž p&án porozum&í nato&šup, &štěkaj&í m&éně. Z toho se nakonec vyvinula v&íce či m&éně &štěkav&á plemena psů. Jako v&šade i zde existuj&í v&ýjimky. Někter&ý čokl může m&ít celkem inteligentn&ího p&ána, jako n&á&š Mon, a přesto si r&ád &štěkne. No, možn&á to taky bude t&ím, že n&á&š p&án je mysl&íc&í tvor až po dvou turc&ích, por&ánu a po neděln&ím obědě s n&ím nen&í kloudn&á řeč.&&&

&
&Někteř&í psi jsou fakt děsně ublafan&í. Pozor, aportuji př&íklad! Zat&ímco j&á shrnu hospod&ářskou politiku Česka do jedin&ého &'RAFHO&'!, Mon za&štěk&á &'Haf, baf, ňaf - a&ú&ú&ú&ú!&', což v překladu znamen&á: &'V Česku m&áme vl&ádu odborn&íků - veselme se!&' Jsou chv&íle, kdy si fakt mysl&ím, že ten čokl m&á v palici jen vepřov&é nožičky!&&&

&
&Jsou slova, jimž rozum&í lid&é po cel&é zeměkouli... Mezi n&ámi, jsem toho n&ázoru, že Země nen&í placat&á koule, protože by mi po n&í klouzaly tlapy a při běhu ustřeloval do stran zadek, ale že vypad&á jak saně, kter&é vesm&írem t&áhnou obrov&št&í psi nejrůzněj&š&ích plemen. Když se servou, hned je tu zemětřesen&í, když zvednou nožičku, vypuknou z&áplavy, zafun&í a dům ti sfoukne urag&án, &štěknou a v nebes&ích zahřm&í, zavrč&í a hned se zabl&ýskne. V&šichni lid&é - b&íl&í, žlut&í, čern&í, rud&í, zelen&í - rozum&í slovu mama, papa a coca-cola. Že nejsou zelen&í lid&é? To jste neviděli na&ši pan&í, jak zezelenala po j&átrov&é pa&štice! J&á j&í dobře radila, ať d&á ten blaf sežrat Monovi!&&&

&
&Jsou zvuky, jimž rozum&í psi dom&ác&í po cel&é zeměkouli. Nejenom psi, rozum&í jim i vlci, &šakalov&é, kojoti a divoc&í psi. Jsou v&šak i zvuky, jimž rozum&í jen pesani dom&ác&í, jsou zvuky, jimž rozum&í jen pesani dom&ác&í určit&é oblasti. I vy v Česku m&áte slova, kter&ým rozum&í jen Ostravaci, Plzeň&áci, T&ábor&áci, Blať&áci... Když pan&í p&ána varuje, aby nesjel s kolem do taluty, tak do toho př&íkopu u cesty určitě vl&ítne, protože je z Prahy a nezn&á slovo taluta. Tak&é psi &štěkaj&í v m&ístn&ím n&ářeč&í. Ta ovčanda z Brna, co si myslela, že j&í nerozum&ím, když mi &štěkla, že m&ám podvozek jak &šalina, se hrubě m&ýlila!&&&

&
&Člověk mnohdy nedok&áže pozorně naslouchat druh&ému člověku, natož sv&ému psovi. Proto se Angličanovi zd&á, že pes &štěk&á bow-wow, Američan zas sly&š&í, že pes &štěk&á wof-wof nebo arf-arf. &španělsk&ý pes pr&ý &štěk&á jau-jau, d&ánsk&ý waf-waf, francouzsk&ý woa-woa, rusk&ý gav-gav, německ&ý wau-wau, č&ínsk&ý za Mao Ce Tunga tung-tung, před n&ím a po něm wung-wung. Česk&ý pes &štěk&á haf-haf, nebo tak&é mňaf-mňaf či blaf-blaf, podle toho, č&ím a jak ho p&án krm&í... Nejhor&š&í je, když sly&š&ím, jak pejsek &štěk&á hlad-hlad!&&&

&
&Nemyslete si, že my, psi, nerozli&šujeme ve sv&ém &štěkotu slova, věty hol&é a rozvit&é či souvět&í! Jsou psi, co sv&ým p&ánům od&štěkaj&í na pokračov&án&í cel&é rom&ány. Lid&é v&šak dnes ke sv&é &škodě m&álou čtou. Ps&ímu &štěkotu neporozum&í stejně, jako nepřečtou text psan&ý sanskrtem, hieroglyfy, arabsk&ým p&ísmem či azbukou. Neporozum&í, že hlubok&ý t&ón hlasu znamen&á v&ýhrůžku, zlobu a možnost &útoku, &štěkot ve vysok&ých t&ónin&ách strach nebo bolest. Pes sv&ým &štěkotem oznamuje, že m&á radost, že si chce hr&át, j&ít na proch&ázku, že m&á hlad, že ho přepad zl&ý vetřelec zvan&ý Smutek. Jin&ým &štěkotem upozorňuje na vzd&álen&é nebezpeč&í, jin&ým na nebezpeč&í bezprostředn&í.&&&

&
&Zvy&šuj&íc&í se &štěkot, to jest &štěkot zač&ínaj&íc&í na středn&í &úrovni zvukov&é stupnice a ostře stoupaj&íc&í až k vyt&í, je pr&ý hrav&ý &štěkot už&ívan&ý při dov&ádiv&ých rvačk&ách. Přizn&áv&ám, že několikr&át v životě jsem se s na&šincem hravě porvala, ale vždy to bylo v sebeobraně, fakt že jo! Rvala jsem se a ječela jak sir&éna. Pan&í byla vydě&šen&á, ale jen do t&é doby, než pochopila, že můj jekot je ve skutečnosti hrav&ý &štěkot. Do lid&štiny bych ho přeložila jako: &'Bezva z&ábava&'! Nikdy jsem v&šak protivn&íku nezkřivila chlup a dala mu &šanci se vzd&át, protože j&á, Aura, bojuji podle př&ísn&ých pravidel sv&ých předků - nezranit soupeře! Že jsem Monovi několikr&át prokousla pysk? Vždyť jsem v&ám ř&íkala, že někteř&í čoklov&é jsou děsně ublafan&í!&&&

&
&Pan&í raz&í teorii, že jedna plemena maj&í bohat&š&í v&ýrazov&ý slovn&ík, druh&á chud&š&í. Mysl&í si, že kulturn&í plemena jsou upov&ídaněj&š&í než plemena př&írodn&í, neboť žij&í po dlouh&é generace v denn&ím styku s člověkem, a tud&íž od něj pochytila hodně zvukov&ých v&ýrazů. Je to pravda pravdouc&í, neboť sousedovic voř&í&šek se skutečně vyjadřuje jak dlaždič! Je&ště že mu nerozum&íte, to byste se pěkně pohor&šili! Malt&éz&áček jedn&é pan&í docentky zas &štěk&á sam&ými ciz&ími slovy, ale protože je m&írně pře&šlechtěn, vyjadřuje se takto: &'Oh, jsem z toho absu&álně Korn a Stern.&' Čokl&ík netrp&í rozdvojen&ím osobnosti, on chtěl pouze světu sdělit, že je absolutně konsternovan&ý! Ptala jsem se pan&í, co to znamen&á, a ona pravila, že to znamen&á jedno jedin&é: ten, kdo takto mele, je pitomec.&&&

&
&Někter&á plemena, vznikl&á mix&áž&í z plemen kulturn&ích, toho moc nenablafaj, jako např&íklad rotv&íci. D&íky p&álen&í jim to tak p&ál&í, že věd&í, že ps&í hlas do nebe nedojde, tož zbytečně ne&štěkaj&í - a mysl&í si sv&é.&&&

&
&A co j&á, fenka Aura? &štěk&ám hodně nebo m&álo? Jak kdy a jak na koho. Zn&ám&é &štěknut&ím pozdrav&ím, ciz&í zah&án&ím. Jsem pes hl&ídac&í, a tak &štěkotem pln&ím svou pracovn&í povinnost, &štěk&án&ím si vyděl&áv&ám na svůj chl&éb... &šmarj&á, co to tu ňafu? &štěkotem si vyděl&áv&ám na sv&é pi&škotky vezdej&š&í! To jenom lid&é se mohou v pr&áci flinkat, to jenom poslanec může v parlamentu klimbat, pr&ázdnou hlavou bimbat, my, ps&í děln&íci, zah&álet nesm&íme. Haf!&&